Evropský a tuzemský trh s biopotravinami se rychle rozvíjí. Jeho sledování se věnuje Mgr. Tomáš Václavík z agentury Green marketing, který také před nedávnem vydal ročenku Český trh s biopotravinami 2007. Zeptali jsme se ho proto, kde vidí slabiny a přednosti této oblasti a co lze očekávat v budoucnosti.
Ve vašem článku v tomto čísle najdeme výčet hlavních bodů, kvůli kterým je stále málo tuzemských biopotravin. Jaké kroky by nejefektivněji podpořily nárůst jejich produkce?
Možných kroků je mnoho. Začněme tedy tam, kde bioprodukty vznikají, na ekologické farmě. Současná dotační politika bioprodukci nepodporuje ideálně. Myslím, že se při její formulaci neuvažovalo o tom, co by měla splnit, čeho bychom chtěli ideálně dosáhnout, ale o tom, kolik na ni chceme uvolnit peněz. Chybí jasně definovaná dlouhodobá strategie budoucí role ekologického zemědělství v produkci potravin v České republice. Je nutné brát v úvahu, že se práce ekofarmářů řídí ročními cykly a že jejich majetek tvoří živý inventář. Náhlé změny základních dotačních podmínek mohou zcela znehodnotit podnikatelský záměr a poškodit farmu.
Výši dotací na plochu by například bylo vhodné odvozovat nejen od ekonomické újmy jako dosud, ale do její výše by se měl promítnout také prvořadý celospolečenský zájem, tedy produkce kvalitních, zdravých biopotravin způsobem, který nemá negativní dopad na životní prostředí.
Ideálně by část bio produkce měla být zpracována přímo na farmě. V tom případě by nejvíce pomohla cílená státní podpora tradičních forem faremního zpracování bioproduktů, výroby biopotravin a jejich případný odbyt přímo na farmách nebo v regionu. Podpora nemusí být jen v oblasti financí či dotací. Měl by být prosazen diferencovaný přístup odpovědných orgánů z hlediska technického zajištění hygienických a veterinárních požadavků na faremní zpracování u mikropodniků a malých podniků. Vlastním zpracováním a prodejem zákazníkům přímo na místní nebo regionální úrovni totiž farmáři získávají větší kontrolu nad marketingem a prodejem a pozitivně podporují místní ekonomiku a zaměstnanost.
Určitě by také pomohlo kvalitní vzdělávání a poradenství ve specifických oblastech zpracování bioproduktů jak na úrovni zpracovatelských podniků, tak na úrovni řemeslného faremního zpracování.
Co soudíte o struktuře dotací?
Dosavadní struktura dotačních opatření je z hlediska podpory faremního zpracování u mikropodniků a malých podniků nevyhovující. Vyplácení dotace až po realizaci investice, obtížné získávání úvěru a vzhledem k obratu a ziskovosti farem nereálné doby splatnosti úvěru prakticky znemožňují rozvoj faremního zpracování.
Program rozvoje venkova je ideálním nástrojem, který tyto nedostatky mohl řešit. Programy uzpůsobené pro malé podniky, programy na získávání úvěrů na krytí investic s reálnou dobou splatnosti, opatření na podporu rozvoje zaměstnanosti na farmách formou úhrady sociálního a zdravotního pojištění na vytvořené pracovní místo, podpora na propagační iniciativy a marketing. To vše by výrazně napomohlo ekonomickému rozvoji farem, tedy venkova, což je cíl programu rozvoje venkova.
V čem vidíte rozhodující prvek pro rozvoj ekologického zemědělství?
Klíčovým prvkem v rozvoji ekologického zemědělství je trh pro biopotraviny, který pomáhá integrovat výrobce a spotřebitele ve společném zájmu a odráží hodnoty, které spotřebitelé přikládají službám, jež ekologičtí zemědělci poskytují pro dobro veřejnosti. Ovšem jen dobře informovaní spotřebitelé a občané mohou tyto příležitosti oceňovat a reagovat na ně. Vzdělávání veřejnosti proto musí mít v příštích letech vysokou prioritou. Pozornost by se měla věnovat hlavně mládeži, která bude udávat kurz spotřeby v příštích desetiletích. Je nezbytné se aktivně podílet na zlepšování zdraví veřejnosti zvyšováním povědomí o vazbách mezi stravou a prostředím odkud pochází. Platí to zejména u těhotných matek, dětí a osob trpících nemocemi.
V tomto ohledu by pomohla cílená podpora nákupu českých biopotravin školami, nemocnicemi, univerzitami, sociálními zařízeními a jinými veřejnými institucemi. Určitě by produkci českých biopotravin napomohly iniciativy používání biopotravin v sektoru hoteliérství, pohostinství a cestovního ruchu.
Které kategorie mají největší potenciál?
Z pohledu poptávky jsou to rozhodně mléko a mléčné výrobky, drůbeží maso a masné výrobky, čerstvá i zpracovaná zelenina a ovoce, a vejce. Z pohledu produkce a zpracování jsou to ty nejsložitější kategorie.
Na tuzemský trh míří v masivní míře zahraniční bioprodukce.
Nepřeválcuje tuzemské výrobce?
Schopné, předvídavé, kreativní, odvážné a pracovité podnikatele rozhodně nepřeválcuje, koláč je obrovský, pro každého je a bude místa dost. Strach je naším největším nepřítelem.
Jak je možné, že zahraniční výrobky v kvalitě bio nejsou příliš dražší než porovnatelná tuzemská konvenční produkce?
To neplatí paušálně. Asi narážíte na současnou cenovou nabídku Plus Discountu. Jejich ceny jsou ale „akční“ a za nějaký čas se vrátí na „běžnou“ úroveň. I ta je ale dosti nízká, je to umožněno tím, že se jedná o úzký sortiment vyráběný v obrovských množstvích pro celý německý, a nyní i český, trh.
Mohou malí čeští bioproducenti splnit požadavky řetězců?
V současné době ne. Ekozemědělci jsou schopni nabízet jen malé množství produktů, které odběratelům, například obchodním řetězcům nebo větším zpracovatelům, nestačí. Ekofarmy jsou navíc rozptýleny a vzdáleny od největší koncentrace poptávky, tedy Praha, Brno a další velká města, což přináší vysoké logistické náklady. Neochota sdružovat se za účelem obchodu je další překážkou pro umístění české bio produkce na trhu. Proaktivní a nepředpojatý přístup a spolupráce celého dodavatelského řetězce by situaci výrazně napomohla.
Je reálné, že by řetězce z v některých požadavků slevily?
Značná část bioprodukce je sezónní zboží.
Myslím si, že reálné to je. V zahraničí se to již děje. Je to do značné míry otázka výchovy zákazníků. Pokud spotřebitelé pochopí, že jahody dozrávají v červnu a přijmou jejich nedostupnost v prosinci, půjde to. Základní komodity jako brambory či cibuli bude ovšem muset maloobchodník nabídnout kdykoli.
Považujete strukturu tuzemského EZ za vhodnou? Především velký podíl TTP.
Vhodnou na co? Pokud k produkci biopotravin, pak ne. Ovšem i na pastvinách se může pást dobytek na maso a krávy na mléko. Že se tomu tak neděje je dáno dotační politikou. Na druhou stranu hraje ekologické hospodaření v CHKO a v podhorských oblastech důležitou roli, pro tamní podmínky je ideální.
V obchodech najdeme bio banány i čokoládu. Lze je, vzhledem ke vzdálenosti, ze které se dopravují, vlastně považovat za bio? Původním heslem této filozofie bylo produkovat tak, aby bylo co nejméně poškozováno životní prostředí.
Jistě, máte pravdu. Ale ekologičtí zemědělci stále hospodaří tak, že minimalizují negativní dopad produkce potravin na životní prostředí. Doprava bio banánů a čokolády na velké vzdálenosti je doménou obchodu, nikoli samotných zemědělců. A obchod se řídí poptávkou. Jsme jako spotřebitelé ochotni vzdát se banánů a čokolády? Pokud ne, je jistě lepší pěstovat je ekologicky. Čím větší podíl na spotřebě potravin budou mít biopotraviny, tím méně budeme celkově ničit životní prostředí. Další otázkou je také to, zda máme, jako bohatí spotřebitelé, „morální povinnost“ podporovat chudé producenty v rozvojovém světě.
Ročenka kterou jste vydal vychází již po čtvrté. Jaké informace poskytuje?
Český trh s biopotravinami dynamicky roste, jen za rok 2006 přidal na objemu 49 % a do roku 2011 by měl ze stávajících 760 milionů Kč dosáhnout hodnoty 3,2 mld. Kč. To je růst o 35 % ročně! Trh s biopotravinami tak nabízí neopakovatelnou podnikatelskou příležitost. V ročence najdou čtenáři odpovědi například na to, jaký byl rok 2006 a kam bude trh směřovat dále. Informuje o hlavních trendech ve světě, překážkách, které brání většímu objemu výroby biopotravin v České republice a kategoriích, jež nabízí největší potenciál. Ukazuje, kdo a kde nakupuje v České republice biopotraviny.
Ročenka přináší nejnovější statistické údaje o světovém ekologickém zemědělství a trhu s biopotravinami a důkladnou analýzu českého trhu s těmito komoditami. Najdeme v ní čtyři případové studie firem, které již na trhu slaví úspěchy, nejdůležitější kontakty v oboru a poprvé přináší přehled trhu s kontrolovanou přírodní kosmetikou.
Jak velký podíl obchodníků a producentů její data zahrnují?
Zdrojem dat pro ročenku bylo dotazníkové šetření mezi společnostmi působícími v České republice, od ekologických farem přes zpracovatele, výrobce biopotravin, distributory, importéry, velkoobchodníky až po maloobchodníky. Jejich celkový objem tvoří více než 90 procent objemu trhu, zbylá část byl expertně odhadnuta.
