Dodavatelé škrobárenských brambor pro akciovou společnost Lyckeby Amylex se začátkem února sešli v Horažďovicích, aby si vyslechli podmínky kontraktace na tento rok. Systém výkupu zůstává stejný jako loni, stejně tak jako vyplácená minimální cena. Jistá ale není výše doplňkové platby, kde svojí roli bude hrát i kurz koruny k euru.
Podobně jako pěstitele konzumních brambor, i producenty škrobu trápí dopad vysoké úrody brambor v loňském roce na ceny. „Poklesly ceny nativního škrobu jak v České republice, tak v Evropské unii, a to více, než se očekávalo“, upozornil Ing. Miloslav Chlan, ředitel společnosti Lyckeby Amylex. Ceny tlačí podle něj dolů i papírny, jeden z hlavních odběratelů škrobu, a rovněž zpracovatelské podniky. Negativně se projeví také pokles kurzu dolaru, protože 40 % vývozu společnosti jde na trhy Severní Ameriky. „Očekávali jsme, že se během prvního roku po vstupu ČR do EU stabilizují ceny, ale papírenský a potravinářský průmysl se v České republice restrukturalizuje a globalizuje,“ vysvětlil Ing. Chlan pokles cen.
Kvótu vyčerpali
Společnost má přidělenou roční výrobní kvótu 17 887 tun škrobu, kterou v minulém roce prakticky vyčerpala. Od pěstitelů nakoupila téměř 80 tis. tun průmyslových brambor při průměrném výnosu 29 t/ha a výnosu škrobu z hektaru 5,7 tuny. Průměrná škrobnatost se pohybovala na hodnotě 19,8 % a podle prezentovaných materiálů byla největší od roku 1995. Klesla až ke konci kampaně kvůli skladování mimo uzavřené sklady. „Brambory ve stresu za sedm dní ztratí i jedno procento škrobu,“ zdůraznil Ing. František Kruml, agronomický ředitel Lyckeby Amylex, a. s.
Po předchozích ziskových letech společnost za minulý rok vykázala ztrátu ve výši 13 mil. Kč. „Ztráta byla plánována vyšší a je jen účetního charakteru. Firma je platebně schopná a připravená zaplatit dodávky brambor v letošním roce stejně jako v minulých kampaních do 30 dnů,“ konstatoval ředitel společnosti Ing. Miroslav Chlan. Žádné větší investice společnost v letošním roce neplánuje a chce se do budoucích let soustředit na plné využití svého know-how ve výrobě kationických škrobů a dextrinů. Produkci chce uplatnit v České republice i na světových trzích.
Společnost zahájila od počátku února kontraktaci dodávek brambor, která je vázána na držení akcií společnosti Česká Škrobárenská, měla by být ukončena před sázením brambor. Údaje o kontraktaci musí Státní zemědělský intervenční fond obdržet do 31. května. „Aby se využila celá přidělená kvóta, navštívíme se smlouvami nejdříve ty akcionáře České Škrobárenské, kteří brambory pěstovat pravděpodobně nebudou,“ uvedl Ing. Chlan. Těmto akcionářům doporučil, aby svoje akcie prodali zemědělcům, kteří se je rozhodli pěstovat dlouhodobě. Případné obnovení dodávek brambor po delší pauze by, podle něj, totiž bylo problematické.
Platba záleží na kurzu
Systém výkupu brambor, včetně platebních podmínek, bude stejný jako v roce 2004. Stejná bude také minimální cena, nicméně Ing. Chlan upozornil, že jelikož je stanovena v eurech, po přepočtení aktuálním kurzem vůči české koruně se může stát, že skutečná cena, kterou zemědělec dostane, bude menší. Doplňková platba, taktéž v eurech, bude přepočtena kurzem vyhlášeným nařízením Evropské komise, v minulém roce bylo zveřejněno až 2. srpna, letos se dá očekávat stejný průběh.
Ing. Chlan upozornil, že v současné době probíhá mezirezortní připomínkové řízení k nařízení vlády pro škrob, které stanovuje způsob výpočtu doplňkové platby. Jednou z variant je, že by tato platba měla být ponížena, kromě platby na hektar zemědělské půdy (SAPS), také o národní doplňkovou platbu (Top Up). „Podle nás by se Top Up odečítat neměl. Přístupová dohoda řeší tuto oblast velmi obecně a není zcela jasné, zda je povinnost tento odečet provést. Dokument bude schválen snad před kampaní, ale nebudou zcela jasně známy přepočty kurzů pro doplňkové platby.
Brambory jedině intenzivně
Ing. Chlan přesto vidí pěstování škrobárenských brambor jako výhodné. Mimo jiné vyzdvihl systém kvót, který se bude zřejmě měnit nejdříve v roce 2010, pravidelnou platbu v roce, kdy se plodina pěstovala a dlouhodobé korektní dodavatelsko-odběratelské vztahy na bázi smluv. „Dnes pro ziskovost stačí výnos 6 tun škrobu z hektaru, do budoucnosti ale bude potřeba 6,5 tuny a více,“ upozornil s tím, že průmyslové brambory je nutné pěstovat intenzivně. Zdůraznil používání přesných sazečů, které ušetří náklady na drahou, ale kvalitní uznanou sadbu, používání odpovídajících hnojiv a přípravků ve správném agrotechnickém termínu a také správnou volbu odrůdy.
„Největším problémem je pravidelný a dostatečný přísun vláhy v příslušné části vegetačního období,“ zdůraznil Ing. Chlan. Podle jeho informací ministerstvo zemědělství snad počítá s tím, že by přispělo na budování závlah. „Je jen na zemědělcích, jak se rozhodnou. Máme spočítáno, že dobře užívaná závlaha přináší relativně krátkodobou návratnost v horizontu čtyř až šesti let a zvedne výnos o 10 – 20 tun brambor z hektaru. Pole, na kterých budou instalovány závlahy, by ovšem měla zemědělcům patřit,“ zdůraznil jako nezbytnou podmínku.
Doporučování u „škrobáků“ funguje
Na semináři dostali pěstitelé aktuální Seznam doporučených odrůd průmyslových brambor. Prezentuje výsledky odrůd registrovaných v České republice, a to na třech stanovištích za poslední tři roky. „Bylo by lepší, kdyby se do zkoušení dostaly i odrůdy, které jsou ve společném evropském katalogu ale nejsou u nás registrovány,“ konstatoval Ing. František Novák, předseda Ústředního bramborářského svazu ČR. Na ty ale stát finance neposkytuje. „Pokud by zástupci firmy chtěli takové odrůdy nechat zkoušet, musí tyto zkoušky zaplatit,“ dodal.
Ve vzduchu ale stále visí podobný seznam pro konzumní brambory. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělství zatím nepodepsal smlouvu s ÚBS, který by chtěl být garantem testování.
