Rozhovor s Martinem Fantyšem, ředitelem odboru strukturální politiky, ekologie a koordinace platebních agentur MZe ČR.
Jaký vývoj ekologicky obhospodařovaných ploch předpokládáte u nás do budoucna?
Vývoj je dán podporou z hlediska státu, který chce ekologické zemědělství subvencovat i nadále. Podpora ekologického zemědělství je jedním z opatření v rámci programového dokumentu připravovaného pro Brusel. Podle mého názoru jsou cíle někde kolem sedmi až osmi procent celkové výměry zemědělské půdy do roku 2006. Připravovaný akční plán ekologického zemědělství ale počítá až s deseti procenty. V letošním roce se blížíme k číslu 230 000 hektarů, což je oproti loňským 217 869 hektarům mírný nárůst.
Většinu těchto ploch ale tvoří trvalé travní porosty…
Přál bych si, aby se tato struktura změnila. Orná půda tvoří jen deset procent celkové výměry ekologicky obhospodařovaných ploch. Trvalé travní porosty mají samozřejmě svoje opodstatnění, nicméně rád bych viděl i výstupy v podobě dalších finálních bioproduktů, jako například biohovězího. Ze strany obchodních řetězců o něj totiž začíná být poměrně velký zájem a také velké masokombináty začínají s touto myšlenkou koketovat, protože v něm vidí trend k bezpečnosti potravin. Jde také o to, že stát vynakládá na ekologické zemědělství nemalé částky. Chceme tak docílit nejen bezpečnosti potravin, ale i zdravého životního prostředí, či správné zemědělské praxe při zabezpečování údržby venkovského prostoru.
Bude ministerstvo nějakým způsobem ovlivňovat strukturu těchto ploch?
Podpora je dnes nastavena tak, že ne zcela významně motivuje ekozemědělce v pěstování plodin na orné půdě. Rozlišení sice existuje, na orné půdě získává farmář 2500 korun na hektar a na trvalých travních porostech 1000 korun na hektar, ale jak je patrné, diferenciace není dostatečná. Proto uvažujeme o tom, že významněji podpoříme výměru orné půdy a naopak snížíme podporu na trvalé travní porosty. Chápeme však, že trvalé travní porosty, mají jisté vícenáklady a chceme je zohlednit. Více ale hodláme podpořit plodiny na orné půdě a tak motivovat zemědělce.
Zmínil jste se o projektech, souvisejících s EZ, předkládaných v Bruselu. O co jde?
Jde o takzvaný horizontální plán rozvoje venkova, který by měl být připraven jako programový dokument pro Brusel a který by mimo jiné definoval také agroenvi-programy. Tento plán má celou řadu dalších částí, mezi významné patří podpora méně příznivých oblastí obecně, dále například programy týkající se předčasných odchodů zemědělců do důchodu, zalesňování zemědělských pozemků či podpora zakládání skupin výrobců. Jedním z připravených agroenvi-opatření je podpora ekologického zemědělství. A právě tam bychom chtěli zohlednit výši podpory ve prospěch orné půdy, popřípadě speciálních kultur, u kterých máme zájem o větší produkci. Jde například o sady, vinice, chmelnice nebo pěstování zeleniny na orné půdě.
V jakém časovém horizontu uvažujete o těchto změnách?
Realizační období je dáno vlastní procedurou programu. Horizontální plán rozvoje venkova by měl být předložen do konce tohoto roku ke schválení vládě a v příštím roce by se měl projednávat v Bruselu. Prvním dnem roku 2004, v případě že se staneme členskou zemí, by měl program vstoupit v platnost.
Změny současných dotací plánujete již teď?
V současné době provádíme vyhodnocování v již uvedeném smyslu, a právě pro horizontální plán rozvoje venkova modelujeme výši plateb. To znamená, že pro rok 2003 neplánujeme novelizaci nařízení vlády, které podporuje systém ekologického zemědělství.
Plánujete například novelizaci zákona, která by odstranila administrativní náročnost, na kterou si zemědělci často stěžují? Zvláště v souvislosti s kontrolami KEZ o. p. s.
Bohužel, z hlediska zjednodušení neuvažujeme o novele. Nicméně technicky bude v období příštího roku novelizována vyhláška k zákonu o ekologickém zemědělství. Musím ale zklamat ekologické zemědělce, neboť administrativní požadavky jsou dány požadavky Evropské unie. Jako budoucí členská země musíme tyto normy splnit.