Švýcarský Výzkumný ústav ekologického zemědělství (FiBL) ve Fricku patří mezi vedoucí instituce, které se výzkumem tohoto způsobu hospodaření zabývají. V polovině dubna otevřel novou budovu laboratoří, do jejíž výstavby investoval pět milionů franků (asi 58 mil. korun).
Moderní výbava by měla podle ředitele ústavu Urse Niggliho sloužit především k výzkumu veterinárních léčiv a látek na ochranu rostlin, získávaných z přírodních zdrojů nebo rostlinných extraktů. Jak Urs Niggli také dodal, další celosvětově závažný problém představuje rychlý úbytek úrodné půdy. Dochází k němu erozí, zasolením, nebo utužením těžkými stroji. I zde je třeba hledat nová řešení.
Šetrnější k prostředí
Část svých výzkumů, týkajících se produkce oxidu uhličitého, představil ústav na letošním BioFachu na workshopu Změna klimatu a ekologické zemědělství. Jak uvádí, tento způsob hospodaření poskytuje vysoké výnosy díky efektivnímu využití organických zbytků. Ke hnojení používá kompostované posklizňové zbytky a statková hnojiva. Tím ročně ušetří podle kultury asi hektar 50 až 150 kilogramů syntetických dusíkatých hnojiv na hektar, které se produkují s využitím neobnovitelných zdrojů. Výzkumy ukazují, že konvenční podnik ve Velké Britániim který provozuje rostlinou výrobu, spotřebuje 17 000 litrů fosilních paliv ve formě hnojiv na 100 hektarů ročně.
Ekologičtí zemědělci také svým šetrným hospodařením zvyšují půdní úrodnost a obsah humusu, a prostřednictvím takto vázané biomasy snižují obsah CO2 v ovzduší, konstatuje dále FiBL. Dlouhodobé studie ze Švýcarska ukazují, že v porovnání s ostatními směry hospodaření obohacuje ekologické zemědělství (EZ) půdu o uhlík výrazněji, a to o 12 až 15 procent. Na hektar a rok se tak do ní uloží o 575 až 700 kg více oxidu uhličitého.
Ekologické zemědělství je zajímavé také z toho pohledu, že se půda bohatá na humus dokáže snáze přizpůsobit klimatickým změnám. Vodu zadržuje déle a ve větším množství, což vede k větším výnosům především při výskytu delších suchých period během léta, konstatuje dále FiBL. Zároveň je také půda lépe chráněna před silnými přívalovými srážkami.
Široké partnerství
Ústav se ve svých výzkumných úkolech zabývá obhospodařováním půdy, celostní medicínou u zvířat, jejich etologií a ekologickým chovem. Mezi další oblasti patří socioekonomie, analýzy trhu s bioprodukty, spotřeby a produkce biopotravin. Mimo výzkumu poskytuje poradenství, kurzy, expertízy a různé další formy informací (časopisy, webové stránky, odborné knihy).
Bilaterální dohody s Evropskou unií také umožňují úzkou spolupráci mezi výzkumnými ústavy jednotlivých států. V České republice tuto možnost využil v roce 2004 Bioinstitut, o. p. s. se sídlem v Olomouci. Mezi jeho spoluzakladatele a partnery patří vedle Pro-Bio, Svazu ekologických zemědělců a Univerzity Palackého v Olomouci právě tento švýcarský výzkumný ústav.
Má ostatně dlouhou historii. Existuje od roku 1973 a při podnikovém výnosu 10 mil. eur v roce 2005 (zhruba 270 mil. Kč) zaměstnává 100 pracovníků. Financován je částečně z vlastních zdrojů, od vlády ročně dostává příspěvek 5 mil. franků (85 mil. Kč). Právě o ně by ale mohl v roce 2008 přijít. Jeho zachování bude zřejmě jednou z hlavních starostí nového prezidenta ústavu Martina Otta. Ten je mimo jiné se svými 120 hektary obhospodařovanými formou bio-dynamického zemědělství k největším švýcarským ekologickým zemědělcem. Mimo polních plodin pěstuje zeleninu a produkuje také mléko, víno a osiva.
