21.03.2004 | 10:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Obilniny se bez hnojení neobejdou

I přes nepříznivé podmínky při setí ozimých obilovin je většina porostů v pořádku. Rostliny dobře přezimovaly a jsou životaschopné, byť mají méně energie. Také dosavadní průběh roku je obvyklý, i když jaro přišlo s menším zpožděním. Úspěch bude záviset na tom, jak rychle dostanou rostliny správné regenerační přihnojení. Vyplynulo to z příspěvků na semináři Nové poznatky v rostlinné výrobě v roce 2004, který Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s. r. o., uspořádal počátkem března v Kasejovicích.

Pozdě seté ozimé pšenice kvůli suchu vzcházely pomalu, proto do nástupu zimy často měly jen jeden list. Lépe na tom byly porost seté v září, které měly již dvě odnože a podle únorových analýz prokořenily do 10 až 15 cm. Většina dusíku se ale nachází v hloubce 30 až 60 cm, proto budou tuto živinu porosty čerpat převážně z regeneračního hnojení. Uvedl to Ing. Stanislav Krofta ze ZVÚ Kroměříž. Jak doplnil, na takto uložený dusík si rostliny sáhnou až v době sloupkování, pokud se ovšem do té doby nepřesune. Vyplatí se proto provést před produkčním hnojením analýzu. „Rostliny ozimých obilovin nemají dost energie, což lze přičíst na vrub 14dennímu oteplení a obnovení vegetace v únoru, nicméně valná většina pšenic je v životaschopném stavu,“ shrnul stav porostů ing. Krofta.
Hnojení je vhodné dělit
Jak ing. Krofta posluchačům doporučil, první regenerační dávku ve výši asi 30 kg N/ha by u ozimé pšenice měly dostat nejdříve méně zimovzdorné odrůdy. U porostů založených minimalizačními technologiemi se doporučuje vyšší množství, až 50 N kg/ha. Optimální je používat rychle působící a pohyblivé formy dusíku, například ledky.
Druhá regenerační dávka přichází na řadu dva až tři týdny po první, v dávce 30 až 50 kg N/ha, a je vhodné ji diferencovat podle stavu porostu. Pro aplikaci lze již použít kapalná hnojiva případně s regulátory růstu. „Neodnožené nebo málo odnožené porosty seté po agrotechnické lhůtě by měly dostat 30 kilogramů čistého dusíku na hektar spolu s 1,4 až 1,6 litru Retacelu extra R 68 na podporu odnožování,“ zdůraznil ing. Krofta. Pro středně odnožené porosty je vhodná dávka 40 až 50 kg N/ha podle stanoviště a předplodiny. Podobné je to u více odnožených porostů, které potřebují 30 až 50 kg N/ha, v případě aplikace až na konci odnožování je možno použít nižší dávku Retacelu (0,5 – 0,8 l/ha) na vyrovnání odnoží.
Pro ozimý ječmen stačí na první dávku 30 kg N/ha, druhá, aplikovaná po dvou až třech týdnech, by měla dosáhnout 30 až 50 kg N/ha. Výše se určuje podle stavu porostu a podle toho, zda se počítá s produkčním hnojením ve fázi sloupkování. Celková dávka dusíku by pak neměla přesáhnout 100 kg/ha
Regenerační dávka k žitu záleží na výrobní oblastí a odrůdě. Pro BVO a PVO se k populační odrůdě doporučuje 30 až 50 kg N/ha, k hybridní 30 až 60 kg. Pro řepařskou výrobní oblast jsou dávky mírně nižší, populačním odrůdám stačí 20 až 40 kg N/ha, hybridním 30 – 50 kg. U hustých porostů nad 300 rostlina na m2 je vhodné snížit dávko o 10 kg N/ha. Dávky vyšší než 40 kg N/ha je vhodné rozdělit na dvě části, zvláště na lehkých půdách, v PVO a u slabších porostů.
Jarní hnojení tritikale se řídí především podle hustoty porostu, pro optimálně husté porosty (250 – 350 odnožených rostlina na m2) je vhodná dávka 30 až 50 kg N/ha, hustým porostů (nad 350 rostlin) stačí 20 až 30 kg N/ha. Pro řídké porosty (pod 250 rostlin) je optimální dávka 30 až 40 kg/ha. Dělení dávek nad 40 kg/ha je stejné jako u žita.
Plevele snižují výnos
„Období od prvního listu až po druhé kolénko je podstatné pro tvorbu výnosu. Porost bude na zaplevelení v této době reagovat redukcí odnoží. Plevele totiž koření mělce, a proto mohou dříve a ve větším rozsahu přijímat dusík,“ varoval ing. Karel Klem ze ZVÚ Kroměříž. Opožděnou aplikaci herbicidů lze podle něj kompenzovat jedině výrazným hnojením a fungicidní ochranou, což je ovšem velice drahé.
Ing. Klem také upozornil na stále častější výskyt braničnatky pšeničné, která v západní Evropě patří mezi nejzávažnější choroby. „V době sloupkování již devastuje listy a šíří se hlavně během dešťů prostřednictvím odstřikujících kapek,“ uvedl s tím že pokud v období, kdy pšenice dosáhla prvního kolénka, srážky porost ovlhčí na více než 48 hodin, prudce roste riziko infekce a potřeba ošetření. Největší infekční tlak je po hrachu a řepce, což zřejmě souvisí s nabídkou dusíku, v pšenici po pšenici je spíše průměrný. Jak ing. Klem uvedl, na braničnatku pšeničnou nejlépe působí přípravky na bázi strobilurinů či s podobným charakterem účinku.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down