Někteří hlodavci se dokonale přizpůsobili životu v přítomnosti člověka. V současné době patří mezi nejvýznamnější synantropní hlodavce u nás myš domácí (Mus musculus), potkan obecný (Rattus norvegicus) a krysa obecná (Rattus rattus).
Pokud se vyskytují v v objektech, mohou přinášet četná rizika, upozorňují v článku, který vyšel v Úrodě č. 9, Ing. Radek Aulický, Ph.D., a Ing. Václav Stejskal, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Kromě žíru na skladovaných produktech je kontaminují trusem a močí, jež obsahují patogenní organizmy, viry a parazity. Kontaminace tak může mít negativní zdravotní či veterinární důsledky. Dále způsobují mechanické škody vzniklé žírem hlodavců na struktuře staveb a technologiích.
Ochrana proti nim musí být důsledná. Je třeba mít na paměti, že zvláště po sklizni je důležité, aby nastavený deratizační systém byl pravidelně kontrolován a doplňován rodenticidními přípravky.
Autoři upozorňují, že deratizace není jen „rozsypání“ deratizační nástrahy, ale jedná se o komplex opatření, která vedou k eliminaci populací synantropních hlodavců. Deratizace zahrnuje stavební úpravy k zabezpečení objektu před průnikem hlodavců, použití mechanických odchytových zařízení a použití biocidních/pesticidních (POR) nástrah dle etikety. Mnohem účinnější než nárazová deratizační akce je provádění pravidelné péče o celý systém podmínek, které znemožní hlodavcům vnikání, zasídlení a rozmnožování v objektech. Zásadní pro zajištění účinnosti deratizačního systému jsou stavební úpravy budov a jejich okolí, které mohou významně pomoci snížit schopnosti hlodavců nalézat vhodná místa pro úkryt a také sníží dostupnost potravy.*
