Celkem šestnáct tisíc návštěvníků napočítali pořadatelé třídenních polních dnů DLG, které proběhly v německém Dummerstorfu poblíž přímořského Roztocku. Zemědělci, kteří akci navštívili, obhospodařují podle průzkumu dohromady sedm milionů hektarů, což odpovídá čtyřiceti procentům zemědělsky využívané plochy v Německu. Taková návštěvnost svědčí o kvalitní přípravě a pestrém programu, na němž se prezentovalo 237 firem, spolků a institucí.
Mezi hlavní těžiště polních dnů, které se konají jednou za dva roky, patřila nesporně prezentace nových odrůd, variant chemické ochrany či hnojiv. V průběhu posledních desítek let stouply výnosy obilnin dvakrát až třikrát a podle obecného mínění má na tom až třicetiprocentní podíl právě šlechtitelská práce. Vedle nárůstu výnosu směřují hlavní trendy ke zlepšení kvalitativních vlastností. Příkladem může být například také u nás nově povolená pšenice Akteur, která v německých odrůdových zkouškách dosáhla nejvyšší ohodnocení za pádové číslo, obsah proteinu a sedimentační test. V rámci polních dnů DLG se prezentovala jako jedna ze čtyřiceti „highlights“, novinek, kterým společnosti přičítají největší význam.
Další znaky, kterým šlechtitelé věnují pozornost, je tradičně odolnost vůči poléhání, vyzimování a vzhledem k extrémním výkyvům počasí také odolnost k suchu a dále rezistence či tolerance vůči chorobám.U cukrovky patří mezi novinky odrůda Alabama s tolerancí vůči rizománii, u pšenice vykazují toleranci či různý stupeň odolnosti vůči klasovým fuzariózám odrůdy Solitär, Hermann, Milvus či již zmíněný Akteur. Význam takových odrůd roste vzhledem k předpokládanému jednotnému stanovení maximálního obsahu mykotoxinů v obilovinách a potravinách, které plánuje Evropská komise.
Mezi ostatními obilninami se našly novinky, ozimé žito Caroass kombinující výhody populačních a hybridních odrůd, či Askari s odolností proti námelu. Toleranci k Helmintosporium turcicum vykazuje kukuřice Korneli (FAO 240), odrůda Delitop se zase vyznačuje vysokým výnos škrobu na hektar. Pozadu nezůstaly ani řepky (Oase s vysokou olejnatostí či výkonný Baldur). Prezentovaly se také u nás málo pěstované plodiny, například sladká lupina Vitabor s obsahem alkaloidů sníženým pod 0,02 procenta, díky tomu lze její protein využít i v potravinářském průmyslu.
Větší ohled na životné prostředí
V oblasti hnojení směřují trendy například k vývoji látek omezujícím nitrifikaci. Ty umožňují hnojit dusíkem s většími ohledy na životní prostředí. Dále se objevují nové kombinace dusíkatých hnojiv se stopovými prvky (bór, síra). Změny se týkají také statkových hnojiv, například peletování drůbežího trusu usnadňuje jeho přesnou aplikaci. Inkrustace osiva fosforem má podpořit vývoj rostlin v raných fázích. Objevuje se také mnoho pomocných látek, která mají zlepšit využití živin, aktivovat mikroflóru, ochránit rostliny nebo podpořit jejich látkovou výměnu.
Lepší účinné látky a jejich kombinace jsou hlavními body ve vývoji chemické ochrany rostlin. Na polních dnech představila společnost Bayer CropScience fungicid do obilnin Input Set, vhodný proti fuzariózám v klasech, ale i dalším houbovým chorobám. Vyznačuje se rychlým vniknutím účinné látky do rostlin a zničením buněčných membrán houbových buněk. Pro likvidaci bramborové natě představila společnost Belchim kontaktní herbicid Spotlight Plus s účinnou látkou carfentrazonethyl. Aditivum Agrocer 010 společnosti Clariant pak pomáhá přípravkům rostlinu lépe pokrýt, proniknout a udržet se na ní.
Zajímavou novinku přinesla společnost Struebe-Dieckmann. Šlo o rychlotest na dvě problematické choroby cukrové řepy – rizoktonií a rizomanií. Princip je u obou stejný, podezřelé pletivo se rozdrtí, vystaví působení extrakčního činidla a vzniklý roztok doplněný enzymem s protilátkami se nanese na testovací proužek, který se za přítomnosti bílkoviny náležející patogenu zabarví. Výhoda testu je v jeho rychlosti, trvá jen deset minut a jistota stanovení je stoprocentní. Cena činí 7 eur za sadu na stanovení rizomanie a 12 eur u rizoktonie.
Význam informačních technologií poroste
Precizní zemědělství, agrární software a zpětná vysledovatelnost to je trojice směrů, které spolu úzce souvisí a které na polních dnech prezentovalo mnoho firem. Někteří odběratelé v Německu požadují po svých dodavatelích, aby pěstitelskou dokumentaci k jednotlivým honům zveřejňovali na svých webových stránkách. Příruční „počítače“ Palmtop nebo Pocket-PC jsou tedy stále častější výbavou agronoma velkého podniku, který si přímo na poli vyvolá potřebná agrotechnická data, nebo je do systému uloží.
Zemědělský software slouží k dokumentaci, například vedení skladů či karet jednotlivých honů, zaznamenávání údajů z jednotlivých strojů v rámci manažerských systémů a nebo ke grafickému zpracování dat v rámci GIS a GPS. Další skupina programů pak nabízí poradenství při výběru vhodné odrůdy pro dané stanoviště, přípravku, hnojiva či prognózy výskytu chorob nebo škůdců.
Zkušenost nic nenahradí
Další akce, které proběhly na Polních dnech DLG, je možné označit jako doprovodné, nikoli však jako vedlejší. Účastníky přilákalo například předvádění strojů na zpracování strniště, kde se představilo 17 modelů, či překážková dráha pro postřikovače, kde se testovala stabilita ramen a jejich jištění. Dalším lákadlem byla precizní aplikace hnojiv a zapravování kejdy s minimalizovaným únikem emisí.
Již tradičně mohli návštěvníci porovnat pěstební technologie ozimých pšenic jednotlivých evropských států, především z pohledu ochrany a hnojení. Nutno ovšem podotknout, že právě proto, že šlo o národní technologie, nemohly plně reagovat na lokální podmínky pokusných ploch. Ekonomické vyhodnocení, které bude následovat po sklizni, bude tedy spíše orientační. Přesně rozepsané náklady jak u ozimých pšenic, tak u ozimých řepek, mohli návštěvníci konzultovat se zástupci jednotlivých států. Pro naše varianty byly charakteristické dělené dávky hnojiv. Během všech tří dnů probíhaly ve dvou stanech odborné přednášky na témata, která se dotýkala všech oblastí zemědělství.
Podnik Gut Dummerstorf, na jehož polích Akce proběhla na polích podniku Gut Dummerstorf. V letech 1998 až 2002 dosahuje průměrných výnosů u ozimé pšenice 8,1 t/ha, u ozimé řepky 4,3 t/ha, cukrovky 51 t/ha a silážní kukuřice 40 t/ha. Průměrná užitkovost u dojnic je 9752 kg mléka při 4,25 % tuku a 3,44 % bílkoviny.
