Podnebí se bude měnit a s ním zřejmě i způsob hospodaření, očekává se například větší riziko výskytu některých chorob. Zatím ale není zcela jisté, jak intenzivní tyto změny budou. Pro letošní rok je zatím jisté, že bude třeba v některých oblastech hnojit na začátku vegetace vyšší dávkou dusíku, jeho zásoby v horní vrstvě ornice jsou totiž nedostatečné.
Vedle agrotechnických opatření je zároveň nutné bedlivě sledovat náklady na porosty, prognóza cen letošní sklizně totiž není příznivá. Hovořilo se o tom na cyklu seminářů, který pro zemědělce připravili pracovníci Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o.
Každým rokem se do atmosféry uvolňuje více než sedm miliard tun uhlíku, což je jedna z hlavních příčin globálního oteplování. Jak vysvětlil Ing. Karel Klem, existuje několik scénářů budoucího vývoje. Příznivý počítá s nárůstem teplot do konce století o 1,17 °C, nepříznivý (při dosavadním tempu růstu emisí) o 4,29 °C. Předpokládá se, že následkem bude různě intenzivní nárůst teplot v únoru a srpnu, a větší množství únorových a pokles srpnových srážek. Jaké to bude mít důsledky pro zemědělství? Například vzroste riziko napadení stéblolamem, kterému vyhovují vyšší teploty v průběhu zimy a časného jara, ale také klasovými chorobami způsobenými Fusarium graminearum, a to v nepříznivé variantě až dvakrát.
Sucho ovlivní ochranu i zpracování
Ochrana proti plevelům se zřejmě posune směrem k časně jarním aplikacím. Například sulfonylmočoviny, aplikované často na podzim, požadují podle Ing. Klema pro dostatečnou účinnost relativní vzdušnou vlhkost minimálně nad 60 %, což suché podzimy nemusejí vždy splnit. Zřejmě bude také nutné ve větší míře používat adjuvanty na olejové bázi, popřípadě aplikace herbicidů spolu s hygroskopickým hnojivem DAM. Důvodem je nutnost zabránit rychlému zaschnutí postřiku.
K jakému typu klimatu se přikloní Česká republika zatím není podle Ing. Radomíry Střalkové jisté. Může jít o kontinentální, charakteristický studenými, dlouhými zimami a krátkým, ale teplým létem, nebo přechodný, které má jednou atlantský, jindy kontinentální ráz. Je ale potvrzeno, že za posledních 30 let rostou průměrné roční teploty (například na Holešovsku v období březen až říjen o 1,07 °C) a také počty tropických dnů (nad 30 °C). Při nárůstu průměrné roční teploty o 1 °C se přitom zvýší výpar o pět procent, s čímž souvisí růst vláhového deficitu. Růst teploty se sebou také nese rychlejší rozklad organických látek a pravděpodobně také nárůst větrné eroze.
Takovým změnám bude třeba přizpůsobit technologie zpracování půdy. Minimalizace, která šetří vláhou, je vhodná při kontinentálním podnebí, kypření, které vodu naopak odvádí, při vlhkém přímořském. Velké riziko ale spočívá v tom, že tyto technologie budou selhávat v letech opačných.
Hnojení na jaře podle analýzy
Únorové analýzy obsahu minerálního dusíku na pozemcích v Kroměříži ukazují, že ve většině případů byl obsažen hlavně v podorničí, v hloubce 30 až 60 cm, v orniční vrstvě do 30 cm byl obsah nízký. V takovém případě by bylo nutné jarní dávku hnojení příslušně navýšit.
Neplatí to ale pro celou republiku, ve svrchní vrstvě půdy (0 až 30 cm) bylo v některých oblastech dusíku dostatek. Obecně lze podle Ing. Střalkové pro regenerační hnojení ozimů doporučit normativní dávku dusíku 40 kg/ha. Slabě odnožené porosty pšenice ozimé (s jednou odnoží) je vhodné pohnojit dávkou 40 až 60 kg N/ha, nejlépe rozdělenou na dvě. První by měla na pole přijít ve formě LAV, druhá v DAM spolu s Retacelem na podporu odnožení v dávce 1,4 až 1,6 l/ha. Porostům hodně vyvinutým (pět až sedm odnoží) postačí jednorázově 40 kg N v LAV, porostům normálním 40 až 50 kg N ve dvou dávkách podobně jako u slabé varianty, ale bez Retacelu.
Pro ječmen ozimý doporučila Ing. Střalková první regenerační dávku ve výši 30 kg N v LAV. Zemědělci by pak měli zvolit spíše druhou regenerační dávku než produkční, a sice dva až tři týdny po první, ve výši 30 až 50 kg N v DAM.
Pozor na braničnatku
Sledování porostů ukázalo menší životaschopnost rostlin v některých lokalitách a nižší než optimální obsah vodorozpustných cukrů v sušině nadzemní hmoty. Jak ale upozornil Dr. Ing. Ludvik Tvarůžek, mnoho porostů je významně napadeno braničnatkou pšeničnou, a to často po dobré předplodině. Například průzkum v roce 2003 ukázal, že porosty zakládané bezorebnou technologií jsou touto chorobou výrazně méně napadeny než při použití orby. Z převahy braničnatky pšeničné je třeba vycházet při volně účinné látky pro fungicidní ošetření. Napadení touto chorobou zpravidla kulminuje v období května, po ní následuje DTR a braničnatka plevová. Všechny tři choroby si ale na listové ploše do určité míry konkurují.
Dr. Tvarůžek doplnil, že se nepodařilo prokázat, že by orba ve srovnání s ostatními způsoby zpracování půdy snižovala výskyt především chorob pat stébel. „Mnohem větší vliv mají úzké osevní sledy, které zvýší zásobu patogenů v půdě. Ty pak napadají zvláště porost, který je nějakým způsobem oslaben,“ zdůraznil s tím, že například na výskyt fuzarióz v klasech má výrazný vliv odrůda.
Pro české pivo speciální ječmeny
Určitou změnu ve spektru pěstovaných odrůd sladovnického ječmene by mohlo vyvolat zavedení kategorie českého piva. Pivo ležákového typu, které se pod tímto označením obecně rozumí, vyžaduje od ječmene určité specifické vlastnosti. Jak uvedl Ing. Jaroslav Špunar, CSc., slad z odrůd, které jsou pro jeho výrobu vhodné, vykazuje například nižší hodnoty relativního extraktu. Zároveň upozornil, že většina moderních odrůd je z tohoto pohledu přešlechtěna, vyhovují ale například odrůdy Amulet, Tolar a nově připravované Bojos a Radegast.
Změny čekají také pěstitele potravinářských obilnin. Pravděpodobně od července příštího roku pro ně začnou platit limity obsahu fuzáriových mykotoxinů deoxynivalenolu a zearalenonu, upozornila RNDr. Iva Polišenská. Dodal, že kvůli zvýšenému obsahu prvního zmíněného toxinu v roce 2003 nevyhovělo 1,6 % vzorků potravinářské pšenice, loni pak byla tato hodnota vyšší a dosáhla 3,3 %. V převážné většině byla předplodinou kukuřice.
