Do porostů řepky v teplejších oblastí České republiky již nalétávají krytonosci v takové míře, že nastal čas pro ochranu. Pěstitelé se musejí také připravit na další problémy: zvýšený výskyt listových chorob u obilnin, sekundární infekci virem zakrslosti a výrazný výskyt nevymrzlých hořčic v řepce.
Řepka je na většině území republiky vysoká zhruba 25 až 30 cm a již se na ní dají nalézt poupata. Nálet krytonosců dosud omezovaly noční mrazíky, situace se ale změnila. Jak uvedl prof. Ing. Jan Vašák, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze, zatímco 12. 3. nalétli poblíž Prahy (nadm. výška 400 m, chladná řepařská oblast) pouze tři jedinci tohoto škůdce do čtyř misek za celý den, následující den to bylo již 11 brouků k desáté hodině dopolední. „Prahem škodlivosti jsou tři krytonosci za den,“ dodal s tím, že v nížinách a teplejších středních polohách je potřeba aplikovat insekticidní ochranu již ke konci 11. týdne. Jako orientační vodítko mohou sloužit keře Forsythia (zlatice) – pokud kvetou, je čas na postřik.
Problémem bude zaplevelení hořčicí
Prof. Vašák konstatoval, že stav porostů řepky je vynikající, včetně pozdě setých a vzešlých porostů, kterých není málo. Vzhledem k teplé zimě jsou ale v neobvyklé míře zapleveleny mohutným svízelem, úhorníkem a heřmánkovcem, pro takový případ doporučil ošetření přípravkem Galera. „Není na co čekat, protože řepka urůstá a její listy zakrývají plevele,“ zdůraznil s tím, že očekává větší zaplevelení porostů v době sklizně a potřebu desikace.
V porostech řepky se také často vyskytují hořčice bílá a sareptská, které nevymrzly. Jejich semena není možné následně vyčistit, což způsobuje problémy. „Hořčici bílou lze zlikvidovat přípravkem Starane 250 EC, který ale není do řepky, které neublíží, registrován. U hořčice sareptské je situace lepší, nyní o půl metru převyšuje řepku, při aplikaci insekticidů se zřejmě dostatečně mechanicky poškodí. Jak na ni Starane působí nevím,“ konstatoval prof. Vašák.
Doporučil také řepky hustější než 60 rostlin na m2 hnojit tak, aby celková dávka dusíku nepřekročila 130 až 150 kg/ha, stejné pravidlo platí u slabých rostlin s průměrem krčku menším než 0,5 cm. Pokud porost dosahuje 20 – 50 rostlin na m2, měl by dostat 180 – 210 kg N. Plodina je sice ve vegetaci mírně v přestihu, prof. Vašák ale očekává nanejvýš týdenní uspíšení kvetení, jehož počátek odhaduje k 22. dubnu (v oblastech, kde normálně kvete k 1. květnu).
Ošetření proti krytonosci naplánovali již v Kralovické zemědělské, a. s., (4) a to k 15. 3. Jak uvedl agronom Ing. Jaroslav Bulín, k 12. 3. nacházeli v miskách tři až čtyři jedince tohoto škůdce za den, což považuje spíše za začátek náletu. Upozornil také na to, že letos bude velmi obtížné stihnout včas všechna ošetření. U obilnin konstatoval vysoký výskyt padlí, což platí obecně pro většinu republiky, ale chorob pat stébel a viru zakrslosti se neobává. „Porosty vypadají dobře, ale vadí jim sucho,“ dodal.
Velký výskyt listových chorob u obilnin potvrdila také Ing. Marie Váňová, CSc., ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o. „Zemědělcům doporučujeme, aby ošetřovali najednou proti chorobám pat stébel, prvním infekcím braničnatky a padlí v době, kdy budou mít ozimy první kolénko. U některých porostů na jižní Moravě již tato fáze nastala,“ uvedla.
Nálet krytonosce zatím nezaznamenali na Kladensku, jak uvedl Ing. Petr Frühauf, agronom společnosti s ručeným omezeným Penta (5). „Našel jsem jediného, řekl bych, že jsme před počátkem náletu. Čekal jsem větší výskyt. Možná mu biologické hodiny říkají, že ještě není čas, ale možná ho mohou ovlivňovat noční mrazíky,“ shrnul. Jak dodal, budou ošetřovat přípravkem Nurelle D, který účinkuje i na larvičky, tak mohou po prvním náletu ještě několik dní počkat.
V některých oblastech hrozí virózy
Ing. Frühauf se ale obává virové zakrslost v obilninách. Státní rostlinolékařská správa (SRS) odebrala několik vzorků, které se ukázaly jako pozitivní, postižené rostliny je na polích vidět. Jak uvedl, zřejmě bude nutné ošetřovat proti přenašečům, kteří by mohli zjara způsobit sekundární infekci. Jak uvedl Ivo Pokorný z farmy Kmetiněves na Kladensku, v porostech se vyskytuje především virus zakrslosti pšenice, který je přenášen křísky. Proti nim ale není žádný přípravek registrován. Zemědělec, který bude na jaře ošetřovat, musí tedy – formálně – ošetřovat proti mšicím, které se ale v porostu vyskytují také. Jak uvedl Ing. Vladimír Kupec, ředitel SRS, o výjimku na použití insekticidu pro tento případ ochrany nikdo nepožádal, jedná se pouze o mořidle.
„Na Kladensku se zaoralo asi 200 ha pěkných pšenic z důvodů výskytu virové zakrslosti,“ konstatoval Ing. Vladimír Bačák (AT-Kresinger, spol. s r. o.). Jak dodal, agronom, který chce jarní infekci zabránit, musí zachytit líhnutí škůdce, který může během následujících 24 až 48 hodin již infekci přenášet. „Ošetřit je třeba jeden až dva dni před líhnutím, během něj, nebo den po něm,“ konstatoval.
S krytonoscem zatím nemají problémy v a. s. Rostěnice (1). Jak uvedl agronom Ing. Jiří Šlimar, trápí je především nevymrzlé meziplodiny, zvláště svazenka, kterou budou muset zlikvidovat herbicidem.
Zcela jiné starosti mají v Havlíčkově Borové zemědělské, a. s. (2). Jiří Zvolánek, předseda představenstva společnosti konstatoval, že vegetace ozimů zatím není zřejmá. Nicméně je přihnojili o měsíc dříve, než v minulém extrémně chladném jaru. V současné době se připravují na odkameňování pozemků, brambory na ně budou sázet až za měsíc.
Většina agronomů si letošní průběh zimy spíše chválí. „Zima pomohla tomu, co špatně vzešlo, aby dorostlo,“ shrnul za všechny agronom Josef Formánek z Agrosemu, Semenářského družstva Stěžery (3). Také u nich výskyt krytonosce brzdí jarní mrazíky, výskyt padlí a braničnatek na obilninách ale nepovažuje za významný.
Letošní rok bude zřejmě zajímavý také pro pěstitele máku. Jak uvedl prof. Vašák, očekává 70 až 75 tis. hektarů této plodiny, která je již z velké části zaseta. „Ať si zemědělci nezapomenou někde hodit hrst osiva, aby mohli sledovat okus krytonosce kořenového a vzcházení máku, které je letos pomalé,“ doporučil na závěr.
