Biotechnologie jsou odvětvím, které zřejmě bude v následujících letech přinášet značné zisky. Svět totiž čekají změny, které jsou výsledkem spotřeby fosilních zdrojů a jejich konečných zásob. Živé organismy se mohou stát zdrojem paliv, chemikálií, plastů, stavebních materiálů či léčiv. Část z této budoucnosti se bude zřejmě odehrávat i na polích, kde porostou transgenní plodiny. O těchto možnostech hovořili účastníci konference Biotechnologie, která proběhla na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
Ve své úvodní přednášce dvojice doc. Ing. František Čuba, CSc., a doc. Ing. Josef Hurta, CSc., ze společnosti Ceso, s. r. o., připomněla studii OSN o vývoji světa, která nevyznívá příliš optimisticky. Upozorňuje především na nepříznivé změny klimatu, pokračující ničení orné půdy, nedostatek pitné vody, růst celosvětové populace a s ním spojený nárůst poptávky po potravinách, kterou ale bude obtížné zabezpečovat, což přinese nezvladatelné úniky lidí před hladem a bídou. Pokud se takový scénář nemá stát skutečností, musí se lidstvo začít rozvíjet novými cestami. Přitom zdroje, kterých bylo ve 20. století dostatek, budou v nejbližší době vyčerpané, citovali přednášející Americký ropný institut, podle kterého zásoby ropy vydrží do roku 2040. Zdrojem surovin by se proto mohly stát živé organismy a biologické vědy budou mít v tomto století stejný význam, jako měly v minulém fyzika a chemie.
Dosavadní techniky ovlivňování živých organismů jsou ale neefektivní a jejich dalším stupněm jsou proto genové modifikace. Očekává se od nich vyšší výkonnost modifikovaných organismů, tedy například větší výnosy, ale také produkce potřebných látek. S tím také počítá jediný optimistický scénář ze zmíněné studie OSN. Evropa ale v těchto technologiích ve srovnání s ostatním světem silně zaostává, také kvůli postoji odpůrců GMO. Ti, jak zdůraznil doc. Čuba, nebojují proti všeobecnému zákazu výrobků GMO, ale především proti modifikované kukuřici, sóje, řepce a dalším.
Transgenní mikroorganismy, které poskytují desítky běžně prodávaných produktů, však cílem odporu nejsou. „Do užívání bylo dáno asi 160 druhů léků, které byly vytvořeny metodami GMO, například také inzulin. V současné době je ve výzkumu a testaci dalších 300 léků, vytvořených těmito metodami,“ upozornil doc. Čuba. Přitom kontrolní mechanismy pro uvolňování GMO jsou na velmi vysoké úrovni.
Mnoho směrů nepotravinářské produkce
Přednášející na několika příkladech ukázali, že biotechnologické programy jsou realizovatelné a mohou mít obrovský přínos. Uvedli, že vedle využití biomasy na produkci energií je to například výroba pohonných hmot, pro kterou se v USA používá 7 %, tedy asi 17 mil. tun kukuřice, a to transgenní. Slouží především k produkci etanolu za výrobní cenu 7,20 Kč, do budoucna se počítá se snížením na čtyři koruny. Vyrábí se v 71 velkých lihovarech s celkovou kapacitou 8,40 mld. litrů, malokapacitní výrobny byly neefektivní a zkrachovaly.
Podle doc. Čuby by v České republice mohlo vzniknout deset takových jednotek, z nichž každá by mohla přinášet produkci za jednu miliardu korun. Z výkonné transgenní řepky se v USA vyrábí MEŘO, kterého se do bionafty přidává 20 % proti 31 % u nás. Tuzemský podíl je podle doc. Josefa Hurty vysoký a měl by se snížit, stejně tak je neefektivní produkce v malokapacitních výrobnách a příliš velký počet překupnických organizací. „Nejvyšší zisky vznikají až při prodeji bionafty. Na tom se ale zemědělci podílejí málo,“ zdůraznil.
Další zajímavou skupinou jsou chemikálie uhlíkatého charakteru, dosud vyráběné především z ropy. Již ale pět milionů tun se vyrábí z rostlinné biomasy, především z cukru. Nejvýznamnější skupinou těchto uhlíkatých látek jsou plasty. Jejich základem je škrob. Ten se po zcukření fermentuje na kyselinu mléčnou, která se přeměňuje na laktidy. Laktidy se polymerují a slouží jako surovina pro výrobu mnoha druhů plastů. Jako základní surovina může sloužit například kukuřice nebo brambory. Již velmi dobře rozvinutým odvětvím je výroba léčiv biotechnologickými způsoby.
Připravují se nové GMO, nejsou ale levné
Z pohledu ekonomiky citoval doc. Čuba Národní centrum pro potravinářskou a zemědělskou politiku USA, která v roce 2002 zaznamenala u osmi variant GMO nárůst výnosů, pokles nákladů, zvýšení zisků a používání menšího množství pesticidů. Uvedl také příklady z Číny, kde použití transgenního bavlníku redukovalo používání pesticidů o 67 % a zvýšilo výnosy o deset procent, nebo z Indie, kde při používání GMO se snížil počet postřiků o 50 % a výnosy stouply o 40 %.
Vývoj a uvedení transgenních produktů na trh ale není levné, jak o tom hovořil Ing. Luboš Grepl, generální ředitel společnosti Monsanto pro střední Evropu. Náklady se pohybují v rozmezí 50 až 100 mil. amerických dolarů za deset let, téměř polovinu přitom stojí poslední fáze, schvalovací proces. Ing. Grepl také prozradil, na čem společnost v současné době pracuje. Nejdále pokročil projekt kukuřice se zvýšeným obsahemy lyzinu, která je v USA a Argentině zařazena do registračních zkoušek. Odolnost proti suchu, spojená se sníženou spotřebou vody, je ve stadiu polních pokusů, zatímco plodiny s tolerancí k chladu jsou zatím pouze ve stadiu laboratorních pokusů. Lepší schopnost využít energii při vzcházení osiva v chladných podmínkách by znamenala například větší flexibilitu při setí. Stejně tak se v laboratořích teprve připravují způsoby, jak lépe využít dusík, které by přinesly menší spotřebu této živiny a současně lepší stabilitu výnosu.
Bt-kukuřice – nejen větší výnos
Česká republika si na GM plodiny ještě nějakou chvíli počká, protože odrůdy Bt-kukuřice nově zanesené do společného evropského katalogu jsou vhodné především pro teplé oblasti a odrůdy pro naše podmínky se teprve testují. Přesto ale probíhají pokusy, které mají ukázat přínos tak pozměněné plodiny.
O pokusech hovořil doc. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha-Ruzyně, kde od roku 2001 sledovali v laboratorních i polních podmínkách Bt-kukuřici s genem MON 810. Účinnost vloženého genu proti zavíječi porovnávali s ochranou pomocí trichogramy.
Dosavadní výsledky ukázaly, že u Bt-kukuřice nebylo nalezeno jediné poškození rostlin a palic housenkami zavíječe. Biologická účinnost trichogramy se pohybovala v rozmezí 46 až 59 %. Podobně dopadlo i makroskopické sledování výskytu mikromycet v palicích, který u Bt-kukuřice nebyl zjištěn vůbec, u trichogramy výrazně záleželo na ročníku i lokalitě. Například v roce 2002 s výrazným výskytem škůdce se biologická účinnost ošetření trichogramou pohybovala mezi 30 až 60 %. Sledování výnosu v tomto roce ukázalo nárůst o 21 nebo 28 procent podle lokality u Bt varianty, a 20 % u varianty ošetřené trichogramou. V roce 2003 ale bylo navýšení výnosu poněkud nižší.
„Zvýšení výnosu Bt-kukuřice ve srovnání s výnosy tradičních hybridů lze očekávat především v oblastech s vysokým výskytem zavíječe kukuřičného,“ uvedl doc. Kocourek s tím, že například u kukuřice na zrno, které se u nás pěstuje přibližně 80 tisíc hektarů působí tento škůdce ztráty v rozmezí 10 až 20 %, výjimkou ale není i 40 %. Z ekonomického pohledu může u kukuřice na zrno přinést Bt varianta při vícenákladech 35 eur čistý zisk na hektar 132 eur, trichograma pak při vícenákladech 28 eur (56 bez 50 % dotace) zisk 95 eur. Hodnoty se ale mění podle ročníku a navýšení výnosu.
Bez pravidel to nepůjde
Konzumentům GMO sice žádné riziko nehrozí, jak se na tom shodli prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc. ze sdružení Biotrin i prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. z Výzkumného ústavu živočišné výroby, přesto se při jejich pěstování musí vycházet z určitých pravidel. Na ministerstvu vzniká dokument týkající se právě této koexistence, který bude určovat pravidla pro pěstování GMO tak, aby klasické, ekologické i biotechnologické zemědělství mohlo existovat vedle sebe. Podle Ing. Ivana Branžovského z Ministersva zemědělství ČR by měl být dokument hotov do konce tohoto roku, zatím se ale neví, jakou bude mít formu a právní závaznost.
