Hlavním cílem regulace plevelů na orné půdě je postupně snížit zaplevelenost, co nejvíce eliminovat konkurenci plevelů vůči kulturním rostlinám při zachování diverzity plevelných druhů v agroekosystému. Jednotlivá opatření, aby splnila svůj význam, musí být soustavná a promyšlená s cílem postupného snižování zásoby generativních a vegetativních diaspor v půdě. Smyslem fungujícího systému regulace na jednotlivých pozemcích a v celých zemědělských podnicích je harmonické spojení zpracování půdy, agrotechniky, využití herbicidů i celé řady dalších faktorů.
Nejvýznamnější a nejrozšířenější plodiny z hlediska tržní produkce zemědělců (ozimá pšenice, ozimý ječmen a ozimá řepka) jsou sety na podzim. Proto je nutné spolehlivě eliminovat plevelné rostliny, které silně konkurují plodinám již krátce po vzejití na podzim. Při zanedbání pravidel regulace plevelů dochází k nevratnému poškození porostu, kterému nezabráníme ani jarními aplikacemi účinných herbicidů. Trend vysokého podílu pěstování ozimých plodin působí velmi silně na postupné změny v druhovém spektru plevelných rostlin.
V posledních letech jsme svědky rostoucího významu jednoděložných plevelů. U jarních jednoděložných plevelů především ježatky kuří nohy, bérů, rosičky, prosa vláskovitého a miličky. U jednoletých ozimých trav jsou to především chundelka metlice a psárka polní, významně expandují sveřep jalový a sveřep měkký. Výskyty lipnice roční jsou celoplošné, ale nezaznamenali jsme významnou expanzi. Naproti tomu silně expanzní se ukázala mrvka myší ocásek.
Bližší chrakteristiku plevelů a odpověď na otázku, proč jejich výskyt roste, se dozvíte v příspěvku doc. Ing. Jana Mikulky, CSc., a Ing. Jana Štrobacha, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v srpnové Úrodě.*