Minulý měsíc zaznamenal dosud největší propagační akci týkající se bioproduktů. Podílely se na ní jak samotní zemědělci, tak mnohé bioprodejny. Na hodnocení celé kampaně jsme se zeptali jejího koordinátora Toma Václavíka, a zároveň jsme mu položili i několik otázek týkajících se tuzemského biotrhu.
Propagace biopotravin letos v září byla skutečně mohutná. Jaké akce a kde všude proběhly?
V průběhu Září-Měsíce biopotravin proběhlo po celé České republice téměř 90 různých akcí, jejíchž cílem bylo dát spotřebitelům ochutnat skvělou chuť ekologicky vyrobených potravin. Akci provázel slogan „Ochutnej ten rozdíl“. Měsíc biopotravin byl totiž oslavou skvělého jídla, vyrobeného ze surovin produkovaných udržitelným způsobem, především na českých ekofarmách. Chtěli jsme akcí upozornit na to, že i pouhým nákupem bioproduktů mohou lidé pomáhat chránit životní prostředí, zvyšovat biologickou rozmanitost, pomáhat zamezovat znečištění i aktivně snižovat nezaměstnanost na venkově. Význam akce podtrhla i osobní záštita ministra životního prostředí Libora Ambrozka ministra zemědělství Petra Zgarby.
Nejvíce akcí proběhlo v členských prodejnách biopotravin svazu Pro-Bio, kde po celý měsíc probíhaly ochutnávky biopotravin, každý týden s jiným zaměřením. Zapojily se ale také ekologické farmy, na kterých se konaly dny otevřených dveří, ochutnávky, přednášky a exkurze.
Na několika místech republiky proběhly Biodožínkové slavnosti a bio jarmarky – vždy za velikého zájmu veřejnosti. Úspěch měla i webová stránka www.mesicbiopotravin.cz, kam si pro informace a aktuální Kalendář akcí „přišlo“ tisíce návštěvníků.
Jak hodnotí biofarmáři jejich úspěšnost? Projevilo se to na prodeji jejich produktů?
Myslím, že na hodnocení je ještě příliš brzy, dopad akce se začne projevovat až v následujících měsících. Cílem akce nebylo v prvé řadě zvýšit obraty, ale informovat a vzdělávat spotřebitele, kteří dosud o ekologickém zemědělství a biopotravinách mnoho neslyšeli. Z prvních reakcí například z řad bioprodejen je zřejmé, že se tento záměr podařilo naplnit. Abychom ale zajistili trvalý růst poptávky po českých biopotravinách, nebude taková akce zdaleka stačit. Se skromným rozpočtem bylo možno oslovit jen omezené množství lidí. Znovu se potvrdilo, že neinformovanost o biopotravinách je veliká a že bude potřeba mnohem mohutnější „kampaň“, abychom zajistili zvýšený zájem spotřebitelů o české biopotraviny. Potvrzuje se také jiná teze, a to, že počet produkčních ekologických farem v ČR bude růst nejen se zvýšením dotací, ale především se vzrůstajícím zájmem spotřebitelů bioprodukci kupovat.
Řetězec Billa začal v tuzemsku nabízet rakouské biopotraviny pod značkou Ja! Natürlich. Proč se této šance nechopili čeští zemědělci?
Nejenže Billa začala v červnu v ČR prodávat bio mléčné produkty z Rakouska, dokonce na ně v rámci Měsíce biopotravin uspořádala ochutnávku. Dle vyjádření vedoucího nákupu společnosti ing. Jiřího Králička je Billa připravena segment biopotravin ve svých prodejnách značně posílit a vyrábět pod vlastní značkou biopotraviny i v České republice. Dovážet bio výrobky z Rakouska nemůže být dlouhodobě ekonomické, proto se bude Billa jistě ohlížet po českých ekologických producentech, kteří budou schopni zajistit dostatek surovin a výrobků v požadované kvalitě. Šance tedy stále trvá, rozhodně nebylo nic promarněno.
Při návštěvě specialiovaných bioprodejen je vidět, že
podstatná část zboží stále pochází z dovozu? Co je příčinou?
Dovézt je prostě jednodušší než vyrobit. Příčin je ale více: neexistence logistických kapacit, schopných propojit ekologické producenty a maloobchod; neochota velkých zpracovatelů vstoupit na zatím malý bio trh a zároveň malá ekonomická síla a nedostatek invence malých a středně velkých zpracovatelů prosadit své výrobky na širším trhu; rychle stoupající poptávka po bio polotovarech z řad náročnějších zákazníků, takové výrobky ale až na pár výjimek nejsme zatím schopni vyrobit.
Jaké suroviny zpracovatelé nejvíce postrádají?
Dnes je na světových trzích možno koupit v podstatě cokoli v bio kvalitě, cena může ale někdy být dosti vysoká. Českým zpracovatelům chybí především bio cukr (řepný), vejce, některé koření (paprika, pepř), tuky, sušená zelenina a řada dalších přírodních látek, nutných pro výrobu sofistikovanějších produktů. Chybí jim ale také odvaha a ekonomická síla pustit se do něčeho dosud nevyzkoušeného. Český bio trh se prostě vyvíjí postupně a nelze očekávat, že se naráz dostaneme na kvalitativní úroveň Německa či Rakouska, kde se trh rozvíjí o pár desítek let déle.
Do soutěže o Biopotravinu roku se letos přihlásilo jen devět producentů. I když je možné některé z prezentovaných potravin označit jako převratné z hlediska současné nabídky na trhu, je to znatelný pokles oproti minulým ročníkům. Čemu to přičítáte?
Kvalitní výrobky se již účastnily předešlých ročníků soutěže a jejich výrobci je letos znovu nepřihlásili. Nových, kvalitních výrobků na trhu nepřibývá a těch 15 potravin, které se letos soutěže účastnily svědčí o „velikosti“ českého trhu. Na druhou stranu je ale třeba říci, že vyrobit například bio těstoviny je nesrovnatelně jednodušší než vyrobit bio šunku, tofu, či kvalitní sýr nebo pomazánku – výrobky, které se letos soutěže účastnily.
Jak se získání ocenění projevilo u minulých výherců?
Pokud vím, tak velmi pozitivně. Manželé Dobrovolní, výherci z roku 2003 (kozí sýry Doral), nestačí vyrábět, i loňskému vítězi, bio uheráku z Biofarmy Sasov, pomohla publicita k prosazení se na trhu. Věřím, že i letošní vítězný výrobek, bio pečivo Albio, se tímto odpoutá od svých firemních prodejen v Praze a začne úspěšné tažení po celé republice – kvalitou na to rozhodně má všechny předpoklady.
Letos jste přizval k rozhodování i znalce z oblasti stravování, což vneslo do rozhodování o udělení ceny nový pohled.
Hodláte podobně zatraktivnit i další ročník?
Rozhodně. Názoru odborníků z oblasti gastronomie si velmi vážím, jejich zasvěcený pohled na chuť a kvalitu výrobků je důležitý. Myslím, že jejich přítomnost v porotě soutěž velmi obohatila. Čím více výrobků bude přibývat, tím více odborníků bude porota vyžadovat na posouzení konkrétní kvality.
Jak se vyvíjí spotřeba biopotravin v okolních zemích?
Po menším útlumu na začátku století bio trhy v Evropě opět rostou, v některých zemích velmi výrazně. V Německu maloobchodníci hlásí meziroční růst o 15 %, podobný vývoj je v Rakousku, Itálii a Francii. Trh ve Španělsku roste ještě rychleji. Specifická situace je ve Velké Británii, nejvyspělejším evropském bio trhu – tam je popularita biopotravin opravdu veliká, biopotraviny se začínají prosazovat i do školních jídelen a spotřebitelé si v posledních letech velmi oblíbili nákup přímo od producentů, buď na bio tržnicích, přímo na ekofarmách nebo formou tzv. bio bedýnek rozvážených až domů. Ve Skandinávii prodeje mírně stagnují, ale tam je nasycenost biopotravinami nejvyšší na světě, v některých komoditách i 80%.
Jak je tomu v České republice?
I v Čechách obliba biopotravin stoupá, podle mých odhadů může český trh letos vzrůst až o 40 procent. Bohužel hlavní slovo v tomto pozitivním trendu hrají především dovozci. Myslím ale, že bio se pomalu v Čechách stává trendem a spotřebitelů přibývá, mediální pokrytí Měsíce biopotravin tomu jistě napomohlo.
Jak vidíte vývoj spotřeby biopotravin do budoucna?
Velmi pozitivně. Stále více lidí přemýšlí o tom, odkud jejich jídlo pochází a chce kupovat kvalitní potraviny.
Další vývoj na českém trhu ovlivní dvě věci: ochota vlády, potažmo ministerstva zemědělství, výrazněji podpořit spotřebu biopotravin investicí do informování a vzdělávání spotřebitelů, a zvýšená poptávka obchodních řetězců po domácích bio produktech.
