Bionafta a její produkce v České republice, ale i jinde v Evropské unii bylo jedno z hlavních témat 22. vyhodnocovacího semináře systému výroby řepky v Hluku. Z přednášek se potvrdila dobře známá skutečnost. Zatímco plocha řepky a zpracovatelské kapacity na výrobu MEŘO stále rostou, především ve Francii a Německu, v České republice k žádnému rozvoji nedochází.
Minimální je také tuzemská spotřeba bionafty, a to i přesto, že se vláda zavázala k 3,6procentnímu podílu biopaliv na prodeji motorových paliv v roce 2006. Naprostá většina letos vyrobeného MEŘO totiž skončila za hranicemi.
Ambice máme
Současná kapacita pro výrobu MEŘO se v České republice pohybuje kolem 200 tisíc tun, uvedl Ing. Petr Jevič z Výzkumného ústavu zemědělské techniky s tím, že pokud by se toto množství uplatnilo na trhu v České republice, splnil by se oznámený podíl biopaliv. Pro takovou produkci je třeba zpracovat zhruba 550 tisíc tun semen a dalších 300 tisíc tun by našlo uplatnění, kdyby se produkce MEŘO zvedla o 100 tisíc tun. To lze podle Ing. Jeviče očekávat do dvou let. Letos se ale podle dostupných zdrojů v tuzemsku vyrobilo 90 tisíc tun a spotřebovalo 2200 tun MEŘO. Vládní cíl je tedy hodnocen jako příliš ambiciózní vzhledem k tomu, že legislativní prostředí, ani technická a logistická připravenost není odpovídající. Kromě toho se zatím nerozběhl ani biolihový program.
Uplatnění bionafty na trhu v České republice záleží na schválení novely nařízení vlády č. 148/2005 Sb., jejíž projednávání ale bylo v době konání semináře z jednání vlády vyřazeno. Upravené nařízení by především prodloužilo možnost poskytovat příslušnou dotaci i pro celý rok 2006 a zjednodušilo a zrychlilo její vyplácení žadateli. Jak uvedl Ing. Martin Fantyš z ministerstva zemědělství, její výše by měla být stabilní po dobu prvního půl roku, zatím se navrhuje 6570 korun na tunu. Poté by měla být přehodnocena v návaznosti na ceny vstupních surovin a výstupů. Pro rok 2007 již platí rozhodnutí vlády o povinném plošném přimíchávání biopaliv.
Francie a Německo na špici
Německo jako jediné ze států Evropské unie loni splnilo cílový podíl biopaliv, konstatoval Emil Choné, ředitel francouzské společnosti Prolea Agropol. Produkční kapacita se v Německu od roku 1995 zvedla přibližně desetkrát a loni dosáhla objemu 1,1 mil. tun, nejpozději v roce 2006 by měla dosáhnout 1,6 mil. tun, shrnul Ing. Jevič. Počítá se s tím, že se vedle řepkového oleje použije i slunečnicový a také použité kuchyňské oleje a živočišné tuky.
Francie oproti tomu dosáhla ve stejném období produkce 348 tisíc tun., což je mimo jiné způsobeno menším osvobozením od daně (33 eur/m3 proti 47 eur v Německu), konstatoval Emil Choné. Kromě toho musí každé zařízení ve Francii získat certifikaci. Esterifikace je podporována pouze ve velkých zařízeních s kapacitou zpravidla 200 až 250 tisíc tun, která jsou logisticky spojena s ropnými rafinériemi, skladovacími zónami paliv a jednotkami zpracovávajícími semena.
Bionafta se ve Francii podporuje také proto, že tamní automobilový park je ze 70 % vybaven dieselovými motory (49 % v Německu). „Jsme velmi opožděni,“ shrnul s mírnou nadsázkou Emil Choné, ale dodal, že vláda přijala příslušná politická rozhodnutí, na jejichž základě by měl růst spotřeby biopaliv předběhnout požadavky EU. Podíl 5,75 % na celkové spotřebě chce dosáhnout již v roce 2007 (EU v roce 2010) a pro rok 2015 má naplánováno deset procent.
S tím souvisí další kroky, například penalizace pro petrolejáře, kteří nebudou limity respektovat, či výrazný nárůst licencí pro výrobu biopaliv. Ve zmiňovaném roce 2010 by tedy Francie chtěla dosáhnout produkční kapacitu přes tři miliony tun biopaliv, z toho dva miliony tun by měly pocházet z olejnin. Pokud by zdrojem byla řepka, znamenalo by to nutnost ji sklidit z 1,6 mil. ha, což je o 400 tisíc ha více, než bylo v roce 2005. V roce 2006 se ale zároveň plánuje pokles daňového zvýhodnění, což by mělo být kompenzováno rostoucí cenou nafty. Posledním krokem by mělo být přiznání statutu paliva surovým olejům.
Zvednout výnos
Zvýšenou poptávku po řepce nelze uspokojit jen rozšířením ploch. Ing. Hubert Hebinger z francouzského Cetiom ve svém příspěvku poukázal na některé kroky, které je třeba zavést. Systematičtější využití prodloužených žacích prstů na mlátičkách umožní získat navíc 0,1 t/ha, navýšení výnosu o deset až patnáct procent podpoří nové hybridy typu OGU Inra. O pět procent více oleje z hektaru je také možné dosáhnout volbou vhodných odrůd. Dále se předpokládá, že výnos se níží o 0,2 t/ha kvůli napadení fómou, ale i tuto chorobu řeší ve Francii zavedením nové, odolnější odrůdy. A konečně, přehnojení dusíkem způsobuje pokles obsahu oleje o jeden až dva body, proto je vhodné dávku dusíku na jaře lépe rozložit.
Nárůst produkce řepky s sebou nese i některá rizika. Především jde o problémy fytosanitární, spojené s větším výskytem chorob, škůdců a plevelů. V Německu vešel do historie kalamitní fómový rok 2002 s výnosy pod 3 t/ha, což je 0,6 tuny pod dlouhodobým průměrem, a některé regiony sužuje rostoucí výskyt květilky. Tyto problémy lze přičíst k rostoucí koncentraci řepky (letos 1,34 mil. ha, 11,9 % orné půdy) a také většímu podílu minimalizačních technologií zpracování půdy, v jejichž důsledku se vytváří infekční most pro mnohé choroby a škůdce (sláma zůstává poblíž povrchu), uvedl Dr. Ludger Alpmann z Deutsche Saatveredelung Lippstadt. Bezpodmínečně je proto nutné odstranit řepku z výdrolu, která je atraktivní pro kladení vajíček květilkou, a také pro hraboše a slimáčky. Z podobných důvodů je nevhodné používat brukvovité meziplodiny.
Dr. Alpmann zdůraznil, že je třeba smysluplně využívat přípravky na ochranu rostlin. Proti již zmíněné květilce je v Německu registrováno mořidlo na bázi účinné látky clothianidinu, jehož účinnost je hodnocena jako velmi uspokojivá, ostatní insekticidní ošetření je naprosto neefektivní. Složitým problémem se stává šířící se rezistence blýskáčka vůči pyrethroidům, která byla poprvé zaregistrována v roce 2002. Mladé rostlinky je nutné již na podzim chránit před silnou infekcí fómou. Online prognóza šíření spor této choroby v Německu již druhým rokem funguje zdarma.
Cena bionafty se odvíjí také od ceny šrotů a glycerinu. V tom spočívá další riziko, protože pro ně bude při zvýšení produkce potřeba najít rentabilní odbytiště, jinak bude celý proces ohrožen, konstatoval Emil Choné.
Připravují se další možnosti
Existují i další možnosti. Jak uvedl Ing. Jevič, zhruba 150 čerpacích stanic v Německu nabízí přímo řepkový olej (asi 1100 bionaftu). Jeho použitím v agrárním sektoru se zabýval projekt nazvaný 100 traktorů, během kterého se několik let testoval provoz odlišných značek a modelů a v současné době se zveřejňují výsledky, které lze hodnotit jako optimistické. Významně se ale liší podle výrobce.
Dalším krokem jsou syntetická paliva vyrobená z biomasy (BTL). Jsou složena z uhlovodíků, které se vyrábějí prostřednictvím syntetického plynu získaného z biomasy. Využívá se tedy kompletní sklizeň, nikoli jen její část, například semena. Než ale tato nová technologie prosadí na trhu, čeká ji ještě další vývoj.
Bude příští rok lepší?
V letošním roce se sklidilo 780 tisíc tun řepky z 271 tisíc ha při průměrném výnosu 2,9 t/ha. Členové Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin dosáhli podle Ing. Martina Volfa na ploše 124 tisíc hektarů průměrného výnosu 3,17 tuny. Z odrůd, které pěstovali na ploše přesahující pět tisíc hektarů, nejvyšší výnos poskytly hybridy Baldur, Artus, Extra, a liniové odrůdy Ontario, Navajo a Catonic.
Pokud jde o zastoupení řepky v osevním postupu, nejvyššího výnosu se dosáhlo při 10 až 15 (20)% a pak v kategorii nad 30 %. Ta byla podle Ing. Volfa malá, takže mohlo dojít ke zkreslení údajů, nicméně šlo o vysoce specializované podniky.
Při zakládání porostů se podle hodnocení SPZO osvědčila orba a také radličkové založení porostu s přípravou půdy do 10 cm, případně jejich kombinace. Naopak nejhůře dopadlo diskování, především do 10 cm.
Ceny letošní sklizně ovlivnila nadprodukce z minulého roku, kdy se sklidilo 960 tisíc tun. Jak uvedl Ing. Volf, nízké ceny (a růst cen ropy) vedly k exportu jak řepky, tak MEŘO, takže koncem října již na tuzemském trhu nebyla žádná volná řepka. Podle něj lze tedy pro rok 2006 předpokládat jistý odbyt a dobré ceny, což naznačuje i vývoj na zahraničních burzách u ceny semene i oleje.
