Nárůst osetých ploch, dovozu i možností využití, to je charakteristické pro konopí, tedy plodinu, která byla v Evropě kdysi značně rozšířena. Její pěstování se ale v minulých desetiletích výrazně omezilo. Konopářský svaz ČR se ji snaží v současné době opět dostat na výsluní, mimo jiné tím, že o ní informuje na odborných seminářích.
V současné době není využití konopí omezeno zdaleka jen na získávání vlákna pro textilní průmysl, které vyžadovalo pracné sklizňové technologie. Kromě již tradičního využití pro výrobu papíru se uplatňuje například v automobilovém či stavebním průmyslu, stát podporuje také jeho energetické využití. Konopné semeno slouží jako komponenta do krmiva pro cizokrajné ptáky. Lukrativní by měla údajně být produkce konopné podestýlky pro koně, zvláště chované uvnitř obce. Materiál je totiž vysoce savý, pohlcuje pachy a do České republiky se z velké části dováží, stejně jako surovina pro papírny.
Stará plodina, nové možnosti
Ing. Roman Honzík z chomutovské stanice Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, který se využitím konopí zabývá, upozornil, že díky alternativním zpracovatelským technologiím existují nové možnosti uplatnění všech částí získaných z této rostliny. Na rozdíl od minulosti lze dobře zužitkovat odpadní frakci z výroby konopí – pazdeří, která, která tvoří až 80 % hmotnosti roseného stonku. Rovněž změna technologie umožňuje zpracovat konopnou slámu nerosenou, a přesto získat vlákna zajímavých technologických kvalit. Podle způsobu využití ale hrají velkou roli náklady na dopravu do tírny a poté k odběrateli a samozřejmě náklady za zpracování suroviny.
Pokud se konopí využije jako biomasa, výhřevností zhruba odpovídá hnědému uhlí. V letošním roce ministerstvo zemědělství pro pěstování za tímto účelem poskytuje dotaci do 2000 korun na hektar orné půdy na základě programu 1. U., nicméně je podmíněna dokladem o příslušném využití.
Fytoenergetika se u nás teprve rozvíjí. Její další osud závisí podle Ing. Vlasty Petříkové, DrSc. ze sdružení CZ Biom hlavně na koordinaci programů dalších resortů, včetně Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. „Samotní zemědělci tento problém nevyřeší. Je nezbytné současně hledat co nejefektivnější využití produkce energetické biomasy v oblasti průmyslu a tyto nové programy začít rovněž více podporovat,“ zdůraznila s tím, že k tomu přispěje zákon o podpoře energie z obnovitelných zdrojů.
Technologie podle porostu a využití
Výzkumný ústav rostlinné výroby testoval v minulých letech odrůdu Juso 11, a také na ní ověřoval některé sklizňové technologie. Pokusy proběhly na severozápadě Čech,v oblasti srážkového stínu Krušných hor, kde ročně spadlo průměrně necelých 500 mm vláhy. Výnos stonku se v roce 2004 pohyboval podle pozemku v obvyklém rozmezí 6 až 12 t/ha sušiny (při 85% vlhkosti), materiál se lisoval do balíků a je určen na technické vlákno. Sklizeň semen v předchozích letech dosahovala 0,65 t/ha.
Testovaly se také některé sklizňové techniky, jako sklizeň pomocí stupňového žacího zařízení SMU 2, zapůjčeného ze Saska v rámci přeshraniční spolupráce.
Ověřovala se i kombinovaná sklizeň, kdy byl nejprve pomocí sklízecí mlátičky v září posečen vrchol rostliny a vymláceno konopné semínko. Následně byly sklizeny pomocí žacího mačkače E 303 zbývající stonky. „Díky tomu, že bylo v roce 2003 extrémně suché období právě v době vzcházení konopí, rostliny nepravidelně vzcházely a v době sklizně dosahovaly nejvýše 2,2 m. Tato alternativní metoda proto byla v tomto případě použitelná. Při dobrém hnojení porostu a dostatku vláhy je třeba volit způsob sečení umožňující krácení dlouhého konopného stonku,“ uvedl Ing. Honzík. Sláma z tohoto modelového pokusu se pak lisovala vysokotlakým lisem Welger S42, a to část na podzim a část na jaře.
Plodina s velkým potenciálem
Konopí je možné pěstovat všude v mírném pásmu, s výjimkou půd trvale zamokřených nebo trvale přesušených, uvedl Ing. Václav Sladký, CSc., z Výzkumného ústavu zemědělské techniky. Vegetační doba při pěstování na vlákno se pohybuje v rozmezí 90 až 120 dnů při řádcích 10 až 20 cm a potřebě osiva 35 až 100 kg/ha. Při pěstování na semeno je to 120 až 150 dnů při řádcích kolem 60 cm a spotřebě osiva 33 až 100 kg/ha. Výnos stonku je v Evropě průměrně 7 t/ha, výjimečně 16 t/ha, semen 0,4 až 1,2 t/ha. Plodina se seje koncem dubna až začátkem května, její mrazuvzdornost se dosahuje –4 °C.
Jaké přednosti hovoří pro konopí? Je to jediná plodina v mírném pásmu, která dává největší výnos vlákna a celulózy, je odolná proti nemocím a snadno potlačuje plevele. Potřebuje však dobrou půdu, optimálně 600 až 700 mm srážek a hnojení dusíkem až do 150 kg/ha. Rostlinu lze využít komplexně, uplatnění najde semeno, vlákno i pazdeří, oddělení posledních dvou složek je snazší než u lnu.
Najdou se ale také problematické otázky. Především je nutné plochy konopí nad 100 m2 hlásit, mohou se pěstovat jen takové odrůdy, které mají nižší než 0,2% obsah THC. Další problémy se vyskytují při slizni, kdy je třeba speciální mechanizace, a pokud se pěstitel rozhodne stonky rosit na poli, zablokuje ho pro další práce.
Stoupá plocha i spotřeba
Jak uvedl Ing. Sladký dále, mezi světovými válkami se konopí v Evropě pěstovalo zhruba na 150 000 hektarech, za válek byly plochy ještě větší. V osmdesátých letech po zákazech klesly asi na 7000 ha.
Podle situační a výhledové zprávy MZe z června loňského roku roste v posledních letech jak tuzemská produkce, tak dovoz konopí do České republiky. V roce 2001 činila sklizňová plocha technického konopí 29 ha, v roce 2002 vzrostla na 91 ha a v roce 2003 na 115 ha. Podle informací Konopářského svazu ČR dosáhla loňská plocha téměř 300 hektarů. Odborníci přitom uvádějí 2000 hektarů jako optimální plochu pro pěstování konopí setého v ČR V Evropské unii plochy kolísají a to přibližně od 14 do 40 tis. hektarů.
Osivo se do ČR dováželo z Polska a Ukrajiny za průměrnou cenu 85 až 105 tisíc Kč/t. Pro potřeby přádelen se do ČR nepravidelně dováží konopné vlákno v množství do pěti tun ročně, import zahrnuje také konopnou koudel a konopný stonek. Celkem se k nám v roce 2003 dovezlo 837,8 tuny konopných surovin, a to především z Nizozemska, Německa, Polska, Rumunska, Francie a Itálie.
Jak zpráva dále uvádí, v zemích EU je pěstování konopí podporováno a mezi spotřebiteli jsou propagovány konopné materiály. Projevuje se také tendence nahrazovat ve větší míře umělá vlákna, jejichž likvidace je z hlediska životního prostředí stále více problematická. Konopné vlákno ze stonků, vypěstovaných v zemích EU, slouží téměř výhradně k technickým účelům (např. na výrobu speciální buničiny, při výrobě rouna a filců). Pro oděvní průmysl a výrobu textilu do interiérů se využívá konopné vlákno, příze nebo tkanina dovážené z východní Evropy a z Číny. Ve světě patří mezi významné pěstitele Chile, Čína, Severní Korea a Ruská federace.
(Zpracováno z podkladů určených pro seminář.)
