Kdo se rozhodne sít slunečnici, měl by pro ni především zvolit vhodný pozemek. Tato plodina nepatří na defektní půdy a pro její optimální pěstování je vhodné pole zorat a urovnat již na podzim, přejezdy na jaře by měly být minimální.
„Slunečnice je plodina určená pro velké plochy, 35 až 40 hektarů, a potřebuje dostatek světla. Jeho nedostatek sníží výnosy až o 40 procent. Proto je třeba volit pozemky s jižní expozicí,“ uvedl ing. Božetěch Málek ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin na semináři Slunečnice a kukuřice. Jak doplnil, vliv na výnos má ze 45 % technologie pěstování, z 30 % výběr hybridu a 25 % zbývá na půdní a klimatické podmínky. Zdůraznil že při minimalizaci je oproti orbě výrazný pokles výnosu, ve špatných podmínkách až o 55 %.
Osivo jen kvalitní
Odstup při pěstování slunečnice by měl být 7 až 8 let, po řepce pak čtyři roky především kvůli hlízence. Ing. Málek doporučil, aby agronomové vybírali odrůdy zdravé, výnosové, snášející přísušek a rezistentní ke karanténní plísni slunečnicové. Rozhodně by se však s nákupem osiva měli obrátit na spolehlivé dodavatele a uznané odrůdy.
Účastníkům semináře nabídl Ing. Eduard Bielko řadu hybridů slunečnice Dekalb společnosti Monsanto, včetně variant odolných k plísni slunečnicové, jako jsou například Belem M, Prodisol či Pegasol.
„Hnojení dusíkem by mělo proběhnout podle jeho obsahu v půdě a požadovaného výnosu. Dávka se pak pohybuje v rozmezí 40 až 80 kg N/ha. Většinu, přibližně 70 až 80 % je třeba dodat na jaře před setím, zbytek do fáze čtyř párů listů. Velmi výhodné je hnojení pod patu,“ konstatoval ing. Málek a doplnil, že foliální výživa bórem v dávce 200 až 400 g/ha aplikovaná spolu s fungicidy zvedne výnos až o 11 %.
Důležitá je podle Ing. Málka ochrana proti houbovým chorobám. První aplikace je podle něj na řadě již ve fázi 4 až 8 párů listů kdy je nejvyšší tlak chorob. Druhou je třeba provést začátkem květu, ta má vysokou návratnost a sníží i obsah volných mastných kyselin.
Ošetřit co nejdříve
Prof. Václav Kohout z České zemědělské univerzity v Praze konstatoval, že se u slunečnice proti plevelům používá především preemergentní a předseťová ochrana, postemergentní přichází v úvahu jen u graminicidů. Slunečnice je citlivá k většině herbicidů, různé odrůdy se také chovají odlišně. „Kombinace Afalon 45 SC + Trophy vykázala v roce 2003 při přívalových deštích největší škody. Ty se však objevily u více herbicidů, zvláště na utužené půdě, na souvrati, při mělkém setí nebo při překročení dávky. Pokud se Afalon míchal s jinými herbicidy, poškození bylo naopak nejnižší,“ konstatoval prof. Kohout. Zvláště v teplém a vlhkém období doporučil provést preemergentní ošetření do tří dnů po zasetí, nejlépe však ihned, kdy je nejlepší vazba herbicidu na půdu. V teplých a suchých dnech je na místě vyšší dávka vody a odpolední aplikace, na lehčích půdách by agronomové měli být připravení na problémy při větších srážkách.
„Pozor na vlny vzcházení plevelů, kukuřice i slunečnice jsou proti nim dva měsíce po zasetí bezmocné,“ varoval prof. Kohout a dodal že ve slunečnici prakticky neexistuje účinné ošetření proti pcháči.
Ing. František Matějovský ze Společnosti Monsanto ČR s. r. o. nabídl pro herbicidní ošetření kukuřice a slunečnice přípravek Guardian safe max. Herbicid podle něj zajistí plodinám kvalitní start a má dostatečnou dobu a spektrum účinku. Bezproblémovou účinnost vykazuje i při nedostatku vláhy – dokáže se dostat do hloubky 3 až 5 cm díky působení kuřičného oleje.
Ekotech ušetří
Ing. František Václavík ze společnosti Monsanto a JUDr. Ing. Ladislav Bednář, generální ředitele firmy Strom, seznámili posluchače v dynamické přednášce s přednostmi systému Ekotech. Ing. Bednář připomněl, že společnost Stromexport s. r. o. vyrábí pro celý systém mechanizaci, především kompaktory se záběrem až 17 m. Firma připravuje novinku Board Sprayng System – zařízení umožňující spolu se zpracováním půdy aplikovat herbicidy se zavláčením, nebo například hnojiva na slámu před přední disky. Sortiment stojů na zpracování půdy čeká také další rozšíření a inovace, podobně jako sytém výměnných nástaveb
Ing. Václavík připomněl, že rozdíl přímých nákladů mezi orbou a minimalizačním systémem Ekotech je ve srovnatelných podmínkách 2680 Kč ve prospěch Ekotechu, což je 27 % nákladů. To podle něj zajišťuje profitabilitu i extrémně suchých podmínkách. Ing. Václavík také nastínil další perspektivy v pěstování kukuřice. Například spotřebu ethanolu přidávaného v 10% podílu do pohonných hmot pokryje kukuřice pěstovaná přibližně na 133 tis. ha, další využití je ve výkrmu prasat či ve škrobárnách.
Plocha GM plodin roste
„Šlechtění vždy zahrnuje genetickou změnu, nicméně existují bariéry limitující klasické metody. Technologie genových modifikací umožňují realizovat přesně ty změny, které požadujeme,“ konstatovala Miluše Kusendová, tisková mluvčí společnosti Monsanto. Dodala, že vytvoření komerčního GM produktu trvá asi10 let, přičemž nejvíce času je potřeba k nalezení příslušného genu a k testování bezpečnosti. Naznačila také, že Monsanto má v laboratořích zajímavé plodiny pro zdraví a výživu a chystají se modifikace usnadňující produkci polymerů, například pro biodegradovatelné plasty.
Loňský rok přinesl podle Kusendové celosvětově 15% nárůst ploch GMO na 67,7 mil hektarů, a to především v USA (celkem 42,8 mil. ha). Mezi modifikovanými plodinami převažují sója (61 %), kukuřice (23 %) a bavlna (11 %), ačkoliv je celkově zaregistrováno 60 GM plodin. Přitom 73 % modifikovaných rostlin je upraveno na odolnost k herbicidům, 18 % je insekt rezistentních a 8 % kombinuje obojí.
Připravovanou GM kukuřici rezistentní vůči zavíječi s genem Yield Gard, produkujícím Bt toxin, popsal posluchačům Ing. Martin Singer ze společnosti Monsanto. Zdůraznil, že podle německých pokusů se u takto modifikované kukuřice projevil nárůst výnosu až o 18 %, což je o 100 eur na hektar navíc. „Cena technologie připočtená k ceně osiva na hektar je přibližně 1120 korun při navýšení zisku 3200 korun, a to v podmínkách, kde zavíječ způsobuje ztráty,“ konstatoval ing. Singer s tím, že se zavíječ se vyskytuje na podstatné části České republiky.
