Principy ekologického zemědělství se neustále rozšiřují a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2015 hospodařilo ve světě ekologicky přes 2,4 milionu farem na celkové výměře 50,9 mil. ha. Z této výměry 65 % tvořily travní porosty, 20 % orná půda a 8 % trvalé kultury.
Největší plochy v ekologickém zemědělství najdeme v Oceánii (Austrálii) a Evropě, naopak nejvíce ekofarem, přes 80 %, se nachází v Asii, Africe a Jižní Americe.
Česká republika patří mezi 20 zemí světa s největší výměrou půdy v ekologickém zemědělství (EZ) a mezi 10 zemí světa s nejvyšším podílem ploch v EZ na celkové zemědělské půdě.
Ekologické zemědělství včetně výroby biopotravin patří k rychle se rozvíjejícím sektorům ve světě i v Evropě. Na rozdíl od zemědělství jako celku počet farem i výměra půdy v ekologickém systému hospodaření každoročně narůstá. Od první fáze vývoje ekologického zemědělství, která započala ve 20. letech 20. století, tedy téměř před sto lety, jsou dnes ekologické zemědělství a výroba biopotravin jasně definována legislativně, mají fungující systém kontrol, certifikace i značení, v řadě zemí se podíl ploch v EZ na zemědělské půdě přehoupl přes 10 % a důvěra v biopotraviny mezi spotřebiteli roste. Celosvětově je však EZ zastoupeno na 1 % zemědělské půdy a zůstává zatím minoritním segmentem zemědělství.
Přitom ekologické zemědělství nabízí svým komplexním přístupem řešení pro řadu současných problémů, jako je například snižující se kvalita půdy, nízká retence vody v krajině, zhoršená kvalita vod, pokles druhové rozmanitosti či zhoršená kvalita ovzduší a riziko změny klimatu.
Tyto informace uvádí Ing. Andrea Hrabalová, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, v časopise Úroda. Více se dočtete v červencovém vydání.*
