V současné době čeká na schválení Parlamentem České republiky nový zákon o rostlinolékařské péči, který již prakticky zahrnuje všechny prvky evropského práva. O tom, jaké změny spolu se vstupem do Evropské unie přinese, jsme hovořili s Ing. Vladimírem Kupcem, ředitelem Státní rostlinolékařské správy.
V dohledné době vstoupíme do Evropské unie, jak bude vypadat kontrola rostlinných komodit, které se k nám budou dovážet?
Vstupem do unie skončí činnost přechodových míst na hranicích, zůstane pouze jedno na letišti v Praze-Ruzyni. Bude sloužit prakticky jako přechodové místo nejen do ČR, ale i do zemí EU. Na vnějších hranicích unie probíhá kontrola samozřejmě dále. U citlivých komodit je připraven systém avizování, kdy úřad příslušné členské země EU ohlásí – v případě ČR to bude SRS, že na území další členské země míří určité komodity a kontrola dodávky proběhne také ve vnitrozemí. To bude platit například pro brambory. ČR nemá například výskyt hnědé hniloby. Z tohoto důvodu bude kontrolovat zásilky pocházející ze třetích zemí se zaměřením zejména na bakteriovou kroužkovitost a hnědou hnilobu. Pochopitelně bude kontrola namátkově zaměřena i na jiné karanténní škodlivé organismy.
Budou se podobně kontrolovat i brambory ze zemí EU?
Tato kontrola bude identická s kontrolou na území ČR. Bude zaměřena zejména na sadbu s tím, že SRS bude sledovat zásilky zejména z těch členských zemí, kde jsou výskyty bakteriové kroužkovitosti a hnědé hniloby potvrzeny. Uznání našeho Eradikačního programu za ekvivalentní postup se státy EU a prostředky do něho vložené, což jsou řádově desítky milionů Kč, nás k tomu nejen zavazuje, ale myslím si, že i opravňuje. Pro zajímavost, SRS ročně rozboruje 4000 až 5000 vzorků brambor na bakteriovou kroužkovitost brambor a kolem 1500 vzorků na hnědou hnilobu brambor.
V rámci účasti na jednáních Stálého fytosanitárního výboru se snažíme o stanovení jasných pravidel pro pohyb brambor i z nových členských zemí z důvodu zachování záruky nerozšiřování karanténních škodlivých organismů.
Připravuje se nový zákon o rostlinolékařské péči, jaké hlavní změny přinese?
Zákon v sobě musí implementovat směrnice EU. Významnou novinkou je „ustanovení“, že ČR je členským státem EU a z tohoto důvodu se na pohyb rostlinných komodit na území členských států EU pohlíží stejně jako na pohyb uvnitř ČR.
Jedno z dalších nových ustanovení ukládá například zvláštní povinnosti provozovatelům zejména veřejných skladů obilovin z hlediska zajištění bezpečnosti potravinových řetězců. Tyto sklady vystavují mj. skladové listy a je tedy v zájmu státu, aby si naskladněná komodita zachovala svoji hodnotu. Ustanovení zahrnuje například zavedení kontrol při naskladňování na výskyt škodlivých organismů, jako jsou fuzariózy či sněti. Kontrolu si bude muset zajistit provozovatel skladu, SRS bude dohlížet nad jejím plněním.
Významnou novinkou je opuštění hraničních fytosanitárních míst s přesunem kontrol do vnitrozemí, obdobně jako u veterinářů. Řadu změn přináší sjednocení postupů při registraci přípravků a nově také účinných látek s legislativou EU.
Novinkou je také skutečnost, že přípravky na ochranu rostlin registrované v ČR mohou na území našeho státu dopravovat pouze registranti nebo jimi schválení dealeři. To je vyvoláno potřebou zamezit nelegální distribuci plagiátů s často pochybnou účinností. Z toho důvodu a kvůli potřebě ochrany potravinových řetězců před vstupem neregistrovaných látek je stanovena i povinnost vést dlouhodobější evidenci pohybu a použití přípravků na ochranu rostlin. Zákon také předává některé pravomoci obecním úřadům obcí s rozšířenou kompetencí. Jde zejména o zaplevelení jak nezemědělské, tak zemědělské neobhospodařované půdy.
Čekají nás v souvislosti se vstupem změny ve spektru používaných přípravků?
Prakticky žádné, unie vydává seznam zakázaných látek, který od roku 1996 dodržujeme. Je v našem zájmu, abychom omezili vnášení takových látek do potravinového řetězce. Kvůli vstupu nemusíme zakazovat nic. Budeme samozřejmě dělat revizi u přípravků na bází atrazinů a dalších, například u Blazeru, Fundazolu, Euparenu, Compete, Arsenalu aj. Přehodnotíme látky, u kterých nejsou dostatečné podklady pro registraci v rámci EU. Pokud registrant dokáže údaje doplnit a prokáže-li se, že bude přípravek v pořádku, registrace bude uznána.
Přinese zákon usnadnění u minoritních aplikací?
Problém těchto aplikací je celosvětový. Budeme nadále ověřovat přípravky na žádost plodinových svazů, ministerstva nebo z vlastních podnětů, kdy registrant nemusí uhrazovat biologické ověřování. Jednou z možností je přechodné použití přípravku. Lze je realizovat tehdy, je-li přípravek registrován v členských státech EU a biologická účinnost ověřena v podobných podmínkách, jako jsou u nás. Ty zahrnují část Rakouska u našich hranic, západní Slovensko, jižní Polsko nebo východní polovinu Německa. V tomto případě můžeme přípravek přechodně registrovat na dobu tří let, a tak získáme prostor pro jeho ověření a konečné registrování. Přitom ověřování biologické účinnosti a škodlivosti na necílové organismy není až tak složité, podstatně náročnější je zjišťování toxikologických údajů, které stanovuje Státní zdravotní ústav.
Bude možné koupit si přípravek za hranicí? Například při příhraničním hospodaření?
V novém zákoně existuje ustanovení o souběžném dovozu, které říká, že na základě povolení SRS je tento dovoz umožněn. Vztahuje se ale pouze na přípravky, které jsou prakticky identické s u nás registrovanými, ale mají například jiný název. Musí se samozřejmě používat za stejných kritérií. Povolení vydáváme bez souhlasu registranta.
Kdy bude nový zákon schválen?
Zákon je zatím v parlamentu, nicméně neočekávají se jeho podstatné změny. Poslanci mají spíše technické připomínky. Zákon by měl mít působnost od dne vstupu ČR do EU. Je v prodlevě, ale není to vinou SRS ani MZe, protože do jednání vlády šel již v červnu, kdy jej projednávalo šest komisí. Odtamtud jsme jej obdrželi až v září a v listopadu jsme jej po úpravách předali parlamentu, kde je dosud.
Jak se osvědčily rostlinolékařské pasy?
Běží celkem spolehlivě, bohužel se objevují komodity, které jsou sice vybaveny rostlinolékařským pasem, ale nemají registrační číslo subjektu, který pas vydal, a případně další náležitosti. Tady bych chtěl upozornit pěstitele na to, že pokud by se po vstupu do Evropské unie podobný problém projevil a zachytily by jej služby ve velkoobchodech třeba na území Německa, znamená to nejen sankce, ale i opatření vůči tomu státu, odkud takové zásilky pocházejí. Výsledkem může být například opatření, že příslušné komodity mohou být distribuovány pouze na území ČR.
