Předpokladem pro zabezpečení vysokých výnosů kukuřice je vytvoření mohutného kořenového systému, který je schopen dostatečně zásobit rostlinu během vegetace vodou a živinami. Optimální rozvoj kořenového systému podporuje a ovlivňuje komplex půdních vlastností označovaný jako půdní úrodnost. Jedním z faktorů půdní úrodnosti je výživa a hnojení.
Na jednu tunu zrna a odpovídající množství slámy a kořenové hmoty kukuřice odčerpá v průměru 25 - 30 kg N, 12 - 15 kg P2O5, 30 kg K2O, 6 - 8 kg MgO, 9 - 13 kg CaO a 3 kg S, což při osmi tunách suchého zrna představuje 680 - 790 kg živin odčerpaných z 1 ha.
Zemědělská praxe usilovně hledá možnosti jak řešit hnojení kukuřice fosforem. Jedno z východisek je aplikace fosforu pod patu zvláště na půdě s jeho nízkou zásobou. Tento systém má mnoho předností, ale na druhé straně se nesmí zapomínat, že kukuřice fosfor odčerpává během celé vegetace z celého půdního profilu, všude tam, kde je schopná zakořenit.
V roce 2001 byl ve spolupráci Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity a KWS Semena, s. r. o., založen v Záblatí (okres Žďár nad Sázavou) pokus, ve kterém byla sledována a porovnávána účinnost hnojení kukuřice fosforem pod patu s plošnou aplikací. Použité hnojivo bylo Amofos, termíny odběrů rostlin 18. 5. ve fázi čtvrtého listu, 21. 6. ve fázi 8. - 9. listu, 3. 7. ve fázi 12. listu a 24. 7. v metání. Pokus byl založen na stanovišti s dobrou půdní zásobou fosforu (91,3 mg.kg-1).
Z uvedených výsledků je patrné, že v prvních fázích růstu (do 7. - 8. listu ) byl obsah fosforu v sušině rostlin hnojených pod patu vyšší. To znamená, že rostliny v této růstové fázi pozitivně reagovaly na přítomnost hnojiva aplikovaného cíleně pod patu. V pozdějších růstových fázích se rozdíly v obsahu fosforu v rostlinách vyrovnávají a aplikace hnojiva k patě nemá na obsah tohoto prvku v rostlinách prakticky žádný vliv. Z toho je patrné, že kořenový systém odebírá fosfor z celého půdního profilu. Proto je v této růstové fázi velmi důležité dostatečné a rovnoměrné vyhnojení celého půdního profilu fosforem.
Výsledky pokusu v Záblatí jsou uvedeny v grafu. Hybrid Diana reagoval pozitivně na aplikaci Amofosu pod patu zvýšeným výnosem suché hmoty. Naproti tomu hybrid Romario svým výnosem na přihnojení pod patu reagoval neprůkazně.
Z výše uvedených výsledků je patrné, že se jednoznačně nedá tvrdit, že hnojení fosforem pod patu zabezpečí optimální výživu a nejvyšší výnosy. Orientace pouze na tuto formu hnojení je proto problematická a je třeba ji chápat jako doplňující agrotechnický zákrok, který příznivě ovlivňuje počáteční růstové fáze kukuřice. I nadále je potřeba věnovat pozornost základnímu hnojení fosforu na plochu, které zabezpečí dobré zásobení fosforem v půdním profilu.
Stránku připravil Ing. Karel Prokeš.
