Bylinky a vynikající vína voněla při předávání dvanáctého „Bartákova hrnce“, tradiční ceny pro nejlepšího ekologického zemědělce předešlého roku. Tentokrát ji obdržela rodina Abrlových, která hospodaří v Pavlově pod Pálavou na farmě Pollau.
Hrnec, posléze naplněný tisícovkou čerstvě ražených desetikorun, přivezl do Pavlova jeho předchozí držitel Josef Šourek. „V Jizerských horách se zabýváme výrobou mléka a jeho zpracováním,“ připomněl s tím, že bazalka do jejich sýrů pochází právě z farmy Pollau. „Cena je určena opravdu pro ty nejlepší a zavazuje. Není jednoduché ji obhajovat, protože si vás začne hodně všímat veřejnost. U nás to mimo publicity přineslo i zvláštní prověrku z organizace Kontrola ekologického zemědělství (KEZ) na udání, protože někdo náš úspěch neunesl,“ nastínil farmář méně příjemnou stránku úspěchu.
„Farma si ocenění zasloužila především za dlouhodobé působení v oblasti ekologického zemědělství, průkopnictví v oblasti produkce biovína, schopnost přivádět na trh finální výrobky v biokvalitě a za aktivní spolupráci při propagaci značky Bio,“ shrnul Ing. Zdeňek Perlinger, předseda Pro-Bio, Svazu ekologických zemědělců, důvody, které svaz vedly k udělení ceny.
Abrlovi, původem z východních Čech, ekologicky hospodaří mezi Děvínem a Novomlýnskými nádržemi již třináct let. Josef Abrle má pod palcem vinice, jeho syn, také Josef, přebírá od své matky pěstování bylinek a od otce se učí vinařskému kumštu. Jarmila Abrlová se stará především o ekonomiku a prodává také v obchůdku s vlastní produkcí. Rodinný podnik má také dvě zaměstnankyně. Jak ale výroba roste, nedostává se místa, a tak na farmě zvažují, jestli se budou věnovat jenom jednomu směru, a nebo s pomocí dotací z Evropské unie investují do dalšího rozšíření.
Sázejí na region
Jako nosný program pro produkci vín zvolili Abrlovi tři moravské odrůdy, bílou Pálavu, Muškát moravský a modrý Cabernet Moravia. Regionální odrůdy volili především proto, aby se snáze prosadili v konkurenci. „Pálava z Pálavy, navíc v kvalitě bio, je jediná na světě. Když se ještě podaří, a dostane jako ročník 2000 Bacchusův pohár, tak je odbyt zaručen,“ vysvětluje Josef Abrle. Vinice, na které začínali hospodařit, měla původně jeden hektar. V posledních dvou letech ale dosadili na dalších celkem 4,5 hektaru modrou odrůdu André a bílý Ryzlink rýnský jako možný základ pro perlivá vína.
„Z hektaru vinice máme kolem 35 hektolitrů vína, to odpovídá přibližně 5,5 tuny hroznů. Konvenční vinice přitom dávají více než 15 tun z hektaru,“ konstatuje vinař s tím, že nižší sklizeň hroznů je částečně kompenzována vyšší cukernatostí, důležitou pro produkci kvalitních a více ceněných přívlastkových vín. Při zpracování hroznů ve sklepě platí přísná pravidla. Sířit se smí jen omezeně, nelze přidávat cukr, pyrosulfid ani kvasinky. Ty si však hrozny přinesou z vinohradu a dají vínu charakter specifický pro tuto oblast.
Biologicky na škůdce
Jedním z nejtvrdších oříšků v ekologickém zemědělství je ochrana proti škodlivým činitelům. Biovinaři mohou sice používat například měďnaté preparáty, ale pouze v dávce 3 kg mědi na hektar. Abrlovým ale v tomto případě pomáhají kontroverzní Novomlýnské nádrže, díky kterým je na vinici neustálý pohyb vzduchu, nepříznivý pro choroby a škůdce. “Používám především Sulikol a Cuproxat, kvůli omezenému dávkování je třeba aplikaci pečlivě rozložit. Při ochraně proti perenospoře jsme ale například loni ani celou povolenou dávku nevyužili, stačilo nám 1,8 kg mědi na hektar,“ řekl Josef Abrle.
Základem ochrany proti škůdcům, tedy plstnatosti, savým roztočům a obalečům, je dravý roztoč. „Pokud náhodou naleznu napadenou hlavu, na které se roztoč nevyskytuje, stačí ulomit výhonek ze zdravého keře,“ předvádí vinař „ položit ho na napadený, roztoči přelezou a je ošetřeno. Hodně práce zastanou také slunéčka a jejich larvy“. Proti obalečům je možné použít přípravek Biobit na bázi bakterie Bacillus thuringiensis, s tímto škůdcem však problémy nemají.
Problematickou botrytidu pak ve vinici úspěšně omezuje dvojí postřik přípravkem Ibefungin, založeném na schopnostech bakterie Bacillus subtilis. „První aplikace musí přijít hned jak začnou bobule zaměkat, aby byla bakterie připravena. Botrytida se totiž objevuje na poškozeném pletivu, například od vos. Bakterie z přípravku však na ráně začne růst a vyhojí ji,“ vysvětluje vinař a dodává, že na vinici, která bude letos plodit devátým rokem, nepřišel ani gram hnojiva. Jediný přísun živin zajišťují do půdy zapravené nadrcené tažně, které zůstanou po řezu.
Voňavé zdraví
Druhým produkčním směrem farmy jsou bylinky. Pro ně mají vyhrazeno celkem 5,5 hektaru. Pěstují je ale jen na 2,2 hektaru, 0,5 ha zabrala vinařská školka a na zbylé ploše půda odpočívá a odpleveluje se, oseta luskoobilnou směskou nebo pohankou. Celých 70 procent produkce dodávají Sluneční bráně, která z nich vyrábí čaje a koření, třicet procent si finalizují sami na 16 druhů koření a pět bylinných koupelí.
Přibližně desítka různých bylinek si vyžádá hodně práce, především při likvidaci plevelů. „Plečkuje se ručně, hlavní je ale předseťová příprava spojená se zničením klíčících plevelů,“ uvedl syn Josef a dodal, že právě při práci na poli je nejlépe vidět větší biologická rozmanitost proti konvenčně obhospodařovaným pozemkům.
