Ceny brambor pod hranicí rentability a připravovaná vyhláška k zákonu o rostlinolékařské péči, která nařídí pěstitelům další poplatky. To byly spolu s informacemi o možnostech získání financí na výstavbu závlah hlavní témata valné hromady Ústředního bramborářského svazu ČR. Jeho členové také potvrdili na další dva roky v dosavadní funkci předsedu Ing. Františka Nováka, CSc.
Předseda F. Novák označil za příčiny dosavadní krize nejen vysoký výnos u nás, ale především nadprodukci brambor v celé Evropské unii. Dovoz brambor do ČR stoupl více než dvakrát, od 1. května minulého roku dosáhl 68,5 tis. tun při vývozu 14,8 tis. tun. Převážná většina z nich pocházela z Německa a Nizozemska. Ing. Novák ale upozornil, že i přes shodné problémy s odbytem mají tyto země výhodu ve vyšších přímých platbách. Ve větší míře se také dovezly bramborové lupínky a hranolky v objemu odpovídajícím 75 tis. tun syrových brambor.
Nicméně, bramboráři budou na odbytové problémy reagovat jen málo. Průzkumu svazu ukázal, že chtějí snížit plochy přibližně o pět procent z loňských zhruba 42 tis. hektarů.
Zemědělců se zřejmě dotkne připravovaná vyhláška k zákonu o rostlinolékařské péči, která stanovuje výši poplatků za jednotlivé úkony. Speciálně bramboráři by měli platit položky v řádu stovek korun například za zjišťování druhů cystotvorných háďátek, testy spojené se zjišťováním přítomnosti karanténních bakterióz, prohlídky porostů či odběry vzorků hlíz. „Z návrhu sazebníku těchto poplatků vyplývá, že podraží výrobu certifikované sadby a dotknou se i pěstitelů konzumních brambor. Připomínkovali jsme zejména dvojí platbu za kontroly množitelských porostů, a sice Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému i Státní rostlinolékařské správě, a zpoplatnění kontroly dovážené sadby brambor. Zatím nemáme informaci, zda byly naše připomínky akceptovány,“ shrnul Ing Novák.
Větší důraz na kvalitu
Aby se český trh nestal odbytištěm nekvalitní produkce, měla by Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) věnovat podle předsedy Nováka více pozornosti kontrole odrůdové pravosti a jednotnosti. Jak uvedl Ing. Jindřich Pokora ze SZPI, v minulém roce se za tímto účelem kontrolovalo 75 vzorků, nevyhovujících šarží ale bylo pouze šest, tento podíl byl nejmenší za posledních několik let. Pro letošní rok se chystá odebrání stovky vzorků za tímto účelem, kromě toho se bude – především u maloobchodníků – kontrolovat jakost.
To ale není zcela jednoduché. Jak Ing. Pokora vysvětlil, Evropská unie nemá společný předpis, který určuje jakost konzumních brambor. Je pouze stanoveno, že musejí být vyrobeny v souladu s předpisy členské země, odkud pochází. Tyto předpisy musí inspekce při zjištění případné závady nejprve konzultovat, což vyžaduje mít k dispozici jejich úřední překlady, podle předsedy Nováka je ale SZPI k závěru minulého roku neměla.
Kontrolám na výskyt bakteriální kroužkovitosti a hnědé hniloby, a to především u brambor původem z Polska, se v minulém roce intenzivně věnovala Státní rostlinolékařská správa. Jak uvedl Ing. Jiří Šenekl z jihlavské sekce SRS, proběhlo jich od prvního května do konce loňského roku celkem 1609, zjistilo se 56 a fyzicky dohledalo 31 polských dovozů. Výskyt bakteriální kroužkovitosti se potvrdil u čtyř vzorků, všechny byly odebrány na počátku kontrol.
Pěstitele, kteří by chtěli prodávat především sadbu do jiných členských zemí EU, upozornil Ing. Šenekl na existenci chráněných zón. Zboží, které do nich putuje, musí splňovat specifické požadavky z pohledu nepřítomnosti konkrétních chorob a škůdců, například v pěstební oblasti.
Peníze nejen na závlahy
Bramborářský svaz chce podporovat používání závlah u brambor. V nich totiž vidí příležitost, jak zefektivnit produkci. V rámci odborného programu proto pozval Ing. Jana Čermáka, ředitele konzultační firmy Mebis, spol. s r. o., a prezidenta Asociace závlahářů ČR, který hovořil o možnostech státní podpory v této oblasti.
Pro letošní rok ministerstvo zemědělství poskytuje v rámci národních podpor finance z titulu 1. I. Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích a vinicích. Jak název napovídá, pro bramboráře ale určen není. Finance však mohou získat z operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, jehož kolo právě probíhá. Končí pak k 8. 4., v letošním roce se očekává ještě jedno. V tomto operačním programu lze využít podopatření 2.1.3. Řízení a zajištění funkčnosti zemědělských vodních zdrojů. Pokud příjemce dotace splní příslušné požadavky, může po ukončení realizace projektu obdržet zpět až 100 % vynaložených nákladů, a to maximálně do výše 333 330 eur (přibližně 10 mil. Kč) za roky 2004 až 2006. „Kdo se předem nepřipravil, ten bude mít problém projekt předložit,“ upozornil ale Ing. Čermák. Dokumentace totiž obsahuje povinné přílohy, například posouzení vlivu na životní prostředí, a získání příslušných potvrzení je poměrně zdlouhavé.
Operační program ale v roce 2006 končí a jeho nástupce bude mít zřejmě jinou formu. Evropská unie ale podle Ing. Čermáka poskytuje mnohem více možností, jak získat peníze a je důležité, aby se v této oblasti podnikatelé dokázali orientovat. Existují například komunitní programy Evropských společenství (zabývají se např. kvalitou a nezávadností potravin, trvale udržitelným rozvojem), iniciativy společenství (věnuje se hledání společných řešení problémů, např. Leader+) nebo asociace a sítě, podporující rozvoj venkova (přístup ke špičkovým technologiím, obchodním partnerům, inspirace pro rozvoj).
