Podmínky pro růst brambor nejsou letos pro všechny pěstitele optimální. Od poloviny července převládalo na většině území České republiky teplé a suché počasí a hlízy nepřirůstaly. Nyní se bramboráři větších srážek už obávají, neboť mohou způsobit obrůstání, praskání a dutost brambor, u průmyslových i pokles škrobnatosti. Výnos a kvalita tedy bude záležet na dalším vývoji počasí. Zatím jsou ve výhodě pěstitelé, kteří zvolili ranější odrůdy, protože využily vlhkosti z počátku vegetace.
V porovnání s loňským rokem byly škrobnatost a v některých případech i výnos průmyslových brambor doposud nižší, což má na svědomí vegetační doba zkrácená vzhledem k chladnějšímu jaru. Na soukromé pokusné stanici Václava Velety v Lukavci, kde Ústřední bramborářský svaz ČR organizuje zkoušení průmyslových brambor pro jejich zapsání do Seznamu doporučených odrůd, vykázaly při předběžném hodnocení vyšší výnos škrobu z hektaru proti minulému roku jen dvě odrůdy. Odrůda Ikar dosáhla výnosu hlíz 49 t/ha při 21,2 % obsahu škrobu, což předpokládá výnos 10,4 tuny škrobu z hektaru. Druhou výjimkou byla Rebel s výnosem 45,7 t/ha, škrobnatostí 20,5 % a přepočteným výnosem škrobu 9,4 t/ha. Obě odrůdy dosáhly vyšší škrobnatosti především díky výnosu hlíz, který byl až o 10 tun větší než loni, škrobnatost byla přitom zhruba o jedno procento nižší. Je ovšem nutné dodat, že mnoho dalších odrůd si pohoršilo jen velmi mírně.
Podle Václava Velety se z pohledu srážek letošní rok výrazně liší. Vloni nebyly srážky vydatné, zato vyrovnané. Letos však spadly v červnu a červenci přívalové srážky, které půda plně nepřijme. První dekáda července přinesla 47 mm vody, druhá 8 mm a třetí pouze 2 mm. Do poloviny srpna pak v Lukavci nepršelo vůbec a zasychající nať většiny odrůdy značí, že další vláhu by nemusely efektivně využít.
Změny ve výkupu
Na změny, které provázejí výkup průmyslových brambor po vstupu do Evropské unie upozornil ekonomický náměstek Škrobáren Pelhřimov, a. s., Lubomír Tříska. Podnik podle něj získal výrobní kvótu na 12 173 tun škrobu, která je rozhodující pro sjednávání smluv, bez ní podnik nesmí brambory nakupovat. Toto výrobní omezení přenáší na svoje dodavatele a má připraveno i řešení v případě jeho překročení. Pokud by nepřesáhlo pět procent, podnik může komoditu vykoupit za obvyklou cenu, pro příští kampaň ale musí nasmlouvat méně. „Pravděpodobně bychom krátili limit u producentů, kteří nesplnili dodávky,“ vysvětlil náměstek. Při překročení pětiprocentního limitu se bude společnost rozhodovat, jestli brambory vykoupí. Pokud ano, zaplatí ze ně jen minimální cenu a takto vyrobený škrob musí do 31. ledna následujícího roku vyvézt mimo Evropskou unii bez exportní subvence.
Podle náměstka Lubomíra Třísky čekají na dodavatele i změny v administraci, deset let budou muset uchovávat například pěstitelskou smlouvu, doklad o dodání brambor do škrobárny či o přijmutí peněz.
Podnik, který letos slaví deset let od založení, v minulém hospodářském roce vykoupil pro výrobu škrobu 45 tisíc tun brambor, ze kterých vyprodukoval 10 300 tun této suroviny. Na produkci 1025 tuny bramborové kaše vykoupil 5250 tun brambor. „Investovali jsme do nových technologiií, díky kterým jsme zvedli výtěžnost při výrobě škrobu na 95 procent a především se desetkrát snížila spotřeba technologické vody,“ zdůraznil ředitel společnosti Ing. Josef Hadrava.
Část peněz později
Platba za brambory se skládá z minimální ceny, kterou škrobárny mají zaplatit do 30 dnů, a z národní doplňkové platby. Předpokládá se (novela zatím nevyšla), že o ní škrobárny budou muset požádat Státní zemědělský intervenční fond do dvou měsíců po měsíci, kdy proběhla dodávka. Úřad má na rozhodnutí podle správního řádu třicet, ve složitých případech až šedesát dnů. Jakmile ale rozhodnutí přijme, a to nabude právní moci (po uplynutí 15denní lhůty pro odvolání), musí do patnácti dnů poslat peníze na účet zpracovatele, který je za dalších patnáct dnů musí poslat dodavateli. Tyto finance tedy na účet zemědělce dorazí po delší době, obě strany nicméně ubezpečují, že se budou snažit využívat co nejkratší termíny.
Připravuje se také novela vyhlášky k zákonu o potravinách, která stanoví kvalitu konzumních brambor. „Brambory obchodované na českém trhu budou muset splňovat pravidla RUCIP, podle kterých se obchoduje v zemích Evropské unie. Jsou měkčí než naše vyhláška, ale mají zaručit, že se na trh nedostanou nekvalitní brambory, které se prodávají za nízké ceny. Dobří pěstitelé s tím nebudou mít problémy,“ uvedl předseda Ústředního bramborářského svazu ČR Ing. František Novák.
Moření zvyšuje výnos
Vhodnost mořit sadbu proti kořenomorce i fuzariózám zdůraznil doc. Ing. Jiří Diviš, CSc., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Zlepšuje vzcházení brambor, efekt se ale neprojeví v každém roce, protože někdy je infekční tlak větší, jindy menší,“ uvedl. Ztráty způsobené kořenomorkou mohou dosáhnout pěti až deseti procent, v extrémních případech až 30 procent. Podle pokusů, které prezentoval, zvedlo moření výnos až o 10 t/ha, množství napadených trsů bylo proti kontrole přibližně poloviční.
Napadení se ale především projeví na kvalitě, důležité pro konzumní produkci – postižené hlízy jsou drobné, zelené či deformované, houba navíc otevírá cestu bakteriálním hnilobám. Infekci by se mělo jde o kvalitní přípravu půdy či likvidaci plevelů, které působí jako zdroj infekce. Velkou roli hraje i včasná sklizeň.
Možná skončí
Václav Veleta zkouší na své soukromé pokusné stanici průmyslové odrůdy brambor již čtvrtým rokem, porovnává také reakci konzumních odrůd pěstovaných ekologickým a konvenčním způsobem. Organizačně stanici řídí Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha-Ruzyně, spolu s ním uskutečňuje registrační i výživářské pokusy.
Výživářské pokusy probíhají již padesát let, nyní hrozí, že skončí. Obecní úřad totiž podle Václava Velety připravuje nový územní plán, podle kterého budou pozemky s pokusy, patřící v současné době soukromému vlastníkovi, použity na rozšíření sousedního Dřevozpracujícího družstva Lukavec. „Pro nás je to likvidační, snažíme se bránit, ale nevíme, jak to dopadne. Podobné pokusy probíhají i v jiných oblastech České republiky, ale pouze Lukavec se nachází v bramborářské výrobní oblasti,“ uvedl Václav Veleta. Výzkumný ústav podle něj nyní jedná z družstvem o tom, aby pokusný pozemek zůstal do budoucna zachován, byť v areálu závodu.
