Pro rostlinnou produkci se otevírají nové možnosti lokálního operativního monitorování a sběru dat z malé vzdušné výšky, které rozvíjejí a naplňují koncept integrované produkce a precizního zemědělství. Slouží k tomu bezpilotní prostředky, UAV, krátce drony.
Tématem se zabývá článek Využití bezpilotních prostředků v zemědělství, který spolu s dalšími autory napsal Ing. Jan Lukáš, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. První díl vychází v Úrodě č. 11/2016, dokončení je v následujícím vydání.
Autoři připomínají, že zemědělská produkce, a rostlinná zvláště, je mimořádně citlivá vůči abiotickým i biotickým podmínkám prostředí a agrotechnickým zásahům. V řízení zemědělské výroby je strategické rozhodování a časování zásahů s ohledem na proměnlivost přírodního prostředí (počasí), polní heterogenitu (půda, voda, živiny, odrůdy, choroby, škůdci) a fluktuaci trhu (ceny komodit, dotace, zemědělské politika), klíčové je rozhodování o krátkodobé efektivitě i dlouhodobé ekonomické prosperitě. Jakýkoliv nástroj, který umožní včas podchytit dynamiku těchto procesů a účinně s nimi v kontextu přírodních a ekonomických podmínek pracovat, přinese zemědělci přidanou hodnotu v podobě optimalizace nákladů, zisku a pozitivních externalit spojených s kvalitou produkce a ochranou životního prostředí. Bezpilotní prostředky jsou pak nástrojem, který by mohl být slibným řešením pro rozhodování v některých oblastech.
Autoři se v prvním díle zabývají dálkovým průzkumem Země, popisují jak technické, tak právní aspekty využívání bezpilotních prostředků a senzory, kterými mohou být drony vybaveny.*
