Graham Brookes z britské konzultační společnosti PG Economics Limited je zemědělský ekonom, který se specializuje na sledování dopadu strategií, obchodních dohod a technologických změn v zemědělství a souvisejících sektorech. V posledních sedmi letech zpracoval také několik výzkumných projektů, týkajících se vlivu genetických modifikací a principů koexistence, jak celosvětově, tak v některých konkrétních zemích. O těchto tématech přednášel koncem června na Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, kde nám také odpověděl na několik otázek.
Jak se pěstování GM plodin projevuje na světové ekonomice?
Právě dokončuji velkou studii, která bude publikovaná během měsíce, konkrétní čísla vám před jejím zveřejněním říci nemohu. Dopady na světovou ekonomiku jsou ale obrovské a mají několik důvodů. Jsou to vyšší výnos, nižší náklady na výrobu a vyšší kvalita produkce. Například v Argentině mohou sklidit díky pěstování GM plodin dvě úrody během jednoho roku. V důsledku toho mají zemědělci zisk větší o dvě miliardy dolarů. Pěstování transgenních plodin má také velký pozitivní vliv na životní prostředí, a to ze dvou hledisek. Jednak jde o změny v použití druhů pesticidů. K velké redukci došlo při použití insekticidů v bavlně, k o něco menší také v kukuřici. U herbicid-rezistentních plodin se používají nové přípravky, například na bázi glyphosate nebo glufosinate, které mají příznivé ekotoxikologické vlastnosti. Druhým přínosem v oblasti životního prostředí jsou nižší emise skleníkových plynů.
Můžete to vysvětlit?
Jde opět o dvě hlediska. Méně často se postřikuje, v důsledku toho je nižší spotřeba pohonných hmot. To ale představuje pouze 15 až 20 % uhlíku, uvolňovaného do ovzduší. Mnohem významněji jeho emise snižuje používání technologií, které uhlík v půdě zadržují. Plodiny rezistentní k herbicidu umožňují farmářům používat bezorebné, půdoochranné technologie. Například v Argentině bylo v roce 1996, před uvedením GM plodin na trh, obhospodařováno bezorebnou technologií 20 % ploch. V roce 2004 to bylo již 78 %. Pokud se neorá, nedochází k uvolňování uhlíku do ovzduší. Podobně to funguje i v USA.
Jaká je podle vás budoucnost transgenních plodin?
Z globálního pohledu veliká. Myslíme, že do budoucna budou ve světě přibývat. Oproti tomu v Evropě je velice malá, plochy rostou velice pomalu.
Bude odmítání GM plodin v Evropě pro její státy pozitivní, nebo negativní?
Již v současné době ztrácíme ve vývoji i aplikaci těchto technologií za zbytkem světa. Při produkci používáme více chemikálií, než je nezbytně nutné. Uvolňujeme více uhlíku. Farmáři vydělávají méně peněz a zemědělství ztrácí konkurenceschopnost. To platí jak uvnitř Evropské unie, tak při obchodu na světových trzích. Lidé technologii plně nerozumí. Neuvědomují si, že Evropa má významný potravinářský průmysl. A ten samozřejmě požaduje vstupní surovinu za co nejnižší ceny. Pokud nebudou k dispozici v Evropě, proč tady udržovat továrny? Již teď je některé společnosti zavírají a přesunují do jiných zemí. V případě, že nebudeme schopni akceptovat nové technologie, bude to v příštích letech ještě horší.
Protistrana, které GM plodiny odmítá, ale naopak tvrdí, že si svět žádá konvenční a nikoliv transgenní produkci.
Existuje trh, který si žádá plodiny bez modifikací, především v Evropě. Nicméně určité neziskové organizace říkají, že nikdo v Evropě nechce geneticky modifikované produkty. Ale kolik sóji spotřebovávané v Evropě je bez genetické modifikace? Je to maximálně 15 %. Jde o malé množství a bude ještě menší. Odpověď na vaši otázku je: Ano, existuje požadavek části trhu na nonGM produkty, ale je velmi malý. A bude existovat skupina zemědělců, kteří budou tento sektor trhu zásobovat. Tato produkce ale bude mít vyšší ceny, protože technologie používající transgenní plodiny snižuje vstupní náklady. Když někteří představitelé neziskových organizace prohlásí, že bychom měli platit více, tak nerozumí ekonomice. Oni vlastně neplatí více, nedovolí však technologii, aby jim umožnila platit méně.
Kde vidíte nedostatky a přednosti pravidel koexistence, které v současné době platí v Evropě?
Z tohoto hlediska je nejlepší zemí Španělsko. Má zkušenosti s komerčním pěstováním a flexibilní pravidla koexistence, farmáři mohou plodinu pěstovat a nemají s koexistencí problémy. Jejich pravidla jsou založena na zkušenostech s pěstováním a zároveň na vědeckém přístupu. Další členské země mají pravidla koexistence, která nejsou založena na vědeckém přístupu, například Dánsko a Lucembursko. Německo je má vytvořena napůl a také nejsou založena na vědeckém přístupu. Ten chybí i v návrhu pravidel Polska a Maďarska. Některé členské země zatím žádné plány pravidel koexistence nemají.
Které hlavní body povedou k nejmenšímu množství střetů?
Všeobecně by pravidla měla určitě obsahovat ustanovení, že se pěstitelé navzájem budou informovat o tom, co budou pěstovat, a domluví se. A sami farmáři by se měli dohodnout, jestli je nutné pro GM plodiny vytvářet nějaká zvláštní pravidla. Pokud jsem farmář pěstující GM plodiny a vy je nepěstujete a jestliže já svoji produkci použiji jako krmivo a vy také, nezáleží v podstatě na tom, jestli pěstujeme GM plodinu nebo ne. V tomto případě není například nutné uplatňovat izolační vzdálenosti. V přídě, že pěstuji nonGM plodiny a ten, kdo je ode mne kupuje, je také požaduje, musí být mezi námi domluvená pravidla. V kukuřici by měla fungovat taková, jako mají ve Španělsku. Tedy, 25 metrů izolační vzdálenost nebo obsev čtyřmi řádky kukuřice, která není transgenní. A to pouze v případě, že pole zemědělce, který nemá GM plodinu, je menší než jeden hektar.
Jaký vidíte ekonomický přínos konkrétně u Bt-kukuřice, kterou je možné pěstovat i u nás?
Pokud nastavíme kritéria tak, že dopad bude stejný jako ve Španělsku, vzroste podle mých kalkulací výnos v průměru asi o 6 %. Na každý hektar to tedy bude o 43 eur zisku navíc v cenách loňského roku, což znamená zvýšení profitability podniku o 12 %. Pokud budeme předpokládat, že na 30 % ploch v Česká republice působí zavíječ kukuřičný ekonomické škody, znamenalo by použití GM kukuřice zvýšení zisku o 1,1 milionu eur.
Nebude to znamenat pokles cen produkce?
Z dlouhodobého pohledu to může znamenat snížení ceny komodity. To se ale děje stejně, protože zbytek světa mimo Evropu tuto technologii již používá. Ostatně k tomu dochází při použití jakékoliv nové technologie.
Kdo připravovanou studii zpracovává a kdo ji zadal?
Pracuji na ní s kolegou, jsme malá konzultační firma, a zadával ji Clive James z ISAAA. (Nezisková organizace ISAAA – International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications si dala za cíl zmírnit chudobu farmářů, především v rozvojových zemích. Podporuje využívání biotechnologií, které vedou ke zvýšení rostlinné produkce a tedy i příjmů. Pozn. red.)
