Vlhké a převážně teplé počasí posledních dnů podporuje rozvoj hlízenky na slunečnici. Ohroženy jsou především úbory, jejichž poškození přináší největší ztráty. Vzhledem k ochranné lhůtě, aplikačním termínům a blížící se sklizni je pro použití fungicidů již jen malý prostor.
Na rozvoj hlízenky upozornil Ing. Karel Říha z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského s tím, že v případě letecké aplikace některého z přípravků je potřeba použít dávku vody alespoň 150 l/ha. „Aplikace fungicidů při kvetení a začátku dozrávání zvyšuje výnos, protože omezí choroby úborů, stonků. Projeví se také na zlepšení kvality díky snížení obsahu volných mastných kyselin. V roce 2004 byla zásadní z hlediska obsahu oleje a výnosu a platit to bude i pro letošní rok“, shrnuje Ing. Říha.
Velké dvojka
Hlízenku lze při pěstování slunečnice považovat za druhou nejdůležitější chorobu po karanténní plísni slunečnicové. První infekce je možná již v květnu, výskyt se projevuje při osmi listech plodiny.
Jak Ing. Říha uvedl na setkání pěstitelů slunečnice v Kolíně, lze choroby v této plodině zvládnout jednou nebo dvěma aplikacemi fungicidů. Připomněl, že v roce 2004 měla největší dopad na pěstování plíseň slunečnicová, po ní následovala hlízenka, která napadala již klíčící rostliny a následně paty stonku při dozrávání. Kvůli tomu klesla olejnatost i na 35 % (místo obvyklých 44 %). Hniloby úborů se nicméně téměř nevyskytovaly a ostatní choroby jen lokálně.
V letošním roce se primární i sekundární výskyt plísně slunečnicové objevil především na Moravě a středozápadě Čech. Projevily se krčkové a stonkové choroby způsobené hlízenkou a významný je také výskyt septoriové skvrnitosti listů. Průběh počasí se zpočátku podobal loňskému roku, na místo sucha ale od července následovaly průběžné srážky a kolísavé teploty.
Plodině hrozí největší riziko od plísně slunečnicové. Přenáší se totiž osivem, k infekci ale může dojít i oospórami z půdy, choroba napadá podle Ing. Říhy mnoho vnímavých rostlin, často plevelných. Letošní výnosové pokusy ÚKZÚZ prokázaly maximální ztráty rostlin 60 %, v minulém roce dosáhly 78 %. Nemoci se čelí mořením, ale především šlechtěním rezistentních odrůd (s označením RM, PR), v Evropě na čtyři z dvanácti známých ras. „Import a přejímání osiva neznámých odrůd z Jihoafrické republiky, USA, Kanady a Austrálie je extrémně nebezpečné,“ varoval Ing. Říha přítomné. Touto cestou by se totiž mohly do Evropy dostat právě ty rasy choroby, které se u nás dosud nevyskytují. Jak doplnil Ing. Marek Povolný z ÚKZÚZ, od letošního roku se již nebudou registrovat odrůdy bez rezistence k plísni slunečnicové. Ve Státní odrůdové knize je v současné době zapsáno 51 odrůd (mezi nimi je první high oleic se zvýšeným podílem kyseliny olejové – Orasol), dalších 32 je ve zkouškách.
Málo vzduchu škodí
Velké plochy menších, často nafialovělých rostlin (jako při nedostatku fosforu), ohýbání kořene do pravého úhlu v hloubce osm až deset centimetrů, dvě třetiny úboru neopylené. To jsou ve stručnosti příznaky nedostatku vzdušných pórů v půdě (pod 10 %), které se podle Ing. Říhy projevují na desítkách procentech ploch. Příčinou je zničená půdní struktura v důsledku výhradního hnojení dusíkem bez dodávky organické hmoty a dalších živin. Postižení se projevuje i v dalších plodinách, například ozimé pšenici a řepce. Kvůli špatnému příjmu živin pak jakékoli hnojení výrazně ztrácí na efektivitě.
Nedostatek vzduchu v půdě podporuje rozvoj další choroby – verticilia, jehož výskyt by měl být letos podle Ing. Říhy střední až vysoký. Na listech se projevuje stejně jako u řepky zežloutnutím a odumřením pouze jedné jeho poloviny, na stonku nekrózou celé báze. Z ní lze sloupnout pokožku, celý stonek je hranatý, na rozdíl od hlízenky se ale nevyskytují sklerócia. Napadená rostlina slábne a odumírá, posklizňové zbytky jsou zčernalé a kořeny uhnilé.
Mnoho důvodů pro desikaci
Vzhledem k sumě teplot od začátku vegetace je zřejmé, že při současném charakteru počasí sklizeň nezačne dříve než 15. září, a pravděpodobně bude nutné porosty z velké části desikovat. Uvedl to Ing. Božetěch Málek ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin s tím, že v letech 2003 a 2004 se desikovalo asi 60 % ploch. Tento zásah se předpokládá především u pozdě setých porostů (náhrada vymrzlých plodin), při pomalém nástupu jara a pozdních mrazících či u nevhodně založených a příliš vysokých porostů. Především ale také při sklizni po 15. září, kdy je větší riziko srážek a při deštivém počasí v průběhu tvorby a dozrávání nažek (srpen, září). Ing. Málek nicméně upozornil, že chybně zvolený termín zásahu může snížit výnos o 0,2 t/ha a olejnatost o 1,5 až 2 procenta.
Porost je třeba začít sledovat a měřit vlhkost v okamžiku, kdy dosáhne fáze citrónové zralosti podle BBCH. Následně se lze zhruba orientovat podle pravidla, že u běžných hybridů za slunečného počasí klesá vlhkost asi o jedno procento denně.
Se sklizní by se podle Ing. Málka mělo začít při vlhkosti 10 až 11 %, optimální je 7 až 8 procent. Vyplatí se používat adaptér pro sklizeň slunečnice, který sníží ztráty o 0,3 až 0,5 t/ha. Vysoké strniště sníží obsah nečistot ztráty. Posledním agrotechnickým zásahem by měla být aplikace asi 30 až 40 kg N/ha pro snadný rozklad posklizňových zbytků.
Více ve světě, méně v unii
„Podle dosavadních odhadů vzroste světová produkce nažek v sezóně 2005/2006 o jeden milión tun na 26,67 mil. tun. Nicméně nižší zásoby nažek na začátku sezóny omezí nárůst světových zásob, což by mělo vést k upevnění ceny,“ citoval Ing. Málek červencový Oil World. Nízká zásoba slunečnicového oleje již měla mít v minulých týdnech stejný efekt. Ten samý zdroj odhaduje pokles produkce v zemích EU-25 o 0,43 mil. t na 3,65 mil. t., zčásti kvůli suchu. Důsledkem by mělo být další snížení zpracování nažek v zemích EU ve prospěch řepky a větší dovoz slunečnicového oleje ze zemí třetího světa. Na něj může mít ale podstatný vliv vzrůst přepravních a manipulačních nákladů spojený se stoupající cenou ropy.
V Rusku a na Ukrajině, kde je slunečnice jednou z nejvíce lukrativních plodin, se očekává nárůst produkce o 0,85 mil. tun, u druhého státu se ale očekává pokles exportu oleje. Naopak Argentina zvedla plochy slunečnice na úkor pšenice o 0,3 mil. ha a očekává se větší export.
V České republice je plocha této olejniny téměř shodná s minulým rokem a blíží se 40 000 ha. Podobný by měl být i výnos, který Ing. Málek odhaduje na 2,21 t/ha, ale dodává: „Jsme v období tvorby a zrání nažek, konečný stav může vypadat jinak, projevit se může i deštivé počasí.“
