Mírné zimy v posledních letech a všeobecné oteplení se začíná projevovat i v ochraně rostlin. Do střední Evropy se šíří nové škodlivé organismy a ty, které byly dosud okrajové, začínají nabývat na významu. O to důležitější jsou preventivní systémy ochrany rostlin a správné používání běžných přípravků. Jakým směrem se bude ubírat ochrana rostlin v následujících letech, se hovořilo na V. Rostlinolékařských dnech v Pardubicích.
Jak potvrdil Doc. RNDr. Josef Šedivý, DrSc. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, oteplení v minulých letech se výrazně podílelo na šíření expanzivních a invazních druhů. Do této skupiny škůdců patří nejen bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera) zjištěný na jižní Moravě, ale také výskyty mšice zhoubné na ozimých pšenicích.
Docent Šedivý upozornil také na to, že v ČR bylo v roce 2000 registrováno sedm bioagens na bázi mikroorganismů a tento počet klesl v roce 2002 pouze na tři. Trendy využití biologických prostředků přitom v zahraničí nabývají na významu zvláště v integrovaných způsobech ochrany a v boji proti ekonomicky významným škůdcům skladovaných rostlinných produktů a potravinářského zboží. „V praxi je vhodné počítat s tím, že v brzké budoucnosti budou způsoby ochrany používané v ČR z pohledu spotřebitele a zdravé výživy korigovány a stanou se při vývozu součástí hodnocení konkurence schopnosti našich zemědělských výrobků s výrobky zemí EU,“ varoval doc. Šedivý.
K virózám, které v roce 2002 postihly velkou část ploch pšenice a ječmene, především na Moravě, se vyjádřil Ing. Martin Vošta ze Státní rostlinolékařské správy. „Oproti počátku roku 2002, kdy bylo na viry způsobující zakrslost v červnu pozitivních 80 % vzorků, bude letos zřejmě situace příznivější,“ tvrdí Vošta. Na podzim se podle něj odebralo 98 vzorků, pozitivních bylo jen 30 %. Pokles způsobil podprůměrný nálet mšic a pozdější založení porostů. Ing. Vošta proto soudí, že napadení nebude v letošním roce příliš významné.
Teplo podporuje choroby
Také Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc., z České zemědělské univerzity potvrdila, že vývoj počasí v posledních letech je příznivý pro fytopatogenní organismy. Teplé zimy umožnily například větší výskyt rzí díky přezimování spor, zřetelné je to například u rzi hrušňové, ale také u rzí na obilovinách a rostlinách. Díky oteplování se do střední Evropy šíří původci chorob, kteří se donedávna vyskytovali významněji jen v jižněji položených oblastech, například karanténní červená sypavka borovic.
„V polním pokusu v roce 2002 jsme zaznamenali i zvýšení napadení klasů ve variantách založených na minimalizaci,“ konstatovala doc. Prokinová. Jak dodala, při kombinaci „minimalizace“ zpracování půdy a úzkého osevního sledu (obilnina – řepka – obilnina) narůstá i napadení řepky nejen fomovou hnilobou, ale i sklerotiniovou hnilobou. „Kvůli častému zařazování po sobě stále roste výskyt karanténní plísně slunečnicové prioritně na rostlinách z výdrolu,“ tvrdí doc. Prokinová.
Podle ní získají v budoucnu na významu některé dosud okrajové choroby, například cylindrosporióza řepky, plíseň hrachová a některé virózy, podobně jako tomu již bylo v sousedních státech. Mění se také druhové či rodové zastoupení hospodářsky významných patogenů, místo braničnatky plevové se častěji vyskytuje braničnatka pšeničná, která již i přezimuje a napadá klasy. V závislosti na diagnostice se také mění zařazení některých patogenů. Docentka Prokinová určitě překvapila posluchače informací, že Polymyxa betae, dosud považovaná za houbu, se nově řadí mezi prvoky. Stejně tak se plíseň bramborová díky svému vývojovému cyklu přesunula na půl cesty mezi prvoky a houby. Upozornila také na to, že odrůdy, které jsou špičkové ve Francii, mají u nás problémy se zdravotním stavem.
Do budoucna bude výskyt chorob kulturních rostlin ovlivňován řadou faktorů. V našich podmínkách bude hrát podstatnou roli úzký osevní sled spolu s ekonomicky úsporným zpracováním půdy. Očekává se také růst zastoupení zahraničních odrůd, volnější pohyb množitelského materiálu a jeho nekontrolovatelný dovoz, hlavně u okrasných rostlin a zelenin a také výrazné omezení spektra účinných látek pesticidů.
Vývoj není levný
Změny lze očekávat také mezi výrobci přípravků na ochranu rostlin. Jejich počet by se měl do deseti let díky fúzím zredukovat na tři až čtyři vedoucí firmy. Mohou za to především náklady na vývoj a registraci jedné nové účinné látky, které se pohybují kolem 300 až 500 mil. dolarů. Tvrdí to Dr. Tomáš Hoppe ze švýcarské společnosti Stallen Bio Agro AG v Basileji. Jak dodal, ačkoliv světový trh látek na ochranu rostlin nyní stagnuje, pohybuje se jeho hodnota kolem 30 miliard dolarů, z nichž se dvě třetiny utratí v USA. Polovina z celkové částky se investuje do herbicidů, čtvrtina do insekticidů a akaricidů, zbytek připadá na ostatní přípravky. Doktor Hoppe uvádí, že vzhledem k vysokým nákladům na vývoj je jednou z šancí pro výrobce používání pomocných látek. Ty zlepšují účinnost stávajících pesticidů a umožňují snížit aplikační dávku. Jako jeden z posledních přípravků tohoto typu uvedl koloidní transportní systém Greemax. Ten usnadňuje snazší penetraci přípravku povrchem listu, spory či hmyzu, ale přitom nemění fyzikální vlastnosti tank-mixu. Doporučuje se použít při problematické kvalitě postřikové kapaliny (pH, tvrdost, bláto a nečistoty), nespolehlivosti nebo nedostatečné účinnosti přípravku, jeho malé odolnosti vůči smyvu případně při nebezpečí fytotoxicity. Důležitá je ale příprava postřikové jíchy. Do malého množství vody se musí nejprve přidat Greemax, poté vlastní přípravek a až nakonec se nádrž doplní vodou na požadovaný objem. Pomocná látka se přidává v dávce 40 ml/ha a stojí kolem 290 korun. Je tedy výhodná především u dražších přípravků.
Na slimáky včas
Na nebezpečí slimáků a plzáků v řepce a možnosti jejich rozeznávání upozornil ve své velmi názorné přednášce Ing. Petr Ort z firmy Bayer. Zdůraznil, že jen dokonalá znalost pozemků umožňuje odhadnout, kde hrozí největší rizika masového výskytu slimáků. Pozornost je třeba věnovat okrajům polí sousedících s lesem,vodotečí nebo loukou, či místa uvnitř pozemků,kde je vlhčí a hrudovitější půda. Ohroženy jsou pozemky na těžkých jílovitých půdách, zvláště bylo-li tam zaoráno velké množství posklizňových zbytků, především širokolistých plodin.
Zdůraznil, že nejlepší ochranou je správná agrotechnika. V případě, že by selhala, nabídl jako řešení přípravek Mesurol Schneckenkorn, který se nyní vyrábí v nové formulaci, která díky redukci účinné látky umožňuje zvýšení počtu granulí na jednotce plochy. „Pokusy prokázaly,že granule s nižším obsahem účinné látky jsou pro slimáky ještě chutnější a mají lepší lákací účinek,“ tvrdí Ort. Jak poté doplnil doc. Šedivý, v některých zemích nečekají agronomové na vlastní škodlivý výskyt a ošetřují již v předplodině.
Plíseň bramborová stále horší
Narůstající problémy s plísní bramborovou shrnul ve svém vystoupení Ing. Ervín Hausvater, CSc., z Výzkumného ústavu bramborářského. Za podstatné považuje, že se v posledních letech začaly objevovat pohlavní formy spor – oospory. Ty se bohužel vyznačují vysokou odolností k vnějšímu prostředí a především rozšiřují možnosti vzniku nových rekombinantních kmenů. Dalším významným faktorem je rezistence plísně k fenylamidům, což znesnadňuje a omezuje jejich použití. V praxi pak jsou stále častěji pozorovány stonkové infekce, schopnost patogena infikovat rostliny v širším spektru ekologických podmínek, vyšší počet primárních ohnisek, větší patogenita a časnější začátek epidemií.
Ervín Hausvater připomněl hlavní zásady ochrany. Ty spočívají v prvním ošetření již před infekcí, individuálním přístupu ke každému porostu, pečlivém výběru fungicidu podle aktuální situace, včasné likvidaci natě. „Když se objeví první příznaky, již je třeba oproti zaběhanému principu aplikovat přípravek na ochranu hlíz,“ uvedl ing. Hausvater s tím, že prognóza a signalizace, která je založena pouze na principu sledování srážek, je zcela nedostatečná a nespolehlivá. Osvědčuje se negativní prognóza, vázaná na termín vzejití porostu.
Je možné ošetřit levněji
Že je vedle ochrany důležitá také výživa rostlin připomněl Ing. Josef Bartoška z firmy Agrofert Holding a.s. s tím že převážná část živin se aplikuje ve formě dusíku. Dodal, že pole často vykazují nedostatek hořčíku, síry, vápníku, boru a některých dalších mikroprvků. Kritizoval také, že provize hrají rozhodující roli při odběru pesticidů. „Ošetřuje se příliš draho a mohou za to zahraniční firmy, které z agronomů dělají soutěžní referenty. Lze ošetřovat levněji,“ uzavřel Bartoška.
