Ing. Vladimíra Kupce, ředitele Státní rostlinolékařské správy
Ředitelem Státní rostlinolékařské správy jste od doby jejího založení v roce 1997, letos tedy tato organizace slaví deset let trvání. Má za sebou mnoho změn, stejně tak jako legislativa, kterou spoluvytváří. Co se připravuje do budoucna?
V krátkodobém horizontu Státní rostlinolékařská správa ve spolupráci s Českou společností rostlinolékařskou, výzkumnými ústavy a vysokými školami připravuje nové Metodiky ochrany rostlin. Na jejich základě zpracujeme Rostlinolékařský portál. Jde o interaktivní elektronickou formu metodik vyvěšenou na stránkách www.srs.cz, která umožní zemědělci vyhledávat podle plodiny, i neúplného názvu, vyobrazení, příznaků a jiných indicií škodlivý organismus, který napadl jeho plodinu a zvolit si vhodný způsob ochrany. Státní rostlinolékařská správa předpokládá spuštění zkušebního provozu do konce letošního roku a náběh plného v roce 2008.
V dlouhodobém horizontu jde zejména o spolupráci na tvorbě metodik a prosazování integrované ochrany jako součásti integrované produkce.
Poskytujete také poradenství, nebo je stále hlavní těžiště vaší práce spíše v administrativě?
Při návštěvách zemědělských prvovýrobců v rámci monitoringu i dozoru poskytují pracovníci Státní rostlinolékařské správy odbornou pomoc, jejíž součástí je i objektivní poradenství formou doporučení či odkazů na zdroje informací bez právní závaznosti. Správa totiž není smluvní poradenský orgán.
Na semináři k desetiletému výročí SRS zaznělo, a také od řečníků z jiných zemí, že hrozí nedostatek odborníků v ochraně rostlin. Platí to i pro nás?
V České republice máme tři zemědělské univerzity s rozdílným nastavením specializačního studia, které pomáhá řešit obecný problém nezájmu o studium zemědělství. Státní rostlinolékařská správa navíc zajišťuje pro své potřeby celoživotní studium s náplní specializace rostlinolékařství a ročně tak má k dispozici zhruba deset specialistů – rostlinolékařů. Obor vystuduje zhruba padesát odborníků ročně. Přibližně čtyřicet procent nastoupí do výzkumu, deset procent na školy, dvacet procent do státní správy a zbytek do dalších aktivit. Pro Českou republiku je tento počet dostačující.
Jakou roli bude hrát Státní rostlinolékařská správa v připravovaném systému cross compliance?
U cross compliance vychází správa ze snahy dosáhnout toho, aby kontroly plnily účel a zbytečně nezatěžovaly zemědělce.V přístupu volíme nastavení stejných podmínek v rámci Evropské unie, proto budou pro účely cross compliance využívány pouze ta ustanovení zákona č. 326/2004 Sb., v platném znění, která jsou implementována z platných předpisů unie. Znění, která v předstihu implementují navrženou směrnici EP a R k přípravkům na ochranu rostlin, a tedy nahradí směrnici 91/414, budou využívána pouze pro účely dozoru nad dodržováním zákona, nikoliv pro účely cross-compliance a plateb.
Které škodlivé organismy nás budou v budoucnu nejvíce ohrožovat?
V souvislosti s globálním oteplováním to bude mnoho škodlivých organismů, zejména z jižní Evropy. Další se k nám dostávají dopravou, obchodem a podobně. Typickým představitelem šíření dopravou je bázlivec kukuřičný, který se již vyskytuje na kukuřici na Moravě. Ochrana je velice komplikovaná a výhledově bude řešena odstupem pěstování kukuřice na stejných pozemcích. Dále se jako důsledek globálního oteplování předpokládá až silný výskyt viróz na ozimých obilninách. Neexistence spolehlivých meteorologických předpovědí v tomto případě neumožňuje cílenou preventivní ochranu proti přenašečům. Teplá zima totiž prodlužuje sání křísů na obilninách a přenášení viróz zejména z výdrolů, vlhká půda neumožňuje pozemní ošetření. Je možný pouze preventivní způsob ochrany insekticidním mořením osiva v průběhu léta. To ale při normálním průběhu zimy představuje zbytečné náklady pro zemědělce. Jak je vidět, škodlivé organismy nás mohou často uvádět do situací, které jsou obtížně řešitelné.
