Loňské suché počasí a vysoké teploty vystřídaly v letošním roce podmínky, které v České republice bramborám vyhovovaly lépe. Odhad sklizně brambor po dopočtu domácností činí v tuzemsku 844 tisíc tun, průměrný výnos přesahuje 29 t/ha, v meziročním srovnání je o sedm tun vyšší. Nejvýznamnější bramborářské státy EU-5 naopak očekávají meziroční pokles výnosů o 6 % na 45 t/ha. Hodnota průměrných výnosů států EU-5 zůstává i přes avizovaný propad pro tuzemské pěstitele inspirací. Plocha této významné plodiny v České republice (o 3,2 %) i ve státech EU-5 (o 4,8 %) mírně narostla.
V rámci semináře 26. bramborářských dnů zazněly z úst ředitele Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod Ing. Jaroslava Čepla, CSc., důležité informace k průběhu letošní vegetace v České republice. Mezi škodlivé činitele s největším významem se zařadily černání stonku a měkká hniloba hlíz (původce Pectobacterium carotovorum, P. atrosepticum, Dickeya chrysanthemi) a mšice.
Výsadba podle řečníka probíhala za vhodných podmínek, přesto byly problémy s mezerovitostí dané kombinací faktorů – poškození hlíz při přípravě sadby a odklíčení, infekce chorobami, a poškozením pesticidy. Oslabené porosty byly snadno napadány vločkovitostí hlíz bramboru (původce Rhizoctonia solani). Následný vývoj porostů byl lokálně velmi rozdílný podle srážkových poměrů. Lokální přísušky mohly být příčinou výskytu strupovitosti, zmlazování, rozprasků, klíčení v brázdách či dvojího nasazování hlíz. První výskyty plísně bramboru přinesla druhá dekáda června v jihozápadních Čechách, v ostatních oblastech až třetí dekáda tohoto měsíce. Epidemiologické šíření plísně bylo zaznamenáno od druhé poloviny července, velké lokální rozdíly ve vztahu k této chorobě byly ovšem až do poloviny srpna. Výskyt alternariových skvrnitostí přinesl až závěr vegetace.
Důležitým mezníkem v ochraně brambor jsou také plevele. Přestože se účinnost testovaných preemergentních herbicidů blížila v pokusných podmínkách 100 %, v praxi byla rozdílná v závislosti na lokalitě. V řadě případů následovaly postemergentní aplikace, které bývají slabší, ale z hlediska účinnosti se podle odborníka nelišily od předešlých let.
Jedním z dalších sledovaných faktorů je nálet mšic, který souvisí se zdravotním stavem sadby. Celkový nálet byl podle monitoringu odborníků Výzkumného ústavu bramborářského na střední až nižší úrovni. S touto informací souvisí i průběžné výsledky posklizňových zkoušek sadby k 21. 10. 2016. Celkem bylo zkoušeno 2875 ha, dosud hodnoceno přes 58 % vzorků, uznáno 88 % zkoušené výměry, sestupněno 2,1 % a neuznáno 9,9 %.*
