Variabilní setí řepky

Optimální rozteč řádků a počet jedinců na jednotku plochy je téma, které se dlouhodobě diskutuje v systémech pěstování ozimé řepky.

K výraznému snížení počtu rostlin na jednotku plochy dochází v souvislosti s nástupem technologií pásového zpracování půdy, ale i jeho modifikací pro úzkořádkové plodiny, což doprovází nárůst rozteče řádků. Tématem se zabývá v Úrodě č. 7/2016 doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., se spoluautory z České zemědělské univerzity v Praze.
Konstatuje, že podle dosavadních zkušeností by počet rostlin na m2 při rozteči řádků nad 0,4 m neměl překročit hodnotu 30 kusů. V systémech s řádky širšími než 0,6 m lze za optimální počet jedinců považovat hodnotu 20 a méně rostlin na m2.
Výsledky, které poskytují přesné pokusy, ale dodává i praxe, ukazují, že porosty s nižšími počty rostlin na jednotku plochy (10–20 rostlin na m2) jsou při optimálním rozmístění na ploše schopny výnosově dosahovat hodnoty 4 t na hektar. Jelikož se rostliny řepky vyznačují vysokou plasticitou, je základem těchto technologií právě snižování variability mezi rostlinami řepky. Plasticita rostlin, tedy jejich schopnost reagovat na podmínky prostředí zvýšením nebo naopak snížením výnosotvorných prvků na rostlině, je dalším z důvodů obhajujícím potřebu přesného setí, konstatují autoři.
V textu dále upozorňují, že vliv na výnos může mít heterogenita rostlin, na kterou má vliv především makrovariabilitou pozemku. Zabývají se faktory, které hovoří pro oprávněnost potřeby přesného setí u ozimé řepky, ale také těmi, které lze považovat za rizikové.
V závěru autoři konstatují, že vzhledem k variabilitě pozemků je potřeba si problematiku přesného setí propojit s možností variabilní změny výsevu.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down