Trend snižování celkové výměry kukuřice v ČR pokračoval i v roce 2000. V roce 1999 sice plocha kukuřice díky menší výměře ozimů mírně stoupla, ovšem v roce 2000 celková výměra kukuřice dosáhla svého historického minima – tj. 271 622 ha. Pokud se však na tato čísla podíváme podrobněji, zjistíme, že pokles celkové výměry kukuřice je způsoben výrazným poklesem výměry kukuřice na siláž, ale naopak výměra kukuřice na zrno stoupá a v roce 2000 dokonce dosáhla svého historického maxima – tj. 47 283 ha. (viz tabulku 1).
Nárůst výměry kukuřice na zrno ovlivnily dva základní faktory:
1. příznivý průběh počasí v době dozrávání a sklizně kukuřice na zrno a tím i podstatně nižší náklady na sušení,
2. rozvoj využívání metod konzervace a skladování vlhkého kukuřičného zrna přímo v zemědělských podnicích.
Prvním krokem ve výrobě krmiva s vysokou koncentrací energie byla LKS. Svého největšího rozmachu dosáhla tato technologie v letech 1997 – 1999. S jistotou lze napsat, že jde o velmi kvalitní technologii výroby koncentrovaného krmiva. Ovšem vzhledem k tomu, že optimální termín sklizně LKS je relativně krátký, docházelo v mnoha podnicích i díky nedostatečné kapacitě sklizňových strojů k přezrávání zrna, což mělo za následek špatný průběh fermentačního procesu a zaplísnění krmiva, a tak snaha o výrobu maximálně kvalitního krmení často skončila pravým opakem. Zkrmování pak přinášelo spíše ztráty než zisk. LKS tedy může vyrábět pouze ten, kdo splní dvě základní podmínky a pokud tomu tak není, je na zvážení, zda se pro tuto technologii sklizně vůbec rozhodnout.
1. Přesně ví, jak má LKS vypadat – sklizňová sušina okolo 55 %, nadrcení všech zrn, dokonalé rozřezání vřeten, udusání a zabránění přístupu vzduchu.
2. Je schopen dodržet tyto podmínky tím, že má zajištěny řezačky tak, že přijedou okamžitě na zavolání.
U metod konzervace vlhkého kukuřičného zrna není přesný termín sklizně zdaleka tak rozhodující pro kvalitu výsledného produktu jako u LKS, a to je jeden z hlavních důvodů, proč ve výživě skotu razantně klesl podíl LKS a naopak stejně razantně narůstá využívání vlhkého kukuřičného zrna. Vlhké kukuřičné zrno má také v rámci zemědělského podniku mnohem širší uplatnění. Jednak jím lze nahradit LKS ve výživě skotu, ale zároveň (a to hlavně) má obrovský význam pro monogastry – převážně ve výživě prasat. Využívání této technologie napomáhá výraznému snížení nákladů na výrobu jednotky produkce a tím zvyšuje konkurenceschopnost zemědělského podniku na trhu.
Důvody pro zavádění metod konzervace vlhkého kukuřičného zrna
o Téměř „odbourání“ vlivu sklizňové vlhkosti zrna snižuje riziko nepřízně počasí v době sklizně. Vzhledem k tomu, že optimální termín sklizně zrna je relativně dlouhý (podle průběhu počasí 14 i více dní), je velmi malé nebezpečí přílišného nárůstu jeho sušiny před sklizní. Pro různé metody jsou optimální podmínky různé, ale obecně se pohybují v rámci 28 – 35 % vlhkosti zrna.
o Možnost dřívějšího začátku sklizně (proti sklizni na suché zrno) s následnou možností zasetí ozimů.
o Možnost výroby kukuřičného zrna i v netradičních oblastech. Metody použití vlhkého kukuřičného zrna umožňují posunout hranici pěstování kukuřice na zrno bez většího rizika neúspěchu do oblastí, kde je výroba klasického kukuřičného zrna naprosto nemyslitelná, a tím i tam umožnit využití vyššího výnosového potenciálu kukuřice proti ostatním (především jarním) obilninám.
o Tento postup sklizně kukuřice na zrno je nezávislý na výkonu sušičky. To ocení hlavně v podnicích, kde si samy kukuřici dosoušejí. Mnohdy se totiž stávalo, že v době příznivého počasí sklízeče stály z důvodu zaplnění sušičky a naopak, když byla sušička prázdná, nebylo možné sklízet.
o Kukuřice je vhodná do osevního postupu jako náhrada za obilniny.
o Tuto produkci rostlinné výroby lze využít ve vlastní živočišné výrobě a tím jsou omezeny vlivy zpracovatelské organizace (například výrobce krmných směsí) na vlastní ekonomiku.
Využívání jednotlivých metod konzervace vlhkého kukuřičného zrna vede tedy ke zlepšení ekonomiky zemědělského podniku. Podle konkrétních podmínek má každý pěstitel možnost volby mezi několika hlavními způsoby konzervace a skladování vlhkého kukuřičného zrna.
Šrotování vlhkého kukuřičného zrna
Jde o nejrozšířenější způsob konzervace. Šrotovaného zrna se s úspěchem využívá hlavně při výkrmu prasat a v případě skotu velmi dobře nahrazuje výše zmiňovanou LKS. Výhodami proti LKS jsou kromě širokého termínu sklizně také absence špatně silážovatelných vřeten a listenů, mnohem menší riziko zaplísnění a následného znehodnocení sklizené hmoty. Sklizeň lze provádět ve velmi širokém rozpětí 28 – 35 % vlhkosti. Optimální sklizňová vlhkost se však pohybuje od 30 do 32 %. Při této vlhkosti je zajištěn vysoký výkon šrotovníku a pokud je šrot ukládán do vaků, nehrozí výrazné nebezpečí jeho zmrznutí v době silných mrazů.
Konzervace probíhá pomocí klasického mléčného kvašení (jak je známe z výroby kukuřičné siláže). Důležitou podmínkou je tedy vytvoření anaerobního prostředí. Právě z důvodu dokonalého udusání, zajištění anaerobního prostředí a v neposlední řadě i hygieny při naskladňování nejlépe tomuto účelu vyhovují známé silážní vaky. Výhodou vaků je také to, že je lze uložit vedle stáje, a tak minimalizovat přejezdy při navážení krmení. V objektech s vysokou koncentrací zvířat, zejména prasat, jsou k uskladnění používány betonové nebo ocelové věže s následným plně automatickým vybíráním a přípravou krmení.
Náklady na šrotování:
1. Šrotovaní ve službě – krmivo pro skot - 200 – 250 Kč.t-1
- krmivo pro prasata - 250 – 300 Kč.t-1
2. Šrotování vlastním šrotovníkem - asi 100 Kč.t–1
V ceně nejsou zahrnuty náklady na uskladnění. Při použití vaku je nutné přičíst v průměru 200 Kč.t–1. Výkon šrotovníku je závislý na použitém typu a sklizňové vlhkosti a pohybuje se v průměru od 15 do 40 t vlhkého zrna za jednu hodinu.
Konzervace chemickými přípravky
Mačkané vlhké kukuřičné zrno (Crimpované zrno)
Je to metoda konzervace mačkaného kukuřičného zrna přípravkem Crimpstore 2000 (směs kyseliny mravenčí, mravenčanu amonného a kyseliny propionové). Do České republiky byla tato metoda dovezena přede dvěmi lety z Finska a je založena na principu chemické konzervace mačkaného zrna. Sklizňové okno je u této metody stejně jako u šrotovaného zrna velice široké, od 25 do 37 % vlhkosti.
Pro konzervaci je využíván stroj KORTE. Jde o stroj s vlastním zásobníkem, kde je zrno nejdříve mačkáno a následně pak u vynášecího dopravníku konzervováno přípravkem Crimpstore 2000. Takto ošetřené zrno musí být ihned silážováno a udusáno. Pro nutné zajištění anaerobního prostředí při skladování se jako nejvhodnější varianta opět jeví jeho uložení do vaků.
Výhodou této metody je bezproblémové dlouhodobé uskladnění zrna, možnost zkrmovat je všemi hospodářskými zvířaty (s dobrými výsledky se zkouší i u prasat ) a v neposlední řadě i cena, neboť náklady na konzervaci se pohybují od 160 do 200 Kč.t-1. V uvedené ceně nejsou zahrnuty náklady na uskladnění. Při použití vaku je nutné přičíst v průměru 200 Kč.t –1.
Šrotované a crimpované zrno jsou dvě metody, které do budoucna budou mít vzhledem k vysoké kvalitě uskladněného materiálu a jistotě kvalitního průběhu fermentačního procesu široké možnosti zkrmování všemi druhy zvířat. Příznivými pořizovacími náklady mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit využívání vlhkého kukuřičného zrna v zemědělském podniku.
Louhované kukuřičné zrno
Při této metodě je kukuřičné zrno přímo od sklízeče (při optimu 26 – 32 % vlhkosti) konzervováno louhem sodným. Konzervace se provádí nejlépe v míchacím krmném voze (typ Mišak nebo Keenan), v němž je nejdříve řádně promícháno zrno s louhem a následně je za stálého míchání přidána voda a proběhne chemická reakce. Při ní se zrno zahřeje, nabobtná a rozpraská a louh sodný je přeměněn na bikarbonát sodný. Po vychladnutí na řádcích je takto ošetřené zrno skladováno volně na hromadě pod střechou.
Výhodou louhování je jednak to, že zrno není během uskladnění napadáno plísněmi, hlodavci a ptáky, ale především to, že zkrmované zrno působí velmi dobře na celkový zdravotní stav skotu - především zlepšuje stav paznehtů. V podnicích, kde louhované zrno zkrmují, odpadla u dojnic většina problémů s paznehty. Díky svému vysokému pH (kolem 11) působí v bachoru jako pufr proti kyselým silážím a senážím a zlepšuje příjem sušiny. Takto ošetřené zrno je podáváno celé, tj. bez jakýchkoliv dalších úprav (šrotování, mačkání ), pouze skotu ve směsné krmné dávce v množství asi 1,5 kg na kus a den.
Náklady na konzervaci 1 t zrna činí asi 500 Kč. Vzhledem k tomu, že k této částce již nemusíme připočítávat žádné další náklady na uskladnění a vzhledem k příznivým dietetickým účinkům tohoto krmiva je i tato metoda pro mnohé podniky velice zajímavá. Navíc se podařilo vyřešit velice závažný problém v těch podnicích, kde nemají výše zmiňované typy krmných vozů, tak, že krmný vůz Mišák je možné si u jeho výrobce zapůjčit a zrno si doma nalouhovat.
Chemická konzervace přípravkem Schaumasil
Konzervace zrna probíhá ve šnekovém dopravníku, na jehož začátku je dávkovací zařízení s tryskami. Během cesty dopravníkem se zrno vzájemně promíchá s konzervantem a tím je zajištěné jeho dokonalé ošetření. Následně je skladováno celé, volně na hromadách pod střechou. Před zkrmováním je třeba toto zrno šrotovat nebo mačkat.
Vysoké náklady na konzervaci – asi 940 Kč na 1 tunu zrna a silné korozivní účinky konzervačního přípravku jsou příčinou poměrně malého rozšíření této metody.
Konzervace vlhkého kukuřičného zrna v CO2
Tato metoda je založena na vlastní autokonzervaci zrna oxidem uhličitým v hermeticky uzavřeném prostoru. Po naskladnění zrna je ihned převážně činností kvasinek a vlastní disimilací zrna produkován CO2, který zajistí anaerobní prostředí, a tak zabrání nežádoucímu rozvoji plísní a dalším hnilobným procesům. Při průběžném vyskladňování lze po sešrotování takto konzervované zrno podávat všem druhům zvířat. Pro tuto metodu konzervace je možné využít starších silážních věží. Nutnou podmínkou ovšem musí být jejich dokonalé utěsnění. Pokud se absolutní utěsnění nepodaří, dochází mnohdy k rozvoji plísní ve skladovaném zrnu a tím i k jeho značnému znehodnocení, což pak zejména při jeho zkrmování monogastry vede k velkým zdravotním problémům.
Závěr
Jednotlivé metody konzervace a využívání vlhkého kukuřičného zrna otevírají významným způsobem další možnosti zlepšení ekonomiky zemědělských podniků a zároveň dávají jiný rozměr pěstování a využití kukuřice. Jsem plně přesvědčen, že v krátké době dojde k jejich velkému rozšíření, neboť toto je skutečně cesta k prosperitě a konkurenceschopnosti. Volba konkrétního způsobu konzervace a skladování však vyžaduje náležité zvážení, která metoda je pro dané podmínky nejlepší. Právě v tomto období je tedy velice rozumné se nad všemi faktory zamyslet, zjistit si zkušenosti z podniků, kde určitou metodu již uplatňují, a včas se na její zavedení připravit.
Ing. Jan Bosák,
poradenská služba KWS
