K diskusi na toto téma mne přivedla pozorování, která při své práci v přírodě trvale provádím. V posledních třech letech bylo v hlavních obilnářských oblastech dosaženo rekordních výnosů a nejinak tomu bylo i v našich polních pokusech.
Jaké volíme postupy? Zcela cíleně vyséváme ozimy na konci první říjnové dekády. Hovořím o ozimé pšenici, i když tutéž praxi používáme úspěšně i pro ozimý ječmen. Předseťové zpracování půdy bývá náročné na zvládnutí volby nářadí tak, aby byla maximální úspora vláhy, správná příprava seťového lůžka a minimalizováno riziko tvorby hrud. Pro tento aspekt se pravidelně vytvářejí vhodnější podmínky na konci září a počátkem října s dostatkem vláhy pro klíčení zrn a první fáze vzcházení. Porost, který má před počátkem zimy dvě odnože, byl dobrým základem pro rekordní výnosy po všechny tři poslední sezóny. Moderním odrůdám širokého genetického základu opožděným setím zamezíme výraznému přerostení a omezíme tak v některých případech riziko ztráty zimovzdornosti. Ve všech ročnících se při vzcházení porostů dostáváme už do doby poklesu letové aktivity hmyzích škůdců, čímž minimalizujeme riziko infekce virózami pouhým organizačním opatřením, které nic nestojí. Neprokázali jsme, že by bylo nezbytné v této situaci použít insekticidní zásah. Rovněž přenos primární infekce klíčových houbových patogenů obilnin, jakým je braničnatka pšeničná, dramaticky slábne s posunem termínu setí, což silně snižuje přítomnost infekce v následujícím jaře.
Výskyt stéblolamu v jarním období naopak vzrůstá statisticky významně s každým dnem, o který bylo zaseto v měsíci září dříve. Naše porosty tak nebylo třeba brzy na jaře fungicidně ošetřovat, což v konečné bilanci ušetřilo jeden postřik proti chorobám. Dvouděložné plevele nestačí do konce vegetace přerůst do vyšších růstových fází, což zvyšuje flexibilitu rozhodnutí pro využití podzimní i jarní herbicidní ochrany. V případě očekávané a rovněž námi využívané předplodiny pro ozimou pšenici – ozimé řepky se nám opakovaně daří provedení tohoto postřiku v polovině listopadu s nejvyšší účinností.
Celá výše popsaná technologie je úspěšná, ale vždy v sobě nese určitá rizika, která je vhodné znát. Jedním z těch, na které je třeba upozornit, je výskyt sněti zakrslé. Průběh infekčního cyklu vyžaduje delší období, kdy mladé rostliny pšenice v rané fázi vzcházení jsou při nízkých teplotách do 5 °C v kontaktu s půdním prostředím.
Na pozemcích se zjištěním této sněti tedy sejme časně.*
