Letošní časný nástup jara s nízkými srážkami ukázal, jak důležité je již v podzimním období vytvořit silný porost řepky v dobrém výživném stavu, která pak v následujícím jarním období rychle regeneruje, vytváří větší počet větví a vyšší potenciální výnos semen. Při nedostatku srážek a nízké účinnosti aplikovaných dusíkatých hnojiv se během jara prohlubovaly rozdíly mezi silnějšími a slabšími porosty řepky, u kterých rostliny málo větvily a dříve nakvétaly. Pozdější srážky pak přispěly ke zpřístupnění dusíku z hnojiv rostlinám a k dodatečnému větvení spojenému s prodloužením doby květu. To pak mohlo komplikovat účinnou ochranu rostlin proti chorobám a škůdcům a následně také sklizeň semen.
V posledních letech se v zemědělské praxi při plánovaných výnosech semen okolo čtyř a více tun na hektar stále častěji používá přihnojení řepky dusíkem během podzimního růstu, které na rozdíl od hnojení před nebo při setí reaguje na skutečný stav rostlin. Pro hnojení slabých porostů do čtvrtého listu během měsíce září jsou většinou nejvhodnější ledky (například LAV, LAD), zatímco při pozdějším hnojení v průběhu října je vhodná močovina aplikovaná před deštěm nebo při nejistých srážkách hnojivo UREA stabil, ale i u něj je třeba, aby minimálně 5 mm srážek přišlo nejlépe do dvou týdnů. Převážná část dusíku z hnojiva by se měla po srážkách dostat ke kořenům rostlin, což umožňuje v půdě pohyblivá amidická forma N, a přitom se před zimou výrazněji nezvýšil příjem nitrátů rostlinami, k čemuž by došlo například po hnojení ledky. Na rozdíl od nitrátů je amonná forma dusíku metabolizovaná v kořenech, kam jsou translokovány energeticky bohaté uhlíkaté látky z listů, což vytváří dobré předpoklady pro přezimování a jarní regeneraci rostlin. Dusík přijatý kořeny podporuje jejich růst, sílu kořenového krčku a vzhledem k již omezené nitrifikaci v půdě část nepřijatého dusíku zpravidla zůstane v okolí kořenů v amonné formě pro jarní regeneraci rostlin.
Z výsledků našich víceletých pokusů s dusíkatými hnojivy značenými izotopem 15N aplikovanými na povrch půdy vyplývá, že z různých forem dusíku je rostlinami ozimé řepky během podzimního růstu nejvíce využita nitrátová forma (40 %) a nejméně amonná (17 %). Po přihnojení hnojivy síran amonný, Alzon, DASA a podobně se na většině našich půd nemobilní amonná forma dusíku váže na sorpční systém v povrchové vrstvě půdy a ke kořenům se N z těchto hnojiv nejčastěji dostává až ve formě nitrátů, k čemuž může dojít například až před zimou, a to nemusí být příznivé.
Pro podzimní přihnojení řepky je většinou dostačující dávka do 40 kg N/ha, která musí spolu s termínem aplikace odpovídat platné legislativě. Kromě hnojení dusíkem nelze opomenout dodání dalších živin jako fosforu, draslíku, hořčíku apod., a to nejlépe před setím. Nízký obsah těchto živin v půdě, absence vápnění na půdách s nízkým pH a nedostatečné hnojení sírou v jarním období mohou být limitujícími faktory pro další zvyšování a stabilizaci výnosů semen ozimé řepky.*
