Už nejméně deset let dochází u ozimé řepky k rychlé změně pěstitelského systému. Je to spojeno s rostoucími nároky na ekonomiku plodiny, novými vstupy do technologie a trendem klimatických změn. Ekonomika řepky je přes růst početnosti vstupů díky výnosům semen v ČR kolem 3,5 t/ha a cenám asi 10 tis. Kč/t semene kladná.
Změnami pěstitelského systému řepky se zabývá spolu s dalšími autory prof. Ing. Jan Vašák, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze v článku, který vyšel v příloze Řepka časopisu Úroda č. 4/2017.
Autoři konstatují, že z nových vstupů jde o zásadní rozšíření hybridních odrůd. Jejich pěstování začalo zlomky procent z celkové výměry v roce 1998. Nyní zaujímají hybridy až 90 % z celkového rozsahu olejky v ČR. Mezi nimi jsou zastoupeny polotrpasličí odrůdy a začínají CL (Clearfield) hybridy, které je nutné ošetřovat raně postemergentním herbicidem Cleravis. Ty praxe z pochopitelných důvodů problematické ochrany následné ozimé pšenice a nejasného přínosu zatím odmítá. K rozšíření může napomoci růst potíží se vzcházením řepky, i když tuto problematiku může řešit zkvalitnění osiva a způsoby výsevu. Za zmínku stojí i příchod bíle či pastelově kvetoucí liniové řepky Witt s možným využitím v biologizaci ochrany olejky.
Herbicidní ochrana a její strategie se zásadně nezměnila – snad jen se zvýšil podíl postemergentních aplikací s Galerou podzim a původní Galerou.
Plošně ale nastoupily regulátory růstu. Jejich přínos při podzimní aplikaci v době, kdy řepka ještě nepřerostla, je nesporný. Jarní aplikace, speciálně v dubnu, který je stále teplejší a sušší, má ale hlavně u slabých řepek negativní dopady.*
