Zakládání porostů kukuřice je v praxi považováno za zvládnutý problém. Bohužel se však každoročně přesvědčujeme, že to tak docela není pravda. Proto je na místě připomenout si některá základní pravidla pro úspěšné založení porostů kukuřice na siláž i na zrno.
A. Tradiční způsob s využitím orby
V minulém roce bylo velmi neobvykle teplé a suché období od poloviny dubna do 20. května. Tyto mimořádné povětrnostní podmínky nám důrazně připomněly, že šetření zimní vláhou není pouhá fráze, ale nejzákladnější agrotechnické opatření. Jarní orba se ukázala jako absolutně nevhodná pro optimální založení porostů kukuřice a nemohou ji ospravedlnit žádné důvody. K cukrové řepě také nikoho nenapadne orat na jaře.
Také v hloubce a pečlivosti přípravy seťového lůžka stále přetrvává spousta chyb a nedostatků. Přípravu seťového lůžka je ideální zvládnout ve dvou operacích. Velkou chybou je opožděné rozrušení hrubé brázdy. Tuto operaci je třeba udělat ihned, jakmile to dovolí stav půdy. Těsně před konečnou přípravou seťového lůžka je vhodné aplikovat preemergentní herbicidy a tyto pak zapravit do půdy. Poslední roky prokázaly, že se pak zlepšuje jejich účinnost.
B. Minimalizační technologie založení porostů
1. Jednou z možností je založení porostu kukuřice do strniskové meziplodiny. K tomuto účelu využíváme buď vymrzající strniskovou meziplodinu (hořčice a svazenka) a nebo plodiny nevymrzající (ředkev olejná, ozimé žito a další).Tento způsob je zvláště výhodný na erozně ohrožených stanovištích. Na jaře podle stupně ulehlosti buďto pozemek podmítneme, a nebo sejeme bez mělkého zpracování přímo do mulče.
2. Do strniště ponechaného po sklizni obilniny v původním stavu bez jakékoliv kultivace. Využití této možnosti je vhodné na erozně ohrožených pozemcích v aridních oblastech a na lehké písčité půdě.
3. Pozemek po sklizni předplodiny zpodmítáme a pak jej ponecháme v tomto stavu až do jara. Na jaře pak podle stavu pozemku můžeme provést obdobnou přípravu jako při tradičním zpracování půdy, a nebo žádnou přípravu neděláme.
Minimalizační technologie musíme chápat jako komplexní systémy, které mají svoje zákonitosti a rizika. V řadě ohledů kladou na uživatelovu agronomickou službu zvýšené nároky. Mezi základní požadavek patří zamezení utužení půdy, především na vlhčích pozemcích. Při utužení půdy se podstatně zhoršuje její prohřívání, u kukuřice se v důsledku toho zhoršuje vývoj kořenového systému a často dochází k citelnému snížení výnosů. V těchto systémech můžeme očekávat zvýšenou spotřebu herbicidních přípravků.
Mezi výhody patří úspora práce a nákladů s ní spojených, omezení vodní a větrné eroze a zvýšení zásoby vody přístupné pro rostliny. Velmi pozitivní je při dlouhodobém používání zvyšující se obsah organické hmoty v půdě.
C. Hlavní zásady při zakládání porostů
1. Hloubka výsevu
Hloubku výsevu ovlivňují kalibrace osiva, termín setí a půdní druh. Při časném termínu setí, na těžší půdě a při použití menší kalibrace doporučujeme hloubku do 4 cm. Naopak při pozdějším termínu setí, na lehké půdě a při využití větší kalibrace doporučujeme hloubku kolem 6 cm. Pro stejnoměrné vzejití je důležitá rovnoměrná hloubka setí.
2. Termín výsevu
Termín výsevu volíme podle prohřátí půdy v oblasti seťového lůžka. Optimální teplota je kolem 8 °C. Při časných výsevech, kdy teplota půdy nedosahuje optimálních hodnot, o úspěchu rozhoduje pečlivost založení porostů a chladový test osiva. Ten bychom vždy měli znát a vybírat pouze to osivo, které má hodnoty chladového testu nad 90 %. Při časných výsevech upřednostňujeme lehčí půdu s expozicí k jihu, jihovýchodu a jihozápadu. Setí bychom měli ukončit ve vyšších polohách nejpozději do 5. 5. a v příznivých oblastech nejpozději do konce dubna.
3. Organizace porostu
O hustotě porostu rozhodují stanovištní podmínky a pěstovaný hybrid. Zásadně sejeme do řádků vzdálených 70 – 75 cm a optimální počet rostlin podle výrobních podmínek a pěstovaného hybridu je 7 - 10 na 1 m2 .Vysoká kvalita osiva KWS při správně zvládnuté agrotechnice zaručuje vysokou polní vzcházivost a kompletnost porostů. Proto doporučujeme počítat při výsevu maximálně s 5 - 7% rezervou proti požadované hustotě porostu. Zásadně nevhodná pro zakládání porostů kukuřice je technologie výsevu naširoko a využívání secích strojů na obilí. Tyto systémy nejsou schopny rozlišit jedno zrnko a uložit je na požadovanou vzdálenost, ale naopak vysévají ve shlucích a hnízdech.
4. Pojezdová rychlost
Přestože výsev kukuřice často probíhá pod časovým tlakem, optimální pojezdová rychlost je 4 – 6 km h-1. Zvýšení pojezdové rychlosti svádí ke zvyšování výkonů. U nových secích strojů prodejci často doporučují vyšší pojezdovou rychlost. Ale ani u těchto strojů nepřispívá zvýšená rychlost ke kvalitě setí. Při vysoké rychlosti dochází po dopadu zrnka na seťové lůžko k jeho odkulení, které je mnohdy více než 5 cm. A tento moment pak naprosto degraduje naše úsilí o dosažení vysokých výkonů, poněvadž i po nejmodernějším secím stroji máme porost kukuřice založený nestejnoměrně. Vysokých výkonů můžeme dosahovat pouze při bezvadné organizaci práce a při maximálním využití pracovní doby. Stále je potřeba mít na paměti základní pravidlo: úspěch začíná setím!
Stránku připravil Ing. Karel Prokeš.
