Ozimá řepka představuje v osevních postupech jednu z nejnáročnějších plodin na živiny. Je to dáno zejména velkým a často i rychlým odběrem, zejména v průběhu jarní vegetace. Jarní hnojení představuje především aplikaci dusíkatých hnojiv.
Nezbytným jarním opatřením je již také hnojení sírou, případně hořčíkem či použití hnojiv s mikroprvky, konstatuje v článku v Úrodě č. 3/2017 spolu s dalšími autory Ing. Jindřich Černý, Ph.D. z České zemědělské univerzity v Praze.
Aby bylo jarní hnojení bylo účinné, je důležité udržovat půdní úrodnost, k čemuž zejména u řepky přispívá základní hnojení draslíkem, fosforem a péče o pH půdy. Působení jednotlivých živin se prolíná a vzájemně je ovlivňována jejich využitelnost rostlinami, dodává. Řepka potřebuje pro dosažení výnosů ve výši 4 t/ha celkovou dávku dusíku na úrovni 200 kg N/ha. Jelikož intenzivní růst řepky s největší spotřebou dusíku (dlouživý růst, tvorba šešulí) probíhá většinou v období, kdy ještě nejsou dostatečně prohřáté půdy, nelze v tomto období počítat s významným ”příspěvkem” dusíku z mineralizace organických dusíkatých látek v půdě. Toto působení se však může projevit až později na tvorbu semen (počet a HTS).
Dále se v článku autoři zabývají faktory, které ovlivňují rozhodnutí týkající se aplikace hnojiva. Upozorňují, že letošní zima patřila mezi ty chladnější a delší, což vedlo například k tomu, že se zastavil růst rostlin a omrznutí a opad listů způsobil ztrátu části dusíku přijatého na podzim. Na druhou stranu se ale snížilo riziko ztrát dusíku a síry vyplavením a sněhová pokrývka by měla na jaře posloužit jako zdroj vody. V článku se autoři zabývají vlastnostmi jednotlivých forem dusíku a jejich vhodnosti pro regenerační hnojení.
