Jen nepatrně poklesla v letošním roce celkové plocha chmele v České republice. Podle šetření, které zveřejnil odbor trvalých kultur Ústředního kontrolního a zkušebního Ústavu zemědělského v polovině května, se celková plocha chmelnic v roce 2004 snížila ve srovnání s minulým rokem o 44 hektarů, tedy 0,75 %, na 5898 hektarů.
Plocha zůstala zcela beze změny na Tršicku, k navýšení o 12 hektarů došlo na Úštěcku a ke snížení přibližně o 56 hektarů na Žatecku. Informoval o tom Svaz pěstitelů chmele České republiky.
Z pohledu odrůd poklesly plochy pouze u Žateckého poloraného červeňáku (ŽPČ). Plocha odrůdy Agnus se zvýšila o 25 hektarů, Sládek získal 13 hektarů a Premiant dva hektary. Odrůda Bor zůstává na stejné úrovni a ostatní odrůdy narostly o jeden hektar. Nové odrůdy tedy tvoří již 7 % plochy.
Jak svaz dále doplnil, u Žateckého poloraného červeňáku došlo ke snížení pouze v Žatecké oblasti a to dokonce o 97 hektarů, tedy o 2,3 %. Na Úštěcku se plocha žateckého chmele dokonce o 12 hektarů zvýšila a Tršicko zůstalo beze změn. Pokles měly na svědomí podle tajemníka svazu Mgr. Zdeňka Rosy především nevhodná věková struktura chmelnic a nedostatečná obnova porostů, která souvisí také s ukončením dotačního titulu, který byl za tímto účelem vypsán ministerstvem zemědělství. „Polovina porostů Žateckého poloraného červeňáku je v této oblasti starší patnácti let,“ dodal s tím, že nárůst plochy nových odrůd reaguje na zvýšení poptávky domácích pivovarů a bude zřejmě stejným tempem pokračovat. Podle tajemníka skončily jarní práce na chmelnicích v agrotechnických termínech, ale o budoucí sklizni se rozhodne až v červnu a červenci, které jsou pro tvorbu výnosu nejdůležitější. Chmelu v těchto měsících škodí především vysoké teploty, které nepříznivě ovlivňují jeho vývoj a v posledních letech jsou téměř pravidlem.
