Po dvou letech se zájemci o pícninářství setkali na pozemcích troubského výzkumného pracoviště, aby se seznámili s novými poznatky z aplikovaného výzkumu. Kromě tradičních jetelovin byly představeny i směsi pro ozelenění meziřadí chmelnic a pokusy s jestřabinou východní. Velmi zajímavá byla i půdní sonda obarvená potravinářskou modří, která demonstrovala zvýšenou zasakovací schopnost půdy pod porosty jetelovin.
Letošní ročník polního dne Výzkumného ústavu pícninářského, spol. s r. o., (VÚPT) a Zemědělského výzkumu, spol. s r. o., byl zaměřený na pícniny. „Bohužel pícniny jsou na našich polích vidět méně, než tomu bylo v minulosti, proto se snažíme nabídnout zemědělcům alternativu, aby se zlepšila půdní struktura a množství organické hmoty v půdě. Nabízíme nejen směsi pro greening, ale i směsi do chmelnic, které mají důležitou protierozní funkci a především mají udržet entomofaunu v krajině, včetně parazitoidů, kteří by v rámci integrované biologické ochrany mohli udržet zdravé chmelnice. Nabízíme i směsi do vinic, směsi kvetoucích rostlin pro nektarodárné pásy a další. Cílem je revitalizovat půdu a krajinu, protože jednoduché osevní sledy nejsou podle mého názoru tím, co přispívá k udržení, respektive zvýšení diverzity krajiny,“ zdůraznil RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., ředitel VÚPT.
Biopásy do meziřadí chmelnic
Ing. Karel Vejražka, Ph.D., z VÚPT informoval o projektu, který běží již druhým rokem a zabývá se ozeleněním meziřadí chmelnic. Jedním z dílčích cílů projektu je nahrazení dosud používaného černého úhoru v meziřadí pěstováním podplodin s vhodnou směsí bylinných druhů, které přispějí ke zvýšení obsahu humusu, biodiverzity, výskytu užitečných organismů, snížení eroze a utužení půdy a snížení intenzity hnojení.
Pokus s jestřabinou výhodní
Následně představil Ing. Jaroslav Lang, Ph.D., z VÚPT pokus s jestřabinou východní založený před třemi lety. „Letos je porost v druhém sklizňovém roce. Galega orientalis, jak zní její latinský název, patří do čeledi Fabaceae, má obdobné vlastnosti jako vojtěška a lze ji využívat jako bílkovinné krmivo.
Vojtěška prokypřuje půdu
Nakonec čekala na návštěvníky půdní sonda, která demonstrovala zvýšené zasakovací schopnosti půdy pod porosty jetelovin. „Do hloubky 60 cm byla vykopána sonda, do které bylo den předem nalito deset litrů 4% roztoku potravinářské modři, přes noc spadlo ještě 15 mm srážek, takže bylo dobře vidět, jak dochází k infiltraci vody a vojtěška prokypřuje půdu a zlepšuje strukturu půdy,“ řekla Ing. Barbora Badalíková z VÚPT. Půdní sonda ukázala, že kořenový systém tříleté vojtěšky napomáhá tvorbě drobtovité půdní struktury s dobrou infiltrační schopností, patrný byl i výskyt žížal.*
