Desáté Rostlinolékařské dny, které proběhly v loňském roce v Pardubicích, se jako tradičně věnovaly širokému spektru otázek, spojených s ochranou rostlin. Hovořilo se jak o připravované legislativě, tak například o možnostech, jak se přizpůsobit změně klimatu.
Zajímavou přednáškou přispěl Ing. Pavel Minář se Státní rostlinolékařské správy. Upozornil, že se v rámci Evropské unie připravují tři nové předpisy, které by měly vstoupit v platnost v roce 2010.
Prvním z nich je Směrnice o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin. Na jejím základě by měly vzniknout Národní plány redukce rizik z použití, jejichž cílem je především redukce spotřeby přípravků na ochranu rostlin a podpora alternativám chemické ochrany. Směrnice by měla změnit požadavky na prodej pesticidů, který by byl omezen na držitele certifikátů. Redukce by se dočkala také letecká aplikace, která by byla až na výjimky zakázaná. Další opatření, které by směrnice měla přinést, jsou v našem právním řádu již do určité míry zakotveny. Jde například o výcvik a školení uživatelů, distributorů a poradců, kontrola aplikační techniky pro profesionální použití. To platí také pro opatření týkající se ochrany vod, skladování a manipulace, které jsou často a také tlak na uplatňování zásad integrované ochrany.
Dalším připravovaným předpisem je Nařízení k uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin. Na jeho základě by registrace přípravků i nadále zůstávala v kompetenci členských zemí, ale zároveň by bylo možné koordinované (společné) hodnocení přípravků v rámci zón. Zkrátit by se měly termíny pro následné registrační řízení (lhůta tři měsíce) a dohadovací řízení. „Všechny body jsou značně kontroverzní, Evropská komise, Rada 
Evropské unie a Evropský parlament na ně mají rozdílné názory,“ upozornil Ing. Mlynář.
Poslední chystanou normou je Nařízení ke statistice přípravků na ochranu rostlin.
Kontrola cross compliance za dveřmi
Ing. Mariana Sprátková z Ministerstva zemědělství České republiky hovořila o připravovaném systému cross compliance (C-C). Od počátku roku 2009 by se mělo dodržování těchto pravidel kontrolovat zhruba u jednoho procenta žadatelů o dotace. Sankční systém bude založen na krácení přímých plateb a některých dotací v rámci EAFRD. Jak Ing. Sprátková uvedla, v případě nedbalosti se uplatí sankce až pět procent z celkové platby. Pokud se bude porušení C-C opakovat (15 %), či bude definováno jako úmyslné (20 %), budou sankce mnohonásobně vyšší, což může vést až k jejich 100% výši nebo úplnému vyloučení ze systému dotací.
Ing. Vladimír Řehák, CSc., předseda České společnosti rostlinolékařské se ale domnívá, že požadavky týkající se uplatňování C-C a další opatření s dopadem do zemědělské výroby nejsou ze strany státní správy a vědeckovýzkumné základny dostatečně rozpracovány a zemědělské výrobě vhodným způsobem poskytnuty.
Bude potřeba se přizpůsobit
Adaptaci pěstování a ochrany rostlin na změny klimatu se ve svojí přednášce věnoval Ing. Jiří Jungr z Ministerstva zemědělství ČR ve svojí přednášce Jak zdůraznil, klima se měnilo, mění a měnit bude, přičemž výkyvy mohou být větší a rychlejší, než zaznamenala dosavadní pozorování. Upozornil také, že odhady změn mají nezanedbatelný stupeň nejistoty.
Jak Ing. Jungr uvedl, z dosud dosažených výsledků projektu Národního programu na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (NKP) vyplývá, několik skutečností. Lze očekávat především nárůst sum aktivních a efektivních teplot a tedy i větší teplotní stres. Počátek vegetačního období se v mnoha oblastech posune na začátek března a konec v nejteplejších oblastech do poloviny listopadu. Dojde k dřívějšímu nástupu, ale také rychlejšímu průběhu fenofází. Období zrání a sklizně může být uspíšeno nejméně o deset až čtrnáct dnů. Bezmrazové období se prodlouží o 20 až 30 dnů, ale mohou se častěji vyskytovat holomrazy, nelze vyloučit ani vegetační mrazy.
Vyšší teploty umožní pěstování teplomilných druhů na větším území, zároveň ale také podpoří infekční tlak chorob a výskyt škůdců.
Rozhodujícím faktorem pro pěstování zemědělských kultur bude při přibližně stejných srážkách vláhová bilance. Lze očekávat, že proti dosavadnímu stavu bude docházet k vyššímu výskytu sucha právě v zemědělsky nejvyužívanějších oblastech, a tím k snížení produkce. Mimořádně by vláhový deficit v létě mohl překročit 300 mm, za vegetační období až přes 500 mm. Změna v rozložení srážek a možné zvýšení pravděpodobnosti výskytu denních úhrnů srážek nad 10 mm zvyšuje nebezpečí erozně nebezpečných dešťů jednak během vegetace, ale také z mimořádného výskytu sněhu. Zhoršena vláhová bilance se projeví i v půdních poměrech. Je nebezpečí zhoršení fyzikálního stavu podorničí snížení retenční schopnosti půd a jejich mikrobiální aktivity.
Pěstitelům v každém případě nezbude nic jiného, než se změněným podmínkám přizpůsobit. Znamená to změnu pěstovaných druhů zemědělských plodin a hospodářských zvířat například introdukcí, šlechtěním či využitím genových rezerv. To může zahrnovat zvyšování rezistence plodin ke stresovým faktorům. Možné je také změnit agrotechnické postupy za účelem snížení tlaku škůdců a ztrát půdní vláhy, rozšířit závlahy, zlepšit kvalitu půdy a podobně.
Rozšíří se virózy a sněti?
Ing. Tomáš Růžička ze SRS připomněl atypický průběh loňského počasí a lokální silné výskyty virových zakrslostí na obilninách. Soudí, že v letošním roce lze očekávat silný nárůst výskytu viru BYDV (virus žluté zakrslosti ječmene) a časté směsné infekce BYDV a WDV (virus zakrslosti pšenice).
pozornil také, že ve srovnání s rokem 2006 loni klesl výskyt snětí. V analyzovaných vzorcích převažovaly sněť mazlavá pšeničná a sněť zakrslá. Protože ale přestal být dotován nákup uznaného (mořeného) osiva, předpokládá Ing. Růžička zvýšené použití často méně kvalitního farmářského osiva. V případě vhodného průběhu počasí lze podle něj již letos předpokládat nárůst výskytu snětí.
V České republice začal v moravských jabloňových sadech škodit obaleč trnkový (Grapholita janthinana). Jeho hlavní živnou rostlinou je hloh nalézt je ho možné i na mišpuli a jeřábu. Škody na jabloních byly dříve hlášeny ze Švýcarska, Rakouska, Francie či Maďarska. „Požerky i larvy jsou podobné jako u obaleče jablečného, je tedy možná záměna,“ upozornil Ing. Růžička.
Dřeviny na energii výhodnější
Ing. Kurt Foltin z Agro Decision Support v Rakousku se věnoval pěstování energetických plodin. Jak uvedl, využívání obnovitelných zdrojů je limitováno především dostupnou plochou zemědělské půdy. Rychle rostoucí dřeviny, jako vrba nebo topol mají velmi příznivou bilanci (1: 12 –14, přičemž například i biolihu z obilí je to jen 1:2,7) a 2 – 2,5 kg dřeva nahradí litr topného oleje. Pro nerušený růst mladých dřevin je ale potřeba ochrana. Dosud také není zhodnocen negativní vliv chorob, škodlivého hmyzu a hrabošů. I v tomto případě hrozí v budoucnu konflikt mezi využitím plochy k produkci energií a potravin.
