Se zahájením sklizně silážní kukuřice by se nemělo otálet. Pokud nebude sklizeň započata včas, celé pěstitelské úsilí může přijít vniveč. Tak zní jen jedno z mnoha doporučení, které se pěstitelé kukuřice dozvěděli 3. září na Dnu kukuřice KWS uspořádaném poradenskou službou KWS Semena, s. r. o., ve spolupráci s jihočeským ZOD Blata Sedlec.
Jak ve svém referátu připomněla Ing. Jaroslava Sácká z poradenské služby KWS, v současné době se mění systém hodnocení kukuřičné siláže v registračních pokusech. Dříve používaný kvantitativní parametr výnos suché hmoty palic nahrazuje systém hodnocení kvalitativních vlastností jako jsou koncentrace energie a obsah škrobu. Vysvětlila, že u kukuřice se stupněm dozrávání zrn se zvyšuje také obsah energie, zatímco obsah vlákniny v rostlinách roste až do sušiny 25 - 26 %. S větším zastoupením palice v důsledku dozrávání zrna se koncentrace vlákniny snižuje, a to až do obsahu sušiny 32 – 34 %. Nejvyšší koncentrace energie je v uloženém škrobu, zatímco v rostlině se stále mění. Mění se také její využitelnost, neboť snadno dostupná energie z lehce rozpustných cukrů se mění na obtížněji využitelnou energii v celulóze, hemicelulóze, vláknině. Kvalitní siláže by podle ing. Sácké měly obsahovat méně než 20 % vlákniny v suché hmotě. A právě to je důvodem, proč je silážní kukuřici třeba sklidit včas. Ne ve všech podnicích se však tomu děje. Sklizeň kukuřice je v podnicích řazena až za řadu jiných agrotechnických úkonů. Dochází tak k významným ztrátám. Jedním z důvodů je i špatná spolupráce mezi agronomy a zootechniky, na což poukázala také Ing. Jitka Panouškové z firmy Medifarm CZ, s. r. o., jež se zabývá právě výživou zvířat. Upozornila také na skutečnost, že se zvyšujícím se obsahem sušiny, roste riziko napadení rostlin fuzárii a tudíž obsahu mykotoxinů.
Při rozhodování o termínu sklizně by pěstitelům mohla pomoci metoda stanovení silážní zralosti na základě sumy efektivních teplot, o které v Sedleci informoval Ing. Miroslav Stropnický. Principem metody je sledování denních efektivních teplot od výsevu kukuřice. Každý hybrid potřebuje ode dne výsevu ke dni silážní zralosti určitou sumu efektivních teplot, její výše je odvislá od FAO skupiny každého hybridu. V České republice poradenská služba KWS prvně sledovala a vyhodnocovala sumu efektivních teplot v roce 2001. Teploty byla měřeny na deseti referenčních stanovištích a v různých výrobních a klimatických podmínkách. Ing. Stropnický informoval pěstitele o potřebné sumě teplot pro jednotlivé hybridy z nabídky firmy KWS. Dodal však, že metoda je pouze orientační, porosty v konkrétních podmínkách jsou ovlivněny také půdním druhem, expozicí pozemku, stresem ze sucha či opožděným nebo příliš časným výsevem.
