Většina evropských odrůd je náchylná k mazlavým snětím. Geneticky založená odolnost u registrovaných odrůd je velmi vzácná, a pokud se již vyskytne, je to často spíše souhra náhod než výsledek šlechtitelského úsilí zaměřeného na tvorbu odrůd odolných k mazlavým snětím.
Konstatuje to RNDr. Veronika Dumalasová, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v článku, který vyšel v časopisu Úroda č. 11/2016. Zabývá se v něm výskytem snětí (obecně) v České republice, škodlivostí a dopadem infekce na kvalitu zrna. Popisuje také možnosti ochrany.
Kromě jiného připomíná, že ve VÚRV probíhají po řadu let polní pokusy s umělou infekcí mazlavými snětmi. Odolnost odrůd poskytovanou geny rezistence k mazlavým snětím lze předpokládat u odrůd s napadením nižším než 10 %, pokud se prokáže alespoň ve dvouletých pokusech. Obvykle se ale u registrovaných odrůd setkávají se silným napadením. „U mazlavé sněti pšeničné po umělé infekci běžně zaznamenáváme více než 50 % snětivých klasů. V některých letech se setkáváme i s napadením přes 90 % klasů,“ konstatuje RNDr. Dumalasová. Pokusy také ukázaly, že odrůdy Genius a Nordika ve dvouletých testech prokázaly napadení do 10 % klasů, což může ukazovat na přítomnost genů rezistence. „Není ale známo, proti jak velkému podílu patotypů mazlavých snětí vyskytujících se v ČR tyto geny mají účinnost,“ upozorňuje RNDr. Dumalasová. Z odrůd aktuálně registrovaných podle Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin v polních pokusech VÚRV prokázalo nízkou náchylnost k použitým patotypům mazlavé sněti hladké a mazlavé sněti pšeničné zatím pouze pět odrůd: Stava, SW Magnifik, Tommi, Weston a Aristaro.*
