O výhodnosti pěstování Clearfield odrůd řepky (CL řepky) se můžeme dostatečně dočíst na stránkách firem zúčastněných v celém programu.
Proč jsme se pro tento systém, přes deklarovanou výhodnost nerozhodli?
1) Důvodem je výdrol CL řepky, jeho vlastnosti a možnosti šíření.
2) Na výdrol CL řepky neúčinkují plně inhibitory ALS, tj. například Glean, Atlantis, Husar, Huricane, Corello, Ataman, Granstar, Milagro, MaisTer, Titus, Refine, Pulsar, Safari a další. Výdrol bude klíčit na daném poli více let – silně bychom zúžili možnosti hubení výdrolu řepky v následných plodinách a možnosti změny osevního sledu.
3) V PHO bychom se často dostali do neřešitelných problémů – viz omezení u růstových herbicidů.
4) Do příštích let se dá těžko odhadnout vývoj registrací přípravků a jejich omezení.
5) Likvidaci zbylých výdrolů CL řepky v pozdním jaru růstovými herbicidy považujeme za příliš pozdní pro dobrou hygienu pole (na výdrolu řepky přezimují škůdci, foma, nádorovitost, verticilium …)
6) Výdrol řepky nejde udržet jen na poli, kde byla vysetá CL řepka.
7) Čištění kombajnu a další techniky pro zabránění šíření výdrolu CL řepky je v praktických podmínkách téměř neproveditelné.
Kde vidíme úskalí neomezené registrace CL systému řepky?
1) Systém řeší hubení starého výdrolu řepky nebo řepic a dalších brukvovitých plevelů – je tedy výhodný pro první rok pěstování hlavně pro podniky s horší hygienou pole.
2) Jde proti dosavadnímu úsilí při eliminaci rezistentních plevelů.
3) Výdrol řepky se nedá udržet striktně pouze na poli, kde byl vyset (šíření kombajny, sprášením, erozí …). Proč nejsou předepsané izolační vzdálenosti? Co s ním v PHO?
4) Zhoršení křehké hranice důvěry mezi podniky, sousedy, službami.
5) Za případné škody při pěstování CL řepky ručí v plné míře pěstitel – přitom legalizace systému nestanoví žádnou zákonnou povinnost pěstitele informovat sousedy nebo službaře.
6) Systém nechrání NEuživatele, není povinný monitoring šíření CL výdrolu.
7) Riziko zavlečení – jde vždy od krajů – tam je nejvíc herbicidních omezení.
8) Jedním z hlavním způsobů šíření se mohou stát komplexní pozemkové úpravy a následná změna uživatelů půdy, dále nákupy polí, změny majitelů podniků, výměna agronomů …
Rádi bychom touto cestou vyvolali diskuzi mezi zemědělci a službaři, zda doopravdy tato forma povolení pěstování CL řepky je dobrou cestou pro celkově křehké klima vzájemných vztahů v našem zemědělství. V sousedním Německu naprostá většina poradenských firem pěstování CL odrůd nedoporučuje pro uvedená rizika (pozn.: redakce má k dispozici odkazy). Uvítali bychom maximální otevřenost při pěstování – ideální by byl například veřejně dostupný portál s uvedením uživatelů CL systému a důsledný veřejný monitoring výskytu CL výdrolu přes akreditovanou laboratoř.*
