Trojice vědců z Purdue University z amerického West Lafayette pod vedením Farzada Taheripourasi položila otázku, jaké jsou ekonomické a ekologické přínosy a dopady pěstování geneticky modifikovaných plodin.
Odpověď hledali porovnáním dvou kontrastních scénářů, popisuje prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., v článku v Úrodě č. 1/2017. Dodává, že v jednom ze scénářů vědci modelovali podmínky panující po globálním zákazu geneticky modifikovaných plodin. V tom druhém pak hodnotili efekty celosvětového rozšíření geneticky modifikovaných plodin. Zjednodušeně lze oba scénáře představit tak, že v prvním se bude svět chovat jako Evropská unie. V tom druhém zvolí svět cestu, jakou se vydaly Spojené státy. Výsledky studie zveřejnil vědecký časopis Journal of Environmental Protection. Ukazují, že ztráty v důsledku globálního zákazu geneticky modifikovaných plodin jsou podstatně větší než přínosy z jejich globálního rozšíření. Zatímco globální zákaz způsobí celosvětově ztráty ve výši 8,5 miliardy dolarů, pak globální rozšíření přinese celosvětově navíc 1,3 miliardy dolarů a celkový rozdíl mezi oběma scénáři se blíží 10 miliardám dolarů. Podobně je tomu v případě změn v užívání půdy. Globální zákaz si vyžádá nárůst ploch orné půdy o více než tři miliony hektarů. Globální rozšíření přinese celosvětově pokles potřebných ploch orné půdy o víc než 800 000 hektarů, což při porovnání extrémů dává rozdíl bezmála čtyř milionů hektarů. Pokud jde o emise oxidu uhličitého, tam je v případě prvního scénáře nutné počítat s nárůstem 0,9 miliardy tun, při druhém scénáři dojde ke snížení o 0,2 miliardy tun a rozdíl mezi oběma scénáři narůstá na 1,1 miliardy tun oxidu uhličitého.*
