O řepce, máku, slunečnici a hořcici se hovořilo na semináři z cyklu Agricultura – scientia – prosperitas. Přednášející na České zemědělské univerzitě v Praze se věnovali technologiím pěstování, hnojení, výběru odrůd a netradičních insekticidů, ale také regulaci dozrávání. Pěstitelům v prezentovaných informacích naznačili, že vysoké výnosy a s nimi spojené vyšší zisky jsou také v jejich rukou.
Na počátku upozornil doc. Ing. Jan Vašák, CSc., z České zemědělské univerzity (ČZU), že vzhledem k pozdějšímu nástupu jara nebude možné dělit první dávku dusíku k řepce a musí se proto hnojit více hned napoprvé. „Kdo dá velkou druhou dávku, uškodí řepce,“ upozornil s tím, že dostatečné množství dusíku bude důležité. Loňské vysoké výnosy ho totiž z půdy odčerpaly. Zároveň se také letos očekávají zaorávky maximálně do pěti procent a zatím vše naznačovalo, že bude opět vysoký výnos. Nicméně pro řepku je výhodný nástup jara do konce února, uvidí se, jak se projeví dlouho ležící sněhová pokrývka.
Odrůdu podle intenzity
Technologii pěstování lze dělit podle intenzity vstupů, na které ale reagují jednotlivé odrůdy rozdílně. Rozlišit jejich potenciál bylo cílem pokusu z let 2003/2004, o kterém hovořil Ing. David Bečka, Ph. D., z ČZU.
Výsledky ukázaly, že v intenzivnější variantě patřily ze šestnácti zkoušených k nejvýnosnějším odrůdy Artus, Eldo, Extra, Ella a Embleme (kolem 5,5 t/ha). Při standardní výživě dosáhly nejvyššího výnosu odrůdy Artus, Ontario, Extra, Embleme a Jesper (kolem 5 t/ha). Na vyšší intenzitu pozitivně reagovaly odrůdy Mohican (výnosový rozdíl mezi variantami 0,97 t/ha), Eldo (0,96 t/ha) a Ella (0,88 t/ha). Obecně byl výnos hybridů na intenzivnější variantě vyšší než na standardní o 18 %, u liniových odrůd o 15 procent.
Volba netradičních insekticidů
„Řepkový boom dosáhl vrcholu v roce 1999 sklizní z 348 949 hektarů. Od té doby výměra sice nerovnoměrně, ale výrazně klesá, roce 2004/2005 zaujímala 300 tisíc hektarů,“ upozornil doc. Vašák. Přičítá to zvýšení nákladů na hektar z přibližně 12 až 14 tisíc korun před rokem 1995 na 16 až 22 tisíc korun v současné době při stagnaci výnosu kolem 2,5 t/ha. Výrazně stoupl především počet pesticidních, zvláště insekticidních zásahů.
Zároveň ale soudí, že existuje několik cest k rozvoji pěstování, popřípadě k udržení velké výměry řepky u nás. Mimo vyšší intenzifikaci jde i o úpravy pěstitelského systému, například o včasné zaorání výdrolu z řepky (do poloviny září), výsev do čerstvé orby (nepříznivé pro výdrol obilnin, rychlejší vzcházení řepky), uplatnění ochranných obsevů, volba šetrných herbicidů.
Další z možností do budoucna je podle Vašáka volba netradičních insekticidů s více směry účinku (v závislosti na registraci), například Marshall na dřepčíky i slimáčky, Nurelle s repelentním účinkem na šešulové škůdce při postřiku v žlutých poupatech, systemické Calypso a Mospilan na porosty nedostatečně ošetřené proti stonkovým krytonoscům, Karate Zeon proti šešulovým škůdcům. Preventivně proti Botrytis, Sclerotinia a Veticillium se pak osvědčil Amistar. Dalším krokem je pak zavádění nových, transgenních či třínulových odrůd.
Do máku s desikantem
Ing. Radomil Vlk ze sdružení Český mák hovořil o regulaci dozrávání máku. V loňských pokusech testovali v různých kombinacích aplikaci regulátoru růstu Cerone 480 SL na počátku prodlužovacího růstu, následně počátkem kvetení fungicid Discus (0,2 kg/ha) a na konec jako desikant přípravek Basta 15 (2,5 l/ha v době, kdy tobolky získaly žlutozelenou barvu a mák uvnitř se pustil přepážek) spolu se Spodnamem DC (1,25 l/ha).
Jak Ing. Vlk shrnul, zvýšení výnosu při ošetření fungicidem bylo dosaženo prodloužením doby vegetace a zlepšením zdravotního stavu rostlin. Kombinace Basta a Spodnam snížila sklizňové ztráty zejména redukcí vlhkosti sklízené hmoty, regulátor růstu zvýšil výnos makoviny, protože omezil výskyt nakloněných a polehlých plodin a umožnil sklízet na vyšší strniště.
Ověřené technologie pro slunečnici
Další plodinou, jejíž význam u nás bude stoupat spolu s nárůstem teplot, je slunečnice. „Pro pěstování slunečnice již existují vhodné a ověřené technologie, které poskytují třítunové výnosy, a pěstitelé by je měli dodržovat,“ zdůraznil prof. Ing. Antonin Kováčik, DrSc. Dodal, že by agronom měl být pozorný již při volbě hybridu, vynikající odrůda umístěná do špatné oblasti ho totiž zklame. Dále je se slunečnicí nutné počítat minimálně rok předem, protože žije ze staré půdní síly.
Prof. Kováčik dále zdůraznil, že je plodinu vhodné sít už v březnu, protože spíše než o teplotu jde o vláhu při klíčení. Samozřejmostí by měly být řádky směřované ze severozápadu k jihovýchodu, včasné ošetření herbicidy a dostatek dusíku a draslíku ze začátku vegetace. Jedním ze zásadních opatření je také fungicidní ochrana již ve fázi 4. až 7. páru pravých listů.
Včasná sklizeň (do konce září) pak umožní uniknout deštivému počasí, které umožňuje napadení úborů houbami a následně nepříznivý vzrůst volných mastných kyselin.
Hořčice snáší sucho
„Hořčici je vhodné pěstovat v oblastech, kde srážky za vegetaci dosahují maximálně 400 mm a jsou minimální v červenci a srpnu, což omezí výskyt plísní,“ zdůraznil Ing. Vladimír Kebert, CSc., ze Střední odborné školy a SOU Hořovice. Doporučil orat před hořčicí a zařadit ji nejdříve ve druhé trati po hnojení hnojem, protože je citlivá na pseudoauxiny v něm obsažené. Vysoce citlivá je také na triaziny a substituované močoviny, které se v půdě mohou vyskytovat po obilninách. Celková dávka dusíku k plodině by pak neměla překročit 80 kg/ha.
„K dosažení pěstitelského úspěchu je nezbytné dodržet březnový termín výsevu, nejzazší hranicí, již nedoporučovanou je dvacátý duben,“ připomněl Ing. Kebert s tím, že hořčice je vysoce fotoperiodická a po tomto datu přechází rovnou do generativní fáze.
Kterým směrem?
„Ne všechny plodiny jsou perspektivní. Výhodné je zaměřit se na komplex chmel, slad, ječmen, protože ten zaručuje export, ale také na semenářství, protože velké plochy umožňují produkci velkých partií,“ zdůraznil doc. Vašák s tím, že do budoucna bude také důležité pěstování energetických plodin. Soudí také, že české zemědělství doplácí na nízkou intenzitu, která přináší malé výnosy, omezuje ho také malá živočišná výroba, omezené vlastnictví půdy a chybějící nová generace zemědělců.
