„Zajímám se o budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života.“ Slova Charlieho Chaplina citoval prof. Ing. Václav Vaněk, CSc., z České zemědělské univerzity v úvodu jubilejní dvacáté konference Racionální použití hnojiv. Připomněl také citát Johanna Wofganga Goetheho: „Lidé nedovedou ocenit přítomnost a naplnit ji životem, proto tolik touží po lepší budoucnosti a koketují tolik s minulostí.“
Těmito citáty chtěl odborník, který aktivně působí mnoho let v oblasti výživy rostlin, upozornit na znepokojivý stav v tomto segmentu. Skutečností je, že v České republice v posledních letech klesá půdní úrodnost. „Jestliže je proklamována udržitelnost, musíme konstatovat, že na úseku hnojení, především fosforu a draslíku do půdy není dodržována. Opatření přenášíme na další roky, často generace. Vzniká velký rozpor mezi ekonomikou, etikou a ekologií. Tyto tři úseky by měly být vyvážené a neměly by být přeceňované jednotlivé části,“ zdůraznil řečník.
Podle prof. Vaňka nemůžeme být spokojeni s tím, že přísun živin v minerálních hnojivech (120 kg čistých živin/ha za rok) činí z více než 80 % dusík. Ke spokojenosti má daleko také velmi malá produkce statkových hnojiv živočišného původu, tedy stájových hnojiv, a tím nízký přísun živin a organických látek z těchto hnojiv na jednotku plochy. Jak uvedl Ing. Jan Klír, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, za posledních 25 let se snížila produkce hnoje z 25 milionů tun na 10 mil. tun a kejdy z 12–15 milionů tun na 4–5 mil. tun.
Letošní konference proto velkou pozornost věnovala možnostem využití vhodných vedlejších produktů a odpadů jako potenciálního zdroje živin pro rostliny. Zvláštní důraz byl kladen na možné zdroje organických látek jako významného faktoru pro udržení či zvýšení půdní úrodnosti.*
Více informací přinese týdeník Zemědělec.
