Jsou biotechnologie klíčem k budoucnosti zemědělství? Na tuto otázku se pokusili odpovědět účastníci tiskové konference, kterou pro Klub zemědělských novinářů (CAC) uspořádala společnost BASF v bulharské Sofii.
Trh se zemědělskými komoditami se významně mění, a to v důsledku několika faktorů, které podrobně rozebral Dr. Klaus Welsch, vedoucí evropské divize ochrany rostlin společnosti BASF. Nejmladším trendem jsou biopaliva. „Budeme muset najít rovnováhu při využití půdy na produkci potravin a energie,“ upozorňuje s tím, že je nutné se vyhnout takovým problémům, které se objevily například v Mexiku. Tam nákupčí z USA ve velké míře nakoupili kukuřici na produkci bioetanolu, a tím výrazně zvedli její cenu. To zároveň zdražilo základní potravinu pro většinu lidí. Ačkoli je pro nás tato oblast vzdálená, je třeba vzít například v úvahu, že v hospodářském roce 2005/2006 převážilo využití řepkového oleje pro výrobu biopaliv nad využitím k potravinářským účelům, jak uvedl Gibfried Schenk, obchodní manažer BASF Agro pro střední a jihovýchodní Evropu.
Dalším faktorem je růst populace a zvyšování životního standardu. V roce 2030 se očekává vzestup počtu lidí na přibližně 8,3 miliardy (zhruba o dvě miliardy více než nyní), a tedy i relativní pokles množství orné půdy na člověka. Dochází také k absolutnímu poklesu – například v důsledku zasolování, rozšiřování pouští, zastavování povrchu a eroze.
Lidé se také budou snažit dosáhnout západního standardu (platí zvláště pro Čínu), což znamená odhadovaný 70% růst spotřeby masa. Přitom na produkci jednoho kilogramu této komodity se spotřebuje zhruba pět kilogramů obilí, uvedl Dr. Ralf-Michael Schmidt, který se v rámci společnosti BASF věnuje výzkumu. Dále je třeba vzít v úvahu, že zhruba tři miliardy lidí mají stále významný nedostatek potravin.
Pro světový trh přitom platí, že spotřeba obilovin roste, ale klesá jak produkce, tak rezervy (ty se od roku 2000 snížily o 40 %), uvedl Dr. Welsch. Dodal, že v Německu již vzrostly ceny v potravinářském sektoru proti loňskému roku o více než deset procent, u čerstvé produkce o 27 %. V souvislosti s tím se očekává nárůst cen potravin v uvedeném státě o 50 až60 % do deseti let. „Plný talíř není samozřejmost,“ zdůraznil. Evropská unie dříve nebo později bude muset podle něj začít používat biotechnologie. „Celosvětová zemědělská produkce se musí v příštích dvaceti až třiceti letech zdvojnásobit, v posledních 25 letech již vzrostla o 85 % ,“ zdůraznil Dr. Welsch. To ale nelze uskutečnit jen rozšiřováním ploch, ale především radikálními technologickými opatřeními, přičemž největší potenciál přičítá ochraně rostlin, biotechnologiím a šlechtění.
Nové plodiny se připravují
Jak Dr. Welsch uvedl, společnost BASF se intenzivně věnuje biotechnologiím ve všech hlavních oblastech, od rezistence k chorobám, škůdcům, suchu či herbicidům přes zlepšování nutričních a technologických vlastností plodin. V období 2006 až 2008 plánuje vydat na výzkum v této oblasti celkem 330 milionů eur. Nově ve vývoji transgenních plodin spolupracuje se společností Monsanto, přičemž využívá její infrastrukturu. Spolupráce je zaměřena na tvorbu plodin (zvláště kukuřice, sóji, bavlny a řepky) s vyšším výnosem a vyšší tolerancí k nepříznivým podmínkám. Komercializace proběhne prostřednictvím společnosti Monsanto a první produkty z této oblasti lze očekávat v první polovině příští dekády.
Některé produkty moderního šlechtění jsou již krátce před uvedením na trh, připomněl Dr. Schmidt. Platí to například pro brambor Amflora, obsahující většinu škrobu ve formě amylopektinu. Jeho tržní potenciál odhaduje v rozmezí 20 až 30 milionů eur za rok. Schválení se očekává v příštím roce, poté bude uveden na trh v Německu a následně České republice. V Německu, Nizozemsku či Švédsku se také testují odrůdy rezistentní k plísni bramboru.
O tom, že genetické modifikace jsou jen jinou formou šlechtění hovořil Prof. Dr. Christian Jung z německé Christian-Albrechts- Universität Göttingen. „Pro šlechtění je důležitá rozmanitost, proto se již přes padesát let používají indukované mutace,“ připomněl s tím, že v takovém případě ale dochází k velkému množství nekontrolovaných mutací na rozdíl od cíleného vnesení genu při použití genové modifikace. Dodal, že se momentálně pracuje na vyšlechtění ozimé cukrovky. Měla by mít o 20 % vyšší výnos a ranější termín sklizně.
Formulace pro lepší účinnost
Novinky připravuje společnost BASF také v sektoru přípravků na ochranu rostlin. Dr. Welsch uvedl, že důraz kladou především na novou technologii formulace, založenou na polymerech. Ty zlepšují příjem účinné látky, distribuci v rostlině a snášenlivost. Další novinkou jsou mikrokapsule, které redukují pohyblivost pesticidu v půdě, odpar, degradaci a zlepšují jeho ekotoxikologický profil. „Náklady na registraci jedné účinné látky byly 14 milionů eur v roce 1990, ale v roce 2005 dosáhly už 54 milionů eur. Vedle farmacie je náš trh nejregulovanější,“ konstatoval Dr. Welsch s tím, že velké množství peněz se vydá na studie týkající se bezpečnosti produktů.
Společnost BASF zaznamenala v nových členských zemích v letech 2000 až 2006 růst obratu na trhu s přípravky na ochranu rostlin, a to o 65 % (z 0,5 miliardy eur), zatímco v EU-15 došlo k poklesu (o 17 % z 6,2 miliardy eur). „Jelikož pěstitelé ve střední a jihovýchodní Evropě usilují o maximalizaci výnosů, investují do moderních přípravků na ochranu rostlin stále více prostředků,“ komentoval Dr. Welsch loňský pětiprocentní růst tržeb v tomto regionu, který dosáhl 1,1 miliardy dolarů. Do budoucna podle něj analytici očekávají v této oblasti růst v rozmezí 3 – 4 % proti 1 – 2 % na celém trhu. Celá zemědělská divize společnosti BASF měla v roce 2006 tržby ve výši 3,079 miliardy eur, koncern BASF pak dosáhl obratu 52,6 miliardy eur, přičemž 1,28 miliardy eur investovala do rozvoje a výzkumu. Zaměstnává celkem 94 000 lidí.
Společnost BASF na tiskové konferenci prezentovala aktivity, které přímo nesouvisí s jejím zaměřením. Například spolupracuje s tureckými výrobci rozinek a poskytuje jim know-how potřebné pro export na trh EU. Podobně spolupracuje s vybranými španělskými producenty jahod, kteří dodávají komoditu na německý trh. Podílí se na likvidaci vlasovce v Africe (larvicidem Abatea) popřípadě likvidaci parazitického plevele strigy, která působí pěstitelům roční ztrátu v částce miliarda dolarů (herbicidní mořidlo StrigAway).
Nástup biotechnologií
Jaká je tedy odpověď na otázku položenou v úvodu: Jsou biotechnologie klíčem k budoucnosti zemědělství? Na základě současných podmínek se jeví, že zemědělství bude muset projít druhou „zelenou revolucí“, protože potřeba komodit, které produkuje, bude neustále narůstat. Biotechnologie jsou v současné době jednou z nejefektivnějších a dostupných technologií, které růst mohou umožnit.
Dále je třeba také zvážit, že s výjimkou Evropy, které se ke genovým modifikacím staví konzervativně, probíhá ve světě v tomto sektoru intenzivní rozvoj. Neplatí to jen pro USA a Kanadu, ale například také pro Čínu. Ta má podle akademika Atanse Ivanova Atanassova, ředitele bulharského AgroBioInstitutu, připraveno patnáct různých genetických modifikací k uvedení na trh. Týkají se tabáku, rajčat, kuřat, lososa či květin. Nejvýznamnější světovou obilninu – rýži již také modifikovali na toleranci salinity, chorob a herbicidů. Transgeny se podle něj zabývali také v Rumunsku, kde upravili dvanáct plodin, nicméně zákony zatím neumožňují jejich využití.
