V oblastech ohrožených virovými zakrslostmi obilnin se právě teď rozhoduje o nastávající úrodě. Generace křísků, která se bude podílet na nastávající infekci, je již na světě, i když v menším počtu než v minulém roce. Zároveň také vzchází výdrol, nebezpečný zelený most, na kterém škůdci přežijí do vzejití hlavní plodiny. Nyní jsou na tahu agronomové.
„Druhá generace křísků se vylíhla na přelomu července a srpna. Populace je proti loňskému silnému výskytu spíše na střední úrovni, ale teploty pro její vývoj byly příznivé,“ upozornil Ing. Vladimír Bačák z poradenské společnosti AT – Kreisinger, spol. s r. o., na semináři k virózám obilnin, který proběhl ve Velvarech. Ke srovnání nabídl údaje z minulého roku: „Průměrné teploty v minulém roce byly o dva stupně vyšší proti normálu, do druhého října trvala suchá dekáda, škůdce měl optimální podmínky a přemnožil se. V postižených oblastech byly bezvirózní pouze porosty, které vzešly po patnáctém říjnu.“ Souvisí to s délkou životního cyklu škůdce, populace také klesá s prvními déletrvajícími mrazíky a oslabují ji i srážky.
Na vzcházejících výdrolech se v současné době vyskytuje 10 až 30 křísků, což je podle Ing. Bačáka dostatečné množství pro infekci ozimů. Záležet bude ale také na tom, jaké procento škůdce ponese ve svém trávicím ústrojí nebezpečný virus. To zatím nikdo neví, příslušné analýzy dokáží provést laboratoř Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni (VÚRV) a diagnostická laboratoř Státní rostlinolékařské správy v Olomouci. Obě však zpracovávají vzorky především pro vlastní potřebu, za úplatu pak vzorky dokáží analyzovat například ve Výzkumném ústavu pícninářském, spol. s. r. o., Troubsko.
Velká dvojka
V naší republice na obilninách škodí především dvě virózy. Virovou zakrslost pšenice (WDV) přenáší již zmíněný křísek polní, choroba má ječný a pšeničný kmen, který je specifický pro danou plodinu. Oves a některé trávy ale mohou hostit oba kmeny. Mimo obilovin choroba napadá i jílky, lipnice či chundelky. „Ztráty na výnosech dosahují při podzimní infekci 80 až 100 procent, při jarní přibližně 53 procent,“ uvedla Ing. Lenka Širlová z Výzkumného ústavu v Praze-Ruzyni (VÚRV), která se touto skupinou chorob zabývá. Pro přítomné agronomy měla ale špatnou zprávu: „Nenašli jsme v našich pokusech žádné odrůdy, které by byly odolné proti virové zakrslosti pšenice“. Podle Ing. Bačáka se letos snad infekce méně podepsala na odrůdách Rapsodia a Claru, domněnku je třeba ale ještě ověřit. Odolné by mělo být i tritikale.
Jinak je tomu u druhé choroby, viru žluté zakrslosti ječmene (BYDW), kde mírně odolné odrůdy existují, pokles výnosu je u nich „jen“ 30 až 40 % v porovnání s 80 až 100 % u citlivých odrůd při podzimní infekci například ječmene. Ztráty při infekci jařin se obecně pohybují kolem 10 až 30 procent u ječmene, 40 % u ovsa. Virus BYDV přenášejí mšice a kyjatky, které jsou v porostu přítomny na rozdíl od kříska téměř nepřetržitě. Také tento virus má dva kmeny - nespecifický, a proto nebezpečný PAV a kmen RMV, který je specifický pro určité rostliny a má jen malý význam. Virus BYDW není příliš vybíravý, vedle většiny obilnin napadá také kukuřici a více než sto druhů trav.
Pro oba viry je společné, že se šíří perzistentně, virus musí být v těle přenašeče určitou dobu „uskladněn“, než může infikovat další rostlinu. V tomto případě jsou to jeden až tři dny. Aby se virus dostal z infikované rostliny do těla mšice v dostatečném množství, měla by sát nejlépe dvanáct hodin, pro přenos do zdravé rostliny pak stačí pouze 15 až 30 minut. Různí autoři se v číslech liší, především protože existuje mnoho dalších okolností, které efektivitu virového transportu ovlivňují, například stáří rostliny či blízkost cévních svazků.
Na rostlinách se pokročilé stadium infekce projevuje zakrslostí stonku a deformacemi listů a barevnými změnami. Listy často od špiček žloutnou až červenají, popřípadě se na nich objevují skvrny. Napadené rostliny často nepřežijí zimu, nebo během vegetace z porostu vymizí. Při slabším napadení je část klasu neplodná a zrno nekvalitní. Platí jednoduchá závislost – čím dříve jsou rostliny infikovány, tím větší jsou škody.
Prevence je nejsnazší
Virové choroby jsou zákeřné. „Napadenou rostlinu nelze léčit. Infekce proběhne na podzim, ale projeví se až na jaře. Pro ochranu je proto klíčová především prevence,“ zdůrazňuje Ing. Šírlová. Vzhledem k tomu, že se virovými zakrslostmi v tomto roce podrobně zabýval například týdeník Zemědělec v číslech 32, 35 či měsíčník Úroda v číslech 7, 8, bude shrnutí zásahů jen stručné. Klíčovým opatřením je přerušení zeleného mostu výdrolů, ať již totálním herbicidem, podmítkou či orbou. Kultivace by podle odborníků měla proběhnout alespoň dva týdny před setím. Pokud se výdrol ničí pomocí herbicidu, mělo by se tak stát minimálně týden před setím. O zkušenosti Anglie se podělil Ing. Josef Drahorád ze společnosti Bayer CropScience: „Orba by měla následovat sedm až deset dní po postřiku, aby se nezaoraly živé mšice. U insekticidního ošetření záleží na správném načasování, v Anglii začínají od poloviny října, často se stříkají dvakrát.“
Ozimům ze zdravotního hlediska prospěje pozdní setí, načasované tak, aby vzcházely po polovině října, cenou za zdravý porost je ovšem snížení výnosu. Jařiny naopak díky častějšímu setí napadení v citlivé fázi uniknou. Ing. Širlová také zdůraznila, že mšice láká žlutá barva, zamíří proto především na zamazané ječmeny. Křísové zase upřednostňují řidší porosty.
Další možností je chemická ochrana. Moření imidaclopridem bohužel v současné době není možné, přípravek Raxil Secur, který ho obsahoval, již není registrován, firma Bayer ale chce tento stav změnit. Zbývá tedy aplikace insekticidů v době, kdy přenašeči migrují do porostů, což lze sledovat například pomocí žlutých misek. K tomu Ing. Vladimír Bačák poznamenává: „Agronomové často přípravek aplikují v tankmixu s herbicidem a čekají na vhodnou fázi plevele. Mezitím přenašeči infikují rostliny, což je chyba“. Další past je papírová. Ačkoli se škůdci vyskytují v porostu většinu součastně, na trhu jsou přípravky registrované pouze na ošetření plodiny proti mšicím. Kdo bude deklarovat ošetření proti křískovi, vystavuje se nebezpečí, že ho Státní rostlinolékařská správa bude popotahovat za porušení zákona.