V koncem dubna se zpravidla objevují první rozkvétající porosty řepky a pole, ne kterých se dosud žlutá barva neobjevuje, jsou ohrožena blýskáčkem. Škůdce napadá zpravila nerozvinuté květy, na kterých se živí prašníky. Pro jeho likvidaci je k dispozici dostatek insekticidů, ošetřuje se buď samostatně (když začnou žlutě prosvítat korunní látky) nebo současně proti krytonoscům. V budoucnu se ale možná objeví také ochrana za pomoci entomopatogenních hub.
Vědci ze švýcarského výzkumného ústavu Agroscope Reckenholz-Tänikon nasbírali na dvaceti stanovištích celkem 2000 jedinců tohoto škůdce. Zjistili, že dvě procenta byla napadena patogenní houbou. Identifikovat se jim podařilo dva druhy, a sice Beauveria bassiana a Beauveria brongniartii, což je rod, který se dá snadno a levně produkovat ve velkém objemu. Dalším krokem je nalezení specifických izolátů s vysokou účinností proti blýskáčkovi, které by měly zároveň vhodné technologické vlastnosti a vysokou úroveň přežití ve volném prostředí.
Blýskáček byl jedním z vůbec prvních významných škůdců řepky (spolu s krytonoscem zelným) v době, kdy se tato plodina začala v České republice rozšiřovat.
Fáze butonizace řepky je také vhodným obdobím pro ošetření řepky stimulátory a morforegulátory.
Maše druhá nejvýznamnější olejnina – mák, je zhruba od poloviny dubna poškozován krytonoscem mořenovým. Jak zaznělo na posledním semináři Mák v roce 2007, výskyt tohoto škůdce by se mohl letos projevit ve větší míře. Dospělec je velký asi 3 – 3,5 mm. Na konci krovek má světlejší skvrnu, za štítkem malou černou. Na jaře nalétá na porosty máku, které nejprve poškozuje úživným žírem. Samičky po následujícím oplodnění kladou vajíčka do vyhlodaných jamek na spodních listech, případně poblíž kořenového krčku. Larvy se líhnou poměrně brzy, po týdnu, které po krátkém žíru zalézají do půdy a dále škodí na kořenech.
V porostu je škůdce třeba hledat od vzcházení do fáze pátého listu. Pro škůdce je nepříznivé deštivé a chladné jaro, případně tuhé a dlouhé mrazy, naopak upřednostňuje sucho a teplo. Škody mohou být značné, někdy vedou až k nutnosti opětovného setí. Při ochraně se nejlépe uplatní kombinace moření a následného insekticidního zásahu.
Obilniny se ve fázi prvního až druhého kolénka mohou ošetřovat proti chorobám pat stébel. Více ohroženy jsou hustě a brzy seté ozimy na těžkých půdách, pokud byla předplodinou obilnina nebo se v porostu objevuje ve větším množství pýr.
Tabulkové přehledy v časopise Agronom 3/2007:
Herbicidní a fungicidní ochrana pšenice a řepky
Morforegulátory a stimulátory růstu do řepky
Herbicidní a fungicidní a insekticidní ochrana jarního ječmene
Herbicidní a insekticidní ochrana hrachu, máku, brambor, cukrovky, kukuřice a slunečnice
