V České republice lze od vstupu do Evropské unie obchodovat se všemi odrůdami, které jsou zapsané ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin nebo ve Společném katalogu odrůd druhů zeleniny. Ty jich obsahují tisíce, ale kdo by v nich hledal podrobnější informace, bude zklamán. Katalogy obsahují abecední seznam odrůd nanejvýše s uvedenou skupinou FAO u kukuřice a odkazy na udržovatele, místní zkušební instituci a stát, kde byla odrůda registrována.
„Pokud by zemědělec chtěl zkusit odrůdu z katalogu, měl by se zaměřit na takové, které jsou zaregistrované v okolních zemích, ne třeba ve Španělsku nebo na Maltě. Jestliže bude zaregistrovaná a popsaná v Rakousku, dá se předpokládat, že na jižní Moravě se bude chovat podobně, Polabí mohou odpovídat německé odrůdy,“ uvedl Ing. Daniel Jurečka, ředitel odboru odrůdového zkušebnictví Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Jak dodal, informace o vlastnostech by měl dodat především solidní prodejce, nebo by se je měl pěstitel pokusit získat u příslušného úřadu v zemi registrace.
Ing. Jurečka očekává, že se budou dovážet především odrůdy zelenin, zatímco u pšenice nebo jarního ječmene bude pěstitel obezřetnější především proto, že zpracovatel nevykoupí něco, co nezná.
Katalog prakticky bez omezení
Evropský katalog odrůd lze najít na internetových stránkách Evropské unie, nejsnáze se na něj však dá dostat ze stránek ÚKZÚZu. Vychází v Úředním věstníku EU v řadě C. Úplné vydání se zveřejňuje vždy jednou za několik let, naposledy to bylo v dubnu minulého roku, a pravidelně se aktualizuje dodatky, kterých mezitím vyšlo deset.
Ačkoliv odrůdy, které jsou v něm zapsány, je možné pěstovat ve všech zemích EU, lze najít i jistá omezení. „U několika starých odrůd komise rozhodla, že některé státy jsou oprávněny zakázat obchodování s nimi na svém území. Bylo to ale z doby začátku unie, kdy se do katalogu zapisovaly odrůdy takového charakteru, který vyhovoval jen určitých státům,“ uvedl Ing. Jiří Souček z oddělení ochrany práv k odrůdám a zkoušek DUS ÚKZÚZ. Jak dodal, počet odrůd v katalogu se u hlavních plodin pohybuje kolem tisíce pro každou. V jednom z posledních dodatků jsou zapsány také odrůdy registrované v kandidátských zemích.
„Do katalogu jsme notifikovali kolem 2500 odrůd včetně zeleniny, což znamená, že jsou u nás registrované. Pro katalog mohlo být nových asi 700. Až na 40 jsou z u nás registrovaných odrůd v evropském katalogu zapsány všechny. Nové členské země notifikovaly celkem asi 10 000 odrůd, z toho polovina již v katalogu byla,“ doplnil Ing. Souček s tím, že 60 % z odrůd registrovaných v České republice pochází ze zahraničí. Poslední novelizace katalogu podle něj obsahuje také 17 geneticky modifikovaných odrůd kukuřice.
Pozor na změnu odrůdových práv
Vstup do Evropské unie přinesl i změny v ochraně práv k odrůdám. Odrůda může být chráněna v jednotlivých státech, ale také v rozsahu celé unie. Jak uvedl Ing. Jurečka, mohou existovat odrůdy, které bylo u nás možné před vstupem využívat bez licenčních poplatků, avšak nyní jsou chráněny v celé EU a licenční poplatek je nutné zaplatit. Informaci o ochraně odrůdy může pěstitel získat především od prodejce, ale najde ji také na stránkách Evropského odrůdového úřadu (www.cpvo.fr).
„V zásadě platí, že kdo si pořizuje osivo pro účel pěstování, s žádným problémem se nesetká. Jiné je to v případě, kdyby chtěl odrůdu množit, obchodovat nebo využívat farmářského osiva. V tom případě si musí zjistit, podléhá-li odrůda ochranným předpisům,“ uvedl Ing. Souček s tím, že v unii funguje podobný systém, jaký u nás zavedlo Družstvo vlastníků odrůd.
Stát přispěje na doporučování odrůd
Od letošního roku se také změní systém ověřování již registrovaných odrůd a v příštím roce se počítá s vydáváním Seznamu doporučených odrůd. Pro pokrytí oblastí, kde ÚKZÚZ neměl žádnou ze svých dvaceti zkušebních lokalit, již v minulosti uzavíral pro postregistrační pokusy smlouvy s auditovanými pracovišti, která pro něj prováděla ověřování za peníze majitelů odrůd. Nyní bude doporučování odrůd financovat stát přes jednotlivé garanty (viz tabulku), protože ÚKZÚZ jako státní instituce nemůže být příjemcem této dotace. „Na tento rok předpokládáme uvolnění částky deset miliónů korun,“ uvedla Ing. Dana Večeřová z tiskového oddělení Ministerstva zemědělství ČR.
Ústav však bude pokusy nadále organizovat a kontrolovat. „Máme vybrány lokality mimo ÚKZÚZ, u některých plodin je jich více, u jiných méně, například u konzumních brambor není mimo žádná,“ uvedl Ing. Tomáš Mezlík z ÚKZÚZ s tím, že se fakticky navazuje na již běžící systém, protože musí být zachována kontinuita dat.
Do systému doporučování však lze zařadit pouze odrůdy registrované v ČR. „Pokud by někdo chtěl zařadit do systému u nás neregistrované odrůdy z evropského katalogu, tak to jde podle zákona jedině tím způsobem, že je přihlásí do registrace,“ potvrdil Ing. Jurečka.
Finance na doporučování odrůd pocházejí z dotačního z titulu MZe 9. A. b. 4). Výše dotace je pro jednotlivé skupiny plodin rozdílná a vyplácí se po předání výsledků zkoušek ÚKZÚZ. U odrůd ozimých plodin jde do výše 35 000 Kč, u jarních do výše 30 000 Kč a u pícnin do 20 000 Kč na odrůdu a pokus.
„Například u jarního ječmene jsou potřeba tři pokusy mimo ústav, zbývajících asi 13 probíhá v rámci ústavu a jdou z našeho rozpočtu. Pokud bude ústav pracovat v takovém rozsahu jako dosud, tak si myslím, že financování ze strany MZe bude dostatečné,“ soudí Ing. Jurečka.
Koncem května obdrželi všichni garanti návrh smluv a nyní záleží jen na nich, jak dlouhý čas si nechají na prostudování, případné úpravy a podepsání.
Bramboráři jsou o krok vpřed
Nejvíce zkušeností z budoucích garantů mají zřejmě bramboráři, a to v oblasti odrůd pro výrobu škrobu, které Ústřední bramborářský svaz ČR letos testuje již čtvrtým rokem. „Dosud jsme zkoušky organizovali jen díky tomu, že nám významným způsobem prospěly škrobárny, které měly o výsledky zájem,“ uvedl sekretář svazu Ing. Josef Králíček. V letošním roce testují celkem 19 odrůd na obvyklých stanovištích v Domaníně u Bystřice nad Perštejnem, v Lukavci u Pacova a v Horažďovicích. „Máme tak rovnoměrně podchycenou tu oblast, která spadá pod škrobárny,“ uvedl ing. Králíček s tím, se při testování řídí metodikou schválenou ministerstvem zemědělství.
„Podpora na letošní rok je vázána na smlouvu s ÚKZÚZ, který je garantem zkoušení. Pokud ji uzavřeme, tak na jejím základě bude svaz moci žádat o podporu,“ shrnul Ing. Králíček. Ostatní užitkové směry brambor svaz podle něj netestoval proto, že by to ze svých finančních prostředků nedokázal financovat.
Tabulka – Přehled garantů pro jednotlivé plodiny, kterým ÚKZÚZ nabídl smlouvu
