Na první pohled je omezení, či dokonce zákaz použití přípravků na ochranu rostlin na plochách v ekologickém zájmu (EFA) logické. Víme však, že často logicky vypadající záležitosti jsou nerealistické, či přímo absurdní. Sem patří i toto opatření.
Význam umělých rostlinných společenstev zahrnovaných do ozelenění (greeningu) je nesporný. Ať se už jedná o úhor, souvrať, plochy s meziplodinami nebo plochy s plodinami, které vážou vzdušný dusík. Jejich význam spočívá především ve funkci půdoochranné a zúrodňující. Nelze samozřejmě pominout význam těchto porostů jako záchytných bodů pro drobnou faunu i některé rostlinné druhy, které postupně z velkých polních celků mizí.
Greening však přinesl za krátkou dobu své existence další bonus, o kterém se příliš mnoho neví. Vyvolal u nás zájem o semenářství jetelovin, především jetele nachového, jetele lučního a částečně i vojtěšky seté. Obecně lze říci, že semenářství jetelovin a trav, naše tradiční odvětví, ve kterém stále sice patříme do evropské špičky, už léta stagnuje. Platí to zejména o travách, naopak plochy jetelovin, právě zásluhou zvýšeného zájmu o směsi uplatňované v různých typech greeningu, šly v posledních dvou letech nahoru. Potěšitelné také je, že stoupá zájem pěstitelů i o “malé”, méně známé jeteloviny (štírovník, čičorka, tolice, komonice a jiné).
Jen úplný laik si však může myslet, že plochy v ekologickém zájmu lze udržet bez aplikace pesticidů. Zejména nově založené porosty, kde podíl nejrůznějších druhů jetelovin je vysoký, jsou velmi citlivé na zaplevelení a pouze seč, jako ochranný prvek, tuto záležitost vyřešit nemůže. Vytrvalé plevele, jejichž zásoba v půdě je značná, dovedou zdárně založený porost velmi rychle negativně modifikovat a ten se může pak stát rezervoárem zaplevelení pro okolní kultury. Úloha herbicidů, šetrně volených, je zde absolutně nezbytná.
Odmítnutí pesticidní ochrany u porostů jetelovin (dotkne se samozřejmě i lupiny, hrachu, sóji a dalších bobovitých), které jsou mimo pícninářského využití sklízeny i na semeno, je nereálná. Takto využívaná kultura jetele lučního se možná (v těch nejlepších případech) obejde bez herbicidního ošetření, nikoliv však bez ochranného zásahu vhodným insekticidem proti živočišným škůdcům. Toto opatření je doslova limitujícím prvkem úspěchu pro pěstitele. Ano, máme rovněž zájem o ekologickou produkci travních a jetelových semen, ale rovněž víme, že jde o nejednoduchý proces provázený často značnými problémy (nízká sklizeň, horší kvalita, příměsi atd.), který bude vždy představovat jen malý segment semenářství pícnin. Při současné nedobré situaci, související se zužováním portfolia vhodných pesticidů využitelných v pícninářství, se může stát nařízení č. 639/2014 platné od začátku příštího roku nedobrým krokem a další ránou tomuto významnému odvětví polní výroby u nás.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den, systémem Greening se zabývám cca dva roky. Zejména hořčice bílá, hrách setý, jetel luční a kostřava rákosovitá. Mám zkušenost s výnosem 50q pšenice z hektaru v nadmořské výšce 350 metrů s rozjezdem 1q LAV 27,5 na dva hektary se zásobou min. 80 kg N po hořčici atd. Na plevel je nejlepší kosa, jak říkali předci, to platí i v lese. To praktikuji pomocí mulčovače na vyjmenované plodiny. Efekt je mnohonásobný, včetně protierozního účinku a zachycení vody v krajině. Je třeba si také uvědomit, a některým výrazům odbornosti nerozumím, že i vykrádání polí uhlíkem v podobě odvozu slámy do spaloven je povážlivé. Nu, každý ať činí, jak rozumí. Když vstoupíte do porostu Greeningu, budte se divit obsahu živočišných druhů.
S úctou Jiří Šrámek - zemědělec