Rostliny přijímají živiny zejména kořenovou soustavou, do značné míry jsou schopny přijímat makro- a mikroprvky také zelenými částmi (hlavně listy, ale i stonkem, květy a plody).
Příjem živin kořeny je realizován ve formě iontů (kationtů, nebo aniontů). Mikroprvky prochází z půdního roztoku do kořenů zejména difuzí, ve které hraje důležitou roli koncentrace živin a osmotický tlak, připomínají v článku Význam listové výživy, stimulace a chelátové vazby mikroprvků, který vyšel v Úrodě č. 3/2017 Ing. Radoslav Koprna, Ph.D., z Univerzity Palackého v Olomouci a Ing. Jiří Petrásek, ze společnosti Chemap Agro, s. r. o. Dále konstatují, že příjem živin nadzemní částí rostliny probíhá na podobném principu, avšak živiny zde musí překonat vstup do rostliny skrze kutikulu. Pokud má rostlina silnou voskovou vrstvu na listech, nebo pokud není v postřiku smáčedlo, tento příjem je poměrně omezený. V textu se dále věnují rychlosti prostupu různých živin skrz rostlinné membrány nebo účinností příjmu. Dodávají, že jednou z možností, jak efektivně zvýšit příjem prvků rostlinou, je navázání prvku na organickou sloučeninu, tzv. chelát. Shrnují také vliv a význam jednotlivých živin.
Článek se také zabývá vývojem hnojiv v Olomouci. Autoři uvádějí, že v letech 2011 až 2012 proběhl vývoj první řady vícesložkových hnojiv (označení LH-1 až LH-5) pro listovou výživu jednotlivých plodin (pšenice, ječmen, kukuřice a řepka) s obsahem makroprvků a mikroprvků v chelátové vazbě. Na tato hnojiva byly podány Univerzitou Palackého v Olomouci a Fosfou a. s. užitné vzory (č. 24389, 24390, 24391, 24392 a 24393). Po modifikaci byla výsledkem komerční hnojiva společností Chemap Agro s. r. o., pod názvem K 1, K 2 a K 3. Dalším výsledkem aplikovaného výzkumu je Aucyt Start, který by měl být letos registrován. Kromě jiného do něj byl přidán cytokininový derivát.*
