Počátkem tohoto roku došlo k mírným úpravám pravidel pro pěstování geneticky modifikovaných plodin. Informovalo o tom Ministerstvo zemědělství.
Hlavní změnou je povinnost dodržet minimální vzdálenost pěstování GM plodiny od státní hranice České republiky v délce 400 m. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 412/2015/EU totiž požaduje po členských státech Evropské unie, aby přijaly vhodná opatření v pohraničních oblastech s cílem zabránit přenosu GMO na území jiného, sousedního státu, kde je pěstování GM plodin zakázáno. Z důvodu technických tolerancí, jako bezpečná rezerva, i z důvodu možných úprav státních hranic v čase je v LPIS pro pěstitele vygenerováno podle státní hranice hraniční pásmo bez pěstování GM plodin o 50 m širší, tedy 450 m, uvádí ministerstvo. Dále také pominula povinnost duplicitního hlášení o pěstování transgenní plodiny úřadům. Ostatní povinnosti pěstitelů zůstávají prakticky beze změny. V České republice je povoleno pěstovat prakticky jen Bt-kukuřici a lze předpokládat, že se příhraniční omezení pěstitelů prakticky nedotkne, její plochy jsou totiž minimální. Jak ministerstvo informovalo v minulém roce, geneticky modifikovaná kukuřice se pěstovala na 75 hektarech, což je o 92 % méně než v roce 2015. Kromě administrativních problémů některé mlékárny odmítaly odebírat mléko takto krmených dojnic.
Dále uvádíme celý text ministerstva zemědělství, věnovaný novým pravidlům pěstování GM plodin:
Pěstovat geneticky modifikovanou kukuřici lze v EU, tedy i v ČR, také v roce 2017. Jde o jedinou geneticky modifikovanou plodinu (dále jen GM), která byla schválena pro účely pěstování v rámci EU. Její předností je odolnost proti škodlivému zavíječi kukuřičnému na základě vloženého genu z půdní bakterie Bacillus thuringiensis (odtud také označení Bt-kukuřice).
Na rozdíl od neměnného počtu povolených GM plodin došlo v uplynulém období k několika legislativním změnám. Dne 11. března 2015 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/412, kterou se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území, přičemž členské státy měly nebo dosud mají následující možnosti a povinnosti.
Členské státy měly možnost od 2. dubna do 3. října 2015 požádat o úpravu zeměpisné působnosti podané žádosti nebo povolení, které bylo uděleno do 2. dubna 2015. Této možnosti se Česká republika rozhodla nevyužít na základě koordinace stanovisek ministra životního prostředí a ministra zemědělství a byla tak ponechána svobodná volba každého zemědělce, jaký způsob pěstování si zvolí.
Dále členské státy, které pěstují GM plodiny, mají od 3. dubna 2017 přijmout vhodná opatření v pohraničních oblastech svého území s cílem zabránit případné přeshraniční kontaminaci na území sousedních členských států, kde je pěstování těchto GM plodin zakázáno. Tato opatření se mají sdělit Evropské komisi.
Výsledkem odborné diskuse v rámci České republiky je stanovení odstupné vzdálenosti 400 m od státní hranice České republiky, kde nelze pěstovat danou GM plodinu. Úprava vychází ze stávajících pravidel, konkrétně z hranice 400 m, kdy není nutné ohlašování pěstování sousednímu pěstiteli.
V rámci databáze LPIS je znatelně vyznačená odstupná vzdálenost od státní hranice ČR. Z důvodu technických tolerancí, jako bezpečná rezerva, i z důvodu možných úprav státních hranic v čase je v LPIS pro pěstitele vygenerováno podle státní hranice hraniční pásmo bez pěstování GM plodin o 50 m širší, tedy 450 m.
Opatření je platné od roku 2017, z tohoto důvodu byla novelizována vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy, ve znění vyhlášky č. 58/2010 Sb., s účinností od 1. 1. 2017. Za tím účelem byla přijata příslušná změna zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a to v rámci vládní novely zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, rovněž s účinností od 1. 1. 2017, který je v gesci Ministerstva životního prostředí.
Uvedené změny jsou veřejnosti k dispozici také na webových stránkách Ministerstva zemědělství, kde lze pod odkazem http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/gmo-geneticky-modifikovane-organismy/publikace-a-dokumenty/ nalézt dostupnou publikaci Organizace a kontrola pěstování GM plodin v ČR, která obsahuje potřebné aktuální informace a dokumenty zejména pro kontrolní orgány, ale i pěstitele GM plodin a ostatní veřejnost.
Za jednu z klíčových povinností lze považovat ohlašovací povinnost vůči sousedním pěstitelům, která je aktuální v průběhu února. Každý, kdo se chystá v daném roce pěstovat GM kukuřici, musí svůj záměr ohlásit všem sousedním pěstitelům (bližší informace viz dále). Ohlašování může být pouze ústní formou, pokud se však pěstitel rozhodne informovat písemně, může k tomu využít předtištěný formulář MZe, který lze v elektronické podobě dohledat na internetových stránkách e-AGRI: (http://eagri.cz/public/web/mze/, sekce Zemědělství, položka GM plodiny – Pěstování geneticky modifikovaných plodin a následně Formuláře).
Kompletní souhrn pravidel pro pěstitele GM kukuřice je následující – každý, kdo pěstuje (příp. hodlá pěstovat) Bt-kukuřici musí:
1. Informovat nejpozději do 1. března o záměru vysetí GM kukuřice sousedního pěstitele (neplatí v případě, že od pozemku, kde bude pěstována GM kukuřice, leží do vzdálenosti 140 m pouze vlastní pozemky a zároveň se do 400 m nenachází žádný pozemek obhospodařovaný v režimu ekologického zemědělství). Ohlášení nemusí být písemné, ale v případě potřeby lze využít formulář Ohlášení GM plodiny PŘED zahájením pěstování.
2. Dodržet minimální vzdálenost 70 m mezi porostem GM kukuřice a jiným pozemkem s nemodifikovanou kukuřicí (popř. obsít klasickou kukuřicí, která se při sklizni považuje za GMO, kdy jeden řádek klasické kukuřice o min. šíři 70 cm kolem GM kukuřice nahrazuje 2 m minimální odstupné vzdálenosti – např. při těsně přiléhajících pozemcích s kukuřicí je nutné GM hybridy obsít min. 35 řadami konvenční odrůdou kukuřice).
3. Dodržet minimální vzdálenost 200 m mezi porostem GM kukuřice a jiným pozemkem s kukuřicí, která je pěstována v režimu ekologického zemědělství.
4. Dodržet minimální vzdálenost 400 m pěstování GM kukuřice od státní hranice České republiky. Z důvodu technických tolerancí jako bezpečná rezerva i z důvodu možných úprav státních hranic v čase je v LPIS pro pěstitele vygenerováno podle státní hranice hraniční pásmo bez pěstování GM plodin o 50 m širší, tedy 450 m.
5. Informovat o vysetí GM kukuřice sousedního pěstitele do 15 dnů od zasetí (neplatí v případě, že od pozemku, kde je pěstována GM kukuřice, leží do vzdálenosti 140 m pouze vlastní pozemky a zároveň se do 400 m nenachází žádný pozemek obhospodařovaný v režimu ekologického zemědělství). Ohlášení nemusí být písemné, ale v případě potřeby lze využít formulář Ohlášení GM plodiny PO zahájení pěstování.
6. Písemně informovat o vysetí GM kukuřice příslušné pracoviště SZIF nejpozději do 30 dnů od zasetí (pro tyto účely vydává formulář SZIF).
7. Po sklizni označit produkt GM kukuřice jako „geneticky modifikovaný organismus“ včetně příslušného identifikačního kódu – u hybridů kukuřice typu MON810 je tímto kódem MON-ØØ81Ø-6 (tyto informace předat písemně odběrateli GM kukuřice). Stejným způsobem označit konvenční kukuřici, která tvořila obsev.
8. Živočišné produkty zvířat krmených GM kukuřicí není třeba označovat.
9. Evidovat údaje o nakládání s GM kukuřicí a uchovat je v podniku po dobu minimálně pěti let. Konkrétní požadované údaje jsou uvedeny ve vyhlášce č. 392/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy, ve znění vyhlášky č. 58/2010 Sb. Další informace o pěstování GM plodin v ČR lze dohledat na výše uvedených internetových stránkách portálu e-AGRI.*